10°C
Historie nerada pracuje s termíny „co by, kdyby“. V případě Operace Anthropoid, v rámci níž byl zlikvidován zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, je ovšem na místě se takto ptát. „Jestli se něco z protektorátních let pozitivním písmem zapsalo do naší historie, bylo to to, že i přes velké oběti, které nás tato operace stála, naši spojenci odvolali podpis nad Mnichovskou dohodou. Proto se jedná o velký akt našich dějin,“ je si vědoma ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Vskutku se lze jen těžko domýšlet, zda by západní mocnosti uznávaly Československo, i přes skutky zahraničního i domácího odboje, za svého spojence, nebýt Heydrichovy smrti. Nacistická Třetí říše v něm totiž neztratila „jen“ zastupujícího protektora Čech a Moravy. Reinhard Heydrich byl bez přehánění jedním ze strůjců holocaustu.
Byl to jeden z nejdůležitějších mužů Německa. I proto byla „odplata“ nacistické říše tolik bolestná. V Čechách se začalo každodenně popravovat, dvě obce – Lidice a Ležáky – byly srovnány se zemí, jejich obyvatelstvo vyhlazeno včetně těch nejmenších a dokonce i ještě nenarozených. Jen několik z nich mělo „štěstí“ a válečné útrapy přežilo, řada dětí v náhradních německých rodinách, kde jim byl vštěpován „nový“ původ.
Neobyčejná statečnost obyčejných lidí
Výstavu Národní muzeum představí symbolicky 27. května, tedy přesně v den 80. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Jejím cílem je přiblížit veřejnosti veškeré souvislosti, které se s Operací Antropoid vážou, a to nejen ty dějinné, které se udály během diplomatických jednáních, ale i ty prosté, „obyčejné“, které se týkaly protektorátních obyvatel, z nichž mnozí neváhali připojit doslova ruku k dílu. „Nezřídka se doslýcháme, že Češi málo bojovali, že nemají tolik hrdinů. Není to pravda,“ uvedla Černochová.
„Půjde především také o znázornění reality 38 dní mezi 28. květnem a 3. červencem, tedy období, kdy bylo vyhlášeno stanné právo,“ vysvětlil náměstek generálního ředitele Národního muzea Michal Stehlík, jenž výstavu připravoval. „Půjde o připomenutí toho, že v tíživé každodennosti nebylo světla na konci tunelu, noviny každý den psaly o vítězství Třetí říše. Přesto se našli stateční, kteří se nacismu postavili. Výstava bude o hrdinech a obětech.“ Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš jej doplnil s tím, že „v souvislostech a reáliích protektorátních událostí budou ukázány osudy obyčejných lidí a jejich neobyčejná statečnost.“
Ačkoliv ve společnosti převládá názor, že za Operací Antropoid stojí především dvojice Jan Kubiš a Jozef Gabčík, ve skutečnosti celá operace sestávala z mnoha dalších členů domácího i zahraničního odboje, z dalších výsadkářů z jiných speciálních misí. „Je proto na místě obdiv neobyčejné statečnosti nejen našich parašutistů, ale též řady mužů i žen, kteří tehdy nasadili život za naši budoucnost,“ uvedl Lukeš. „Že za zdarem celé akce nebyli jen Gabčík a Kubiš, to je něco, co nám v historickém povědomí chybí. Připomínat si musíme i lidi, kteří stáli v pozadí celé akce,“ míní ředitel VHU, generál Aleš Knížek.
Kombinéza, padák a další předměty
Oběma úspěšným atentátníkům nicméně bude na výstavě věnován asi největší prostor. „Malé chlapce člověk neodnaučí, aby si hráli na vojáky. Naším cílem je, když už si chtějí hrát na vojáky, aby to byli Gabčík s Kubišem,“ zmínil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Knížek například už dopředu avizoval, že pro účely výstavy VHU zapůjčí osobní předměty Gabčíka i Kubiše včetně seskokové kombinézy nebo části padáku.
Odpadlíci
Výstava bude návštěvníkovi „servírována“ ve všech souvislostech. Stehlík pro Blesk připustil, že dojde i na temné postavy české historie. Každý dnes ví, že parašutisty zradil jeden z nich – Karel Čurda. „On, ale i jemu podobní, jako například Viliam Gerik, což je rozporuplná postava, stejně tak i příslušníci pražského gestapa či SS nebo Emanuel Moravec, těm všem bude na výstavě věnován určitý prostor.“ Gerik byl podobně jako Gabčík s Kubišem výsadkář. Po výsadku však začal spolupracovat s gestapem. Moravec byl protektorátním ministrem školství a lidové osvěty a jedním z nejznámějších českých kolaborantů.
Nejvýznamnější historická událost
Krom výstavy při příležitosti osmdesátého výročí od Operace Anthropoid chystají instituce celou plejádu nejrůznějších akcí. „Jde o jeden z nejvýznamnějších projektů Národního muzea v letošním roce,“ uvedl Lukeš. Jeho nejviditelnějším výstupem jsou prozatím nově zprovozněné webové stránky www.1942.cz. Ty uceleně a souhrnně informují o dějinných událostech. Jsou zásobeny odbornými články a studiemi, dobovými zprávami, relevantními daty, které shromáždili historici, a především také nabízí ucelený přehled celorepublikových akcí, které se při příležitosti výročí konají.
„Likvidaci Reinharda Heydricha považuji za jeden z nejvýznamnějších okamžiků našich dějin. Hrdinství lidí, kteří do operace byli zapojeni, by se nemělo zapomínat. Naopak by se mělo udržovat v paměti veřejnosti. Proto krom výstavy chystáme celou řadu doprovodných programů, besed, přednášek, filmových promítání a také veliký vzdělávací program pro základní i střední školy,“ uzavřel pro Blesk generální ředitel Národního muzea.
„Češi mají problém s rasismem, ale Churchill tady nerezonuje,“ říká historik Michal Stehlík o ničení soch. Markéta Volfová, Lukáš Červený
