Drábová v Blesku o ruských hrozbách: Putin je šílený, ale k jaderné válce nesáhne
Válka na Ukrajině po téměř dvou měsících vstoupila podle Volodymyra Zelenského do druhé fáze. Putinovi se nedaří podle jeho plánu. Bude rostoucí ruská agresivita eskalovat až do možného jaderného útoku? Hrozí nám jaderná válka? Nejen na tyto otázky odpovídala v pořadu Epicentrum předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Navíc se opět vyjádřila k vykupování jódových tablet.
„Všechny státy by se měly připravit na možnost, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně” to řekl v rozhovoru s televizí CNN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Hrozí nám skutečně jaderná válka?
„Jaderná válka s největší pravděpodobností nepropukne, protože jaderné zbraně pořád plní funkci, kterou plnily za studené války – tedy vzájemně zaručené destrukce,“ uvedla v pořadu Epicentrum Dana Drábová ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
„Putin je velmi nepředvídatelný, já říkám až šílený, ale i tak si velmi rozmyslí použít strategickou jadernou zbraň větší ráže, protože to by znamenalo okamžitou odvetu,“ dodala Drábová s tím, že to ale neznamená, že Kreml nebude chtít použít jiný typ jaderné zbraně.
„Kreml má i taktické zbraně, mnohem menší ráže, ale dopad by byl podobný jako na Nagasaki a Hirošimu za 2. Světové války. Pro město na Ukrajině by bylo použití takové zbraně superdestruktivní,“varuje Drábová.
Nákup jódu? Jen psychologický efekt
Na začátku války Dana Drábové upozorňovala, ať lidé zachovají klid a nevykupují kvůli obavám z radiace jódové tablety. Přesto Dánsko minulý týden oznámilo, že nakoupí 2 miliony těchto tablet, právě kvůli hrozbě jadernému konfliktu ze strany Ruska. Rumunsko tablety dokonce začalo občanům rozdávat.
Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na energetickou a železniční infrastrukturu v osmi ukrajinských regionech. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Rusové útočí na rozvodny pomocí dronů Šáhed,“ napsal Zelenskyj na síti X s odkazem na bezpilotní letouny, které Rusko běžně vysílá nad území Ukrajiny. „Mnoho z těchto úderů je úspěšných, protože stále platí omezení rychlosti provozu terminálů Starshield podél frontové linie a na dočasně okupovaných územích,“ dodal k satelitnímu internetu společnosti SpaceX Elona Muska.
Ruská armáda podle šéfa správy Záporožské oblasti Mychajla Semikina podnikla od sobotního večera do dnešního rána 12 útoků na město Záporoží. Zranění utrpělo šest lidí, včetně dvouletého dítěte, uvedl na síti Telegram. Mezi zraněnými jsou také tři ženy ve věku 40, 78 a 79 let a dva muži ve věku 19 a 39 let.
Rusko v posledních dnech na Záporoží útočilo opakovaně. V pátek při dvou útocích na obytné domy utrpělo zranění nejméně 50 lidí, v sobotu pak dalších 18 lidí při útoku na vícepodlažní obytný dům.
Nejméně jeden člověk přišel o život a dalších pět utrpělo zranění při nočním ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Podle agentury Reuters to oznámil gubernátor regionu Jurij Sljusar. Další tři lidé byli zraněni při útoku na město Nižněkamsk v Tatarstánu, kde bezpilotní letouny poškodily průmyslový areál a obytný dům.
V Taganrogu v Rostovské oblasti zasáhly drony dvě elektrické rozvodny. Při útoku zahynul hlavní inženýr jedné z nich. Poškozena byla také silniční komunikace R-280 Novorossija, která spojuje Rostov na Donu s Taganrogem a dál vede přes okupovaná ukrajinská území směrem k anektovanému Krymu. Při pádu dronů na silnici poblíž čerpací stanice utrpěli zranění čtyři lidé ve vozidlech. Provoz na poškozeném mostě přes železniční trať v Neklinovském okrese byl zastaven.
Ruská protivzdušná obrana podle Sljusara při nočním útoku zničila přibližně 50 ukrajinských dronů. Letecký poplach v oblasti podle něj pokračoval.
„Dánsko ustupuje obavám svých občanů, to nemá vzhledem ke vzdálenosti Dánska a Ukrajiny žádný praktický dopad. Zvýšila se sice aktivita plavidel s jaderným pohonem v blízkosti dánských výsostných vod, já to ale považuji za psychologický efekt, což na určitou část na populaci funguje, „myslí i o dánském kroku Drábová
Rumunsko je ale jiný případ, protože je Ukrajině blíže. Na dotaz, zda by hrozilo nebezpečí Česku, pokud by Rusové zaútočili na jadernou elektrárnu v Záporoží, má Dana Drábová jasno: „Ne, nás chrání vzdálenost.“
„Pokud mají lidé pocit, že pro svou ochranu něco udělali, tak ať si jodid draselný koupí, ale nejezte to zbytečně, nepolykejte to jen proto, že vás to uklidňuje, protože si rozhodíte metabolismus,“ vzkazuje Drábová těm, co tablety s jódem nakupují.
Druhý Černobyl? Těžko
Do jaderné elektrárny Černobyl vtrhlo hned na počátku invaze přes 1 500 vojáků a elektrárnu okupovali téměř měsíc. Ač je tato elektrárna nefunkční, nachází se v ní totiž mimo jiné zařízení pro skladování zbylého jaderného paliva. Je možné, že by se tragédie před 36 lety mohla zopakovat?
„Z našeho hodnocení a analýz evropských kolegů, v Černobylu není nic, co by způsobilo horší následky než havárie před 36 lety, a jakékoliv následky by byly lokální a omezily by se na zakázanou zónu do 30 kilometrů. To neznamená, že by ve větší vzdálenosti nebyly radioaktivity měřitelné, ale ne v množství, které by člověka ohrožovalo,“ uklidňuje Dana Drábová.
já jenom tady k tomu tématu finské elektrárny:
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-valka-na-ukrajine/711227/finove-odmitli-elektrarnu-od-rusu-zrusili-smlouvu-s-rosatomem-drabova-si-prisadila.html
kolegyně Drábová bude znát pojem algoritmické neredukovatelnosti, to je to, co matematici hledají po léta a tady Finové to Sovětům shrnuli v jednoduchém vzorci jako komplexní jev, co je čeká v příštích desetiletích