Vystrčil s kolegy na Ukrajině: „Je nutné vidět ty zrůdnosti na vlastní oči,“ říká šéf Senátu
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) dnes navštívil Ukrajinu, která od konce února čelí ruské invazi. Do Kyjeva dorazil dopoledne vlakem spolu s maršálkem polské horní komory Tomaszem Grodzkým. V delegaci jsou i místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09), šéf senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý) a další polští senátoři. Zákonodárci obou zemí přijeli na pozvání předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslana Stefančuka. Misi podpořil premiér Petr Fiala (ODS), podle něhož je třeba pokračovat v projevech podpory Ukrajině.
Vystrčil dnes brzo ráno na twitteru zveřejnil společnou fotografii senátorů z vlaku s komentářem „Jsou pozvání, která se neodmítají“ a hashtagem Senát na Ukrajině.
Jsou pozvání, která se neodmítají. #SenátNaUkrajině pic.twitter.com/Wo5zueusEa
Vystrčil po příjezdu do Kyjeva řekl České televizi, že by senátoři měli vystoupit v ukrajinském parlamentu a navštívit některé obce v okolí Kyjeva, těžce postižené ruskými útoky. Čeští a polští senátoři v doprovodu Stefančuka dopoledne navštívili město Borodjanka u Kyjeva, které utrpělo během ruského bombardování a okupace značné škody. „V Senátu víme, co se na Ukrajině děje, přesto považujeme za nutné a správné vidět ty zrůdnosti na vlastní oči. Abychom mohli říct těm, co tvrdí, že tady nedochází k rabování, barbarským činům, brutalitě: my jsme viděli, že nemáte pravdu,“ napsal Vystrčil na twitteru po návštěvě Borodjanky.
V @SenatCZ víme, co se na Ukrajině děje, přesto považujeme za nutné a správné vidět ty zrůdnosti na vlastní oči. Abychom mohli říct těm, co tvrdí, že tady nedochází k rabování, barbarským činům, brutalitě: my jsme viděli, že nemáte pravdu.#SenátNaUkrajině #Borodjanka pic.twitter.com/yLyXv7YAPF
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) April 14, 2022
Před měsícem podnikl cestu do Kyjeva český premiér Petr Fiala (ODS), a to společně se svým polským a slovinským protějškem Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou a s polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. V ukrajinské metropoli se setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenskými i premiérem Denysem Šmyhalem. Cílem jejich návštěvy bylo podpořit Ukrajinu. Po nich Kyjev navštívili také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger, nedávno také britský premiér Boris Johnson, rakouský kancléř Karl Nehammer a další evropští politici.
Fiala: Má to smysl
Fiala dnešní Vystrčilovu cestu do Kyjeva podpořil. V pořadu Blesku Ptám se, pane prmeiére, řekl, že tyto cesty mají smysl. „Je třeba mluvit s ukrajinskými kolegy, zjišťovat, jak to tam vypadá,“ napsal český premiér na twitteru. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) České televizi řekl, že s ním Vystrčil cestu na Ukrajinu konzultoval a že mu ji doporučil. Podle šéfa české diplomacie je návštěva je i jakýmsi potvrzením, že Česko za Ukrajinou stojí. Ozývají se totiž i hlasy, že podobné cesty jsou jen snahou politiků se zviditelnit a Ukrajině nic nepřinesou.
Senát minulý týden schválil stanovisko, podle něhož Rusko musí nést následky za rozpoutání války proti Ukrajině včetně platby reparací. Horní parlamentní komora také konstatovala, že vraždění civilistů v ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu podle mezinárodního práva a že únosy obyvatel Ukrajiny do Ruska jsou neospravedlnitelné. Ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být podle Senátu postaveni před soud a potrestáni. Téměř totožné usnesení přijala také Sněmovna.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.
Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.
Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci (NATO) zůstávají ve střehu, Česko podporuje další protiruské sankce. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) poté, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron.
„Rusko dále provokuje. Včera v noci šlo o Rumunsko. Na ruské 'omyly' nevěřím. Jako spojenci v NATO zůstáváme ve střehu. Rusko musí za provokace proti NATO zaplatit konkrétní cenu. Proto Česko podporuje další sankce,“ uvedl dnes šéf české diplomacie.
V rafinerii v Kiriši na jihu Leningradské oblasti, která patří k největším v Rusku, vypukl požár, když se tam zřítil sestřelený dron. Na platformě Telegram o tom dnes informoval gubernátor tohoto regionu Alexandr Drozdenko. Ukrajinská armáda podle agentury Reuters uvedla, že na rafinerii zaútočila. Moskva sdělila, že v noci její síly zničily 80 ukrajinských dronů.
Reuters napsal, že rafinerie, v níž už se podle ruských činitelů podařilo plameny uhasit, patří společnosti Surgutněftěgaz a ročně zpracuje 17,7 milionu tun ropy. To představuje 6,4 procenta celkového množství ropy zpracované v Rusku.
Stefančuk se začátkem dubna on-line připojil ke schůzce lídrů parlamentů Česka, Slovenska a Rakouska. Informoval je o nejnovějším vývoji ve své zemi a o tom, jak pokračují boje i snahy o mírová jednání. Stefančuk poděkoval třem středoevropským zemím za pomoc a za vstřícné přijetí ukrajinských uprchlíků. Do Česka podle odhadů dorazilo přes 300.000 Ukrajinců, hlavně žen a dětí. Šéf ukrajinského parlamentu požádal také o uvalení dalších sankcí vůči Rusku a o zabavování majetku ruských oligarchů.
