O nás bez nás? Západ jedná o konci války bez Ukrajiny. Kyjev: Rusové se musí stáhnout
Američtí představitelé se v posledních týdnech pravidelně setkávají se svými protějšky z Británie a Evropské unie a jednají o možnostech ukončení války na Ukrajině diplomatickou cestou. Americké stanici CNN to řekly zdroje obeznámené s těmito jednáními. Ukrajina se rozhovorů přímo neúčastní, přestože USA dříve slíbily, že „o Ukrajině bez Ukrajiny“ se nic nerozhodne, podotkla CNN. Podle Kyjeva pak s Moskvou nemá smysl vyjednávat, dokud se ruské síly nestáhnou
Jedním z projednávaných scénářů je návrh, s nímž přišla v květnu Itálie. Předpokládá, že se Ukrajina výměnou za bezpečnostní záruky zaváže k neutralitě vůči NATO a že Kyjev a Moskva budou jednat o budoucnosti ukrajinského poloostrova Krym a oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Podle informací CNN však zatím není jasné, kterou variantu USA považují za vhodnou pro další diskuze. Dva zdroje CNN řekly, že USA ve skutečnosti italský scénář nepodporují.
Kyjev: Vyjednávání nemá smysl, dokud se Rusové nestáhnou
Mezi západními představiteli zároveň podle informací stanice narůstají obavy, že pokud se Ukrajina a Rusko nevrátí k jednáním, válka se protáhne na dlouhou dobu, možná i na roky. V polovině května Moskva i Kyjev potvrdily, že v diplomatických rozhovorech o ukončení konfliktu nepokračují.
Podle Moskvy přerušení nastalo kvůli Kyjevu, který nereagoval na ruský návrh dohody. Kyjev naopak tvrdí, že Rusko nechápe situaci a nereflektuje změny, k nimž došlo od začátku války. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v květnu v rozhovoru zveřejněném listem Financial Times řekl, že Ukrajina zvýšila své ambice a nebude usilovat o pouhé zatlačení ruských vojsk do pozic, které měly před 24. únorem, ale o osvobození celého svého území.
Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se postavil proti tlaku ze strany některých západních představitelů a komentátorů, aby Ukrajina přistoupila na územní ústupky. Zelenskyj například kritizoval vystoupení bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera, který na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Ukrajina by měla přijmout ruskou okupaci Krymu.
S Moskvou nemá smysl podle Kyjeva vyjednávat, dokud nebudou ruské síly zatlačeny co nejvíc k ukrajinsko-ruské hranici. V reakci na nedávné prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona to uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Macron v rozhovoru s francouzským regionálním tiskem tento týden zopakoval, že Rusko nemá být poníženo. V den, kdy boje ustanou, totiž bude třeba „vybudovat cestu ven diplomatickými kanály“, dodal francouzský prezident.
„Dokud nezískáme dostatečné množství zbraní, dokud neposílíme naše pozice, dokud je (Rusy) nezatlačíme zpátky, co nejvíc to bude možné k ukrajinské hranici, nemá smysl vyjednávat,“ reagoval Podoljak v televizním prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters.
Macron v rozhovoru rovněž uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin udělal invazí na Ukrajinu „historickou a zásadní chybu“ a je nyní v izolaci. Francouzský prezident se svým ruským protějškem od zahájení útoku pravidelně telefonicky hovoří. Paříž podporuje Kyjev finančně i vojensky, nicméně na rozdíl od jiných unijních vůdců Macron na Ukrajině osobně ještě nebyl, aby dal najevo svou podporu.
Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) dnes odeslal Evropské komisi žádost o osvobození České republiky od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že ČR kvůli velkému počtu uprchlíků z Ukrajiny spadá do kategorie zemí zažívajících významnou migrační situaci. Může si proto požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
„Já jsem dnes odeslal komisi dopis, kde přesně v souladu s pravidly žádám o to, aby Česko bylo zcela zproštěno povinnosti - protože bylo označeno za zemi, která je kriticky postižena migrační vlnou - se podílet na placení čehokoli do solidárního evropského mechanismu,“ řekl Rakušan.
Projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin zůstávají třemi pilíři pomoci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Ukrajině. Do projektů je zapojeno v zemi zasažené válkou několik set lidí, jen ve Vánočním balíčku čeští dárci podpořili letos 467 dětí. Sedm stěžejních míst, kde ACHO pomoc nabízí, navštívil v uplynulých dnech olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. „I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil,“ řekl dnes novinářům Nuzík.
Arcibiskup se zástupci ACHO navštívil města jako Lopatyn, Ternopil, Berežany, Bortnyky nebo Kolomyju. „Naším cílem je pokračovat ve třech momentálně našich hlavních projektech. Prvním je letošní projekt Naplň talíř, jehož cílem je podporovat rodiny v nouzi, zapojeno je do něj 17 rodin z Lopatynu, kterým poskytujeme potravinové balíčky. Dalším projektem je Vánoční balíček, který děláme 17 let, vidíme v tom velké propojení českého dárce s ukrajinskými dětmi. Jde o přímou pomoc,“ řekla ČTK koordinátorka projektů ACHO na Ukrajině Khrystyna Novodvorska.
Ruské dronové útoky si dnes na Ukrajině vyžádaly nejméně jednu oběť a několik zraněných, uvedly podle agentury DPA ukrajinské úřady. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské jednotky se stáhly z jedné vesnice nedaleko obléhaného města Pokrovsk. Tuto zprávu se ale podle agentury Reuters nepodařilo nezávisle ověřit. Kyjev naopak ohlásil ukrajinský útok na jeden z ruských závodů podílejících se na výrobě dronů.
Sedmačtyřicetiletý muž dnes zemřel po ruském dronovém náletu v okrese Synelnykove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko na sociální síti facebook. Podle něj ruské útoky poškodily také místní infrastrukturu.
