Drábová v Blesku o ruských hrozbách: Putin je šílený, ale k jaderné válce nesáhne
Válka na Ukrajině po téměř dvou měsících vstoupila podle Volodymyra Zelenského do druhé fáze. Putinovi se nedaří podle jeho plánu. Bude rostoucí ruská agresivita eskalovat až do možného jaderného útoku? Hrozí nám jaderná válka? Nejen na tyto otázky odpovídala v pořadu Epicentrum předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Navíc se opět vyjádřila k vykupování jódových tablet.
„Všechny státy by se měly připravit na možnost, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně” to řekl v rozhovoru s televizí CNN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Hrozí nám skutečně jaderná válka?
„Jaderná válka s největší pravděpodobností nepropukne, protože jaderné zbraně pořád plní funkci, kterou plnily za studené války – tedy vzájemně zaručené destrukce,“ uvedla v pořadu Epicentrum Dana Drábová ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
„Putin je velmi nepředvídatelný, já říkám až šílený, ale i tak si velmi rozmyslí použít strategickou jadernou zbraň větší ráže, protože to by znamenalo okamžitou odvetu,“ dodala Drábová s tím, že to ale neznamená, že Kreml nebude chtít použít jiný typ jaderné zbraně.
„Kreml má i taktické zbraně, mnohem menší ráže, ale dopad by byl podobný jako na Nagasaki a Hirošimu za 2. Světové války. Pro město na Ukrajině by bylo použití takové zbraně superdestruktivní,“varuje Drábová.
Nákup jódu? Jen psychologický efekt
Na začátku války Dana Drábové upozorňovala, ať lidé zachovají klid a nevykupují kvůli obavám z radiace jódové tablety. Přesto Dánsko minulý týden oznámilo, že nakoupí 2 miliony těchto tablet, právě kvůli hrozbě jadernému konfliktu ze strany Ruska. Rumunsko tablety dokonce začalo občanům rozdávat.
Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek setká s prezidenty Číny a Ruska Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Podle agentury Reuters to uvedla mluvčí Bílého domu Olivia Walesová. Třístranné jednání se podle ní zaměří mimo jiné na omezení jaderných zbraní. Tématem rozhovorů bude i Írán, ale jednání o Ukrajině se nepředpokládá, píší agentury AP a AFP s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele. Schůzku dnes potvrdil také Kreml.
Setkání se uskuteční na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v jihočínském Šen-čenu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) oceňuje, že se Evropská rada dohodla a bude součástí mezinárodních jednání o Ukrajině. Zastoupení zemí má za vyvážené a považuje za důležité, že díky účasti Polska budou u vyjednávání i země Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko). Sdělil to dnes na dotaz ČTK. Za důležitou pokládá účast Polska i předseda Starostů Vít Rakušan.
Předseda Evropské rady António Costa v pátek večer na závěr neformálního summitu v Dublinu oznámil, že Evropu budou při jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Spojené království a představitelé unijních institucí. Debata Evropské rady k otázce evropského zástupce pro mírové rozhovory s Ruskem zesílila poté, co se poslední kolo jednání tento týden uskutečnilo v trojstranném formátu USA-Ukrajina-Rusko.
Ministerstvo obrany upozornilo, že vojenského cvičení Koalicja 26.2 se stejně jako ČR přímo neúčastní většina takzvané koalice ochotných. Zasáhne do něj 11 ze 32 států. Česko se zapojilo formou velitelské podpory na úrovni štábů. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva Petra Hrušová. V Polsku mají armády v tomto a příštím týdnu trénovat, jak by byly schopné po skončení ruské agrese ohlídat mír na Ukrajině i bez amerických jednotek. Neúčast českých vojáků kritizoval například prezident Petr Pavel.
"Většina členů koalice ochotných, která vznikla na začátku roku 2025, se tedy manévrů přímo neúčastní. Stejně jako například Itálie, Česká republika již za předchozí vlády neschválila vyslání svých vojáků na ukrajinské území, a do aktivit koalice se zapojuje jinou formou," uvedla mluvčí.
„Dánsko ustupuje obavám svých občanů, to nemá vzhledem ke vzdálenosti Dánska a Ukrajiny žádný praktický dopad. Zvýšila se sice aktivita plavidel s jaderným pohonem v blízkosti dánských výsostných vod, já to ale považuji za psychologický efekt, což na určitou část na populaci funguje, „myslí i o dánském kroku Drábová
Rumunsko je ale jiný případ, protože je Ukrajině blíže. Na dotaz, zda by hrozilo nebezpečí Česku, pokud by Rusové zaútočili na jadernou elektrárnu v Záporoží, má Dana Drábová jasno: „Ne, nás chrání vzdálenost.“
„Pokud mají lidé pocit, že pro svou ochranu něco udělali, tak ať si jodid draselný koupí, ale nejezte to zbytečně, nepolykejte to jen proto, že vás to uklidňuje, protože si rozhodíte metabolismus,“ vzkazuje Drábová těm, co tablety s jódem nakupují.
Druhý Černobyl? Těžko
Do jaderné elektrárny Černobyl vtrhlo hned na počátku invaze přes 1 500 vojáků a elektrárnu okupovali téměř měsíc. Ač je tato elektrárna nefunkční, nachází se v ní totiž mimo jiné zařízení pro skladování zbylého jaderného paliva. Je možné, že by se tragédie před 36 lety mohla zopakovat?
„Z našeho hodnocení a analýz evropských kolegů, v Černobylu není nic, co by způsobilo horší následky než havárie před 36 lety, a jakékoliv následky by byly lokální a omezily by se na zakázanou zónu do 30 kilometrů. To neznamená, že by ve větší vzdálenosti nebyly radioaktivity měřitelné, ale ne v množství, které by člověka ohrožovalo,“ uklidňuje Dana Drábová.
já jenom tady k tomu tématu finské elektrárny:
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-valka-na-ukrajine/711227/finove-odmitli-elektrarnu-od-rusu-zrusili-smlouvu-s-rosatomem-drabova-si-prisadila.html
kolegyně Drábová bude znát pojem algoritmické neredukovatelnosti, to je to, co matematici hledají po léta a tady Finové to Sovětům shrnuli v jednoduchém vzorci jako komplexní jev, co je čeká v příštích desetiletích