Drábová v Blesku o ruských hrozbách: Putin je šílený, ale k jaderné válce nesáhne
Válka na Ukrajině po téměř dvou měsících vstoupila podle Volodymyra Zelenského do druhé fáze. Putinovi se nedaří podle jeho plánu. Bude rostoucí ruská agresivita eskalovat až do možného jaderného útoku? Hrozí nám jaderná válka? Nejen na tyto otázky odpovídala v pořadu Epicentrum předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Navíc se opět vyjádřila k vykupování jódových tablet.
„Všechny státy by se měly připravit na možnost, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně” to řekl v rozhovoru s televizí CNN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Hrozí nám skutečně jaderná válka?
„Jaderná válka s největší pravděpodobností nepropukne, protože jaderné zbraně pořád plní funkci, kterou plnily za studené války – tedy vzájemně zaručené destrukce,“ uvedla v pořadu Epicentrum Dana Drábová ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
„Putin je velmi nepředvídatelný, já říkám až šílený, ale i tak si velmi rozmyslí použít strategickou jadernou zbraň větší ráže, protože to by znamenalo okamžitou odvetu,“ dodala Drábová s tím, že to ale neznamená, že Kreml nebude chtít použít jiný typ jaderné zbraně.
„Kreml má i taktické zbraně, mnohem menší ráže, ale dopad by byl podobný jako na Nagasaki a Hirošimu za 2. Světové války. Pro město na Ukrajině by bylo použití takové zbraně superdestruktivní,“varuje Drábová.
Nákup jódu? Jen psychologický efekt
Na začátku války Dana Drábové upozorňovala, ať lidé zachovají klid a nevykupují kvůli obavám z radiace jódové tablety. Přesto Dánsko minulý týden oznámilo, že nakoupí 2 miliony těchto tablet, právě kvůli hrozbě jadernému konfliktu ze strany Ruska. Rumunsko tablety dokonce začalo občanům rozdávat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes označil rekordně velký ruský útok na Kyjev a další ukrajinská města za jasný důkaz, že bez velkého tlaku Rusko nezmění své hloupé destruktivní chování. Změna k lepšímu závisí hlavně na Spojených státech, napsal na sociální síti X. Ukrajina se brání ruské agresi čtvrtým rokem.
Kyjev zažil jednu z nejhorších nocí od začátku ruské invaze, napsal dnes na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na rozsáhlé dronové a raketové útoky, kterým ukrajinské hlavní město čelilo. Připomněl, že Rusko útočilo hned po telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Dnes bude Trump mluvit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
„Naprosto strašná a bezesná noc v Kyjevě. Zatím jedna z nejhorších. Na ukrajinské hlavní město se snesly stovky ruských dronů a balistických raket,“ napsal Sybiha. Putin podle něj úmyslně tento útok nařídil krátce po telefonátu s Trumpem, a ukazuje tak, že naprosto ignoruje Spojené státy a všechny, kdo volají po konci války. Vyzval, aby na Rusko byly bez otálení uvaleny ty nejtvrdší sankce a aby Ukrajina získala všechny prostředky nutné k tomu, aby se mohla bránit.
Rusko v noci na dnešek nasadilo k útoku na Ukrajinu 539 dronů, což je nejvíce od začátku jeho vojenské invaze. Proti sousední zemi ruské síly odpálily také 11 balistických raket a střel s plochou dráhou letu. Informuje o tom ukrajinské letectvo.
Jednotky ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily 270 dronů, dalších 208 se jich ztratilo v důsledku nasazení elektronického boje nebo šlo o atrapy, které nenesly hlavice. Ukrajinská letectvo také uvádí, že sestřelilo dvě střely s plochou dráhou letu.
Hlavním cílem útoku byl Kyjev, uvádí letectvo. Podle úřadů je v hlavním městě po útoku více než 20 zraněných. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
„Dánsko ustupuje obavám svých občanů, to nemá vzhledem ke vzdálenosti Dánska a Ukrajiny žádný praktický dopad. Zvýšila se sice aktivita plavidel s jaderným pohonem v blízkosti dánských výsostných vod, já to ale považuji za psychologický efekt, což na určitou část na populaci funguje, „myslí i o dánském kroku Drábová
Rumunsko je ale jiný případ, protože je Ukrajině blíže. Na dotaz, zda by hrozilo nebezpečí Česku, pokud by Rusové zaútočili na jadernou elektrárnu v Záporoží, má Dana Drábová jasno: „Ne, nás chrání vzdálenost.“
„Pokud mají lidé pocit, že pro svou ochranu něco udělali, tak ať si jodid draselný koupí, ale nejezte to zbytečně, nepolykejte to jen proto, že vás to uklidňuje, protože si rozhodíte metabolismus,“ vzkazuje Drábová těm, co tablety s jódem nakupují.
Druhý Černobyl? Těžko
Do jaderné elektrárny Černobyl vtrhlo hned na počátku invaze přes 1 500 vojáků a elektrárnu okupovali téměř měsíc. Ač je tato elektrárna nefunkční, nachází se v ní totiž mimo jiné zařízení pro skladování zbylého jaderného paliva. Je možné, že by se tragédie před 36 lety mohla zopakovat?
„Z našeho hodnocení a analýz evropských kolegů, v Černobylu není nic, co by způsobilo horší následky než havárie před 36 lety, a jakékoliv následky by byly lokální a omezily by se na zakázanou zónu do 30 kilometrů. To neznamená, že by ve větší vzdálenosti nebyly radioaktivity měřitelné, ale ne v množství, které by člověka ohrožovalo,“ uklidňuje Dana Drábová.
já jenom tady k tomu tématu finské elektrárny:
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-valka-na-ukrajine/711227/finove-odmitli-elektrarnu-od-rusu-zrusili-smlouvu-s-rosatomem-drabova-si-prisadila.html
kolegyně Drábová bude znát pojem algoritmické neredukovatelnosti, to je to, co matematici hledají po léta a tady Finové to Sovětům shrnuli v jednoduchém vzorci jako komplexní jev, co je čeká v příštích desetiletích