O nás bez nás? Západ jedná o konci války bez Ukrajiny. Kyjev: Rusové se musí stáhnout
Američtí představitelé se v posledních týdnech pravidelně setkávají se svými protějšky z Británie a Evropské unie a jednají o možnostech ukončení války na Ukrajině diplomatickou cestou. Americké stanici CNN to řekly zdroje obeznámené s těmito jednáními. Ukrajina se rozhovorů přímo neúčastní, přestože USA dříve slíbily, že „o Ukrajině bez Ukrajiny“ se nic nerozhodne, podotkla CNN. Podle Kyjeva pak s Moskvou nemá smysl vyjednávat, dokud se ruské síly nestáhnou
Jedním z projednávaných scénářů je návrh, s nímž přišla v květnu Itálie. Předpokládá, že se Ukrajina výměnou za bezpečnostní záruky zaváže k neutralitě vůči NATO a že Kyjev a Moskva budou jednat o budoucnosti ukrajinského poloostrova Krym a oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Podle informací CNN však zatím není jasné, kterou variantu USA považují za vhodnou pro další diskuze. Dva zdroje CNN řekly, že USA ve skutečnosti italský scénář nepodporují.
Kyjev: Vyjednávání nemá smysl, dokud se Rusové nestáhnou
Mezi západními představiteli zároveň podle informací stanice narůstají obavy, že pokud se Ukrajina a Rusko nevrátí k jednáním, válka se protáhne na dlouhou dobu, možná i na roky. V polovině května Moskva i Kyjev potvrdily, že v diplomatických rozhovorech o ukončení konfliktu nepokračují.
Podle Moskvy přerušení nastalo kvůli Kyjevu, který nereagoval na ruský návrh dohody. Kyjev naopak tvrdí, že Rusko nechápe situaci a nereflektuje změny, k nimž došlo od začátku války. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v květnu v rozhovoru zveřejněném listem Financial Times řekl, že Ukrajina zvýšila své ambice a nebude usilovat o pouhé zatlačení ruských vojsk do pozic, které měly před 24. únorem, ale o osvobození celého svého území.
Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se postavil proti tlaku ze strany některých západních představitelů a komentátorů, aby Ukrajina přistoupila na územní ústupky. Zelenskyj například kritizoval vystoupení bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera, který na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Ukrajina by měla přijmout ruskou okupaci Krymu.
S Moskvou nemá smysl podle Kyjeva vyjednávat, dokud nebudou ruské síly zatlačeny co nejvíc k ukrajinsko-ruské hranici. V reakci na nedávné prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona to uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Macron v rozhovoru s francouzským regionálním tiskem tento týden zopakoval, že Rusko nemá být poníženo. V den, kdy boje ustanou, totiž bude třeba „vybudovat cestu ven diplomatickými kanály“, dodal francouzský prezident.
„Dokud nezískáme dostatečné množství zbraní, dokud neposílíme naše pozice, dokud je (Rusy) nezatlačíme zpátky, co nejvíc to bude možné k ukrajinské hranici, nemá smysl vyjednávat,“ reagoval Podoljak v televizním prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters.
Macron v rozhovoru rovněž uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin udělal invazí na Ukrajinu „historickou a zásadní chybu“ a je nyní v izolaci. Francouzský prezident se svým ruským protějškem od zahájení útoku pravidelně telefonicky hovoří. Paříž podporuje Kyjev finančně i vojensky, nicméně na rozdíl od jiných unijních vůdců Macron na Ukrajině osobně ještě nebyl, aby dal najevo svou podporu.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, další čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme v pondělí ráno. Dobrou noc.
Rusko dnes zaútočilo na ukrajinské Záporoží řízenými leteckými bombami, které zasáhly mimo jiné obytné oblasti, autobusové nádraží a univerzitní kliniku. Nejméně 19 lidí bylo při útoku zraněno, uvedl šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Věk obětí se pohybuje od 24 do 77 let a všechny jsou v lékařské péči, napsal The Kyiv Independent s odvoláním na Fedorova, který útok označil za teror.
Záchranáři pátrají po dalších obětech, které mohly zůstat pod troskami.
Lídři osmi severských a pobaltských zemí dnes večer společně potvrdili svou podporu Ukrajině a uvedli, že míru lze dosáhnout pouze prostřednictvím soustavného tlaku na Rusko, aby zastavilo svou nezákonnou válku. Představitelé Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska ve svém prohlášení opět zdůraznili, že je potřeba ctít zásadu, že mezinárodní hranice se neposouvají silou.
