Fialova výzva, „vítání“ Rusů i slova o pekle: Proč je klimatická konference COP27 důležitá?

Zkratka označuje anglický název „Conference of the Parties“, což lze přeložit jako „Konference stran“. Stranami jsou myšleny státy, které v roce 1992 podepsaly Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu. Každoročně se tyto země scházejí a diskutují o současné klimatické situaci, která se od založení této tradice neustále zhoršuje.

Oficiální název celé akce je nicméně Konference OSN o změně klimatu a letos se koná 27. ročník. Lídři světových velmocí a odborníci napříč obory tu budou hledat řešení, jak zabránit dalším růstu teplot, který je způsoben hlavně nadměrnou produkcí emisí.

„Lidstvo směřuje do propasti.“ V egyptském Šarmu začíná velká klimatická konference

Důležitá data pro celou diskuzi poskytuje vědecký orgán Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), podle kterého se globální teploty už zvedly o 1,1 stupně Celsia oproti 19. století. Oteplení o 1,5 stupně Celsia bylo přitom stanoveno jako bod zlomu, po kterém nastanou nezvratné katastrofy po celém světě.

Například pokud průměrné globální teploty vystoupají nad 1,7 – 1,8 stupně Celsia, IPCC odhaduje, že polovina zeměkoule bude vystavena smrtelným horkým teplotám a vlhkosti. Aby toto nenastalo, 194 zemí světa v roce 2015 podepsalo tzv. Pařížskou dohodu, ve které se zařekly, že se budou snažit, aby bod zlomu nebyl překonán.

Zatím se to příliš nedaří. IPCC už ve své zprávě z roku 2018 uvedl, že dosavadní závazky jednotlivých států v rámci Pařížské dohody nestačí ani na zastavení oteplení o 2 stupně Celsia. To je další zlomová hranice, po které na světě začnou kolabovat ekosystémy.

Zároveň ale IPCC vzkázal, že pokud se státům povede výrazně emise skleníkových plynů omezit, nárůstu teplot nad 1,5 stupně Celsia půjde zabránit.  Právě o redukci emisí proto budou vědci a lídři na COP27 hovořit. Další dva hlavní body programu budou pomoc zemím, aby se na následky klimatických změn připravily a zajištění financí pro rozvojové země.

Diskutující se dotknou i témat z loňského ročníku, která nebyla zcela vyřešena – vytvoření globálního uhlíkového trhu, v rámci kterého by do služeb a produktů byla započítávána uhlíková stopa a posílení závazků na omezení používání uhlí.

„Nikdo není v bezpečí.“ Klimatologové mají temnou vizí budoucnosti: Extrémů bude přibývat

Konference se zúčastní zástupci celkem 195 států. Za Česko přijel premiér Petr Fiala (ODS), který sdělil, že Česko se chystá přistoupit ke globálnímu závazku snížit emise metanu do roku 2030 v porovnání s rokem 2020 o 30 procent.

„Musíme dosáhnout dohody na globální úrovni. V opačném případě by ČR a EU čelila negativním dopadům na průmysl a ekonomiku,“ uvedl k možnostem, jak minimalizovat dopady změny klimatu.

Podle něj Evropská unie na cestě k tomu, aby se Evropa stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050. „Musíme přesvědčit i mimoevropské země, aby tento směr následovaly. To je důležité i proto, abychom zátěž nenesli a neplatili jen my, ale i ostatní,“ pokračoval.

V Egyptě Fiala na okraj summitu s výkonným ředitelem norské společnosti Equinor Andersem Opedalem. „V minulosti bylo Norsko pro Českou republiku významným dodavatelem zemního plynu, proto jsme s panem ředitelem mluvili o tom, jakým způsobem lze opět navázat vzájemnou spolupráci,“ uvedl premiér na sociální síti.

Váženým hostem měl být britský král Karel III., avšak na nátlak bývalé britské premiérky Liz Trussové svou účast zrušil. Problematiku globálního oteplování totiž Trussová z vládní agendy odstranila. Přitom Karel III. se ochraně klimatu věnuje dlouhodobě, uspořádal tak alespoň v minulém týdnu v Buckinghamském paláci recepci, kde si nechal novinky vysvětlit.

Recepce u krále: Karel III. pozval premiéra i návrhářku, na summit ke klimatu nepoletí

Nový britský premiér Rishi Sunak původně tvrdil, že nepřijede, nakonec dorazil. Účastní se i expremiér Boris Johnson.

Očekávána je také přítomnost mimo jiné amerického prezidenta Joea Bidena a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ruský prezident Vladimir Putin se nedostaví, ruská delegace ale přítomna je. A budí kvůli válce na Ukrajině velkou pozornost. Například polská novinářka ji v hotelu vítala zpěvem ukrajinské písně a pokřikem „Sláva Ukrajině“. 

Polish journalist covering the #COP27 UN Climate Summit in Egypt greets Russians in the hotel restaurant with a patriotic Ukrainian song and a loud “Slava Ukraini”.

🇵🇱🇺🇦 pic.twitter.com/4xIig7LIQZ

— Visegrád 24 (@visegrad24) November 6, 2022

Čína také poslala delegaci 50 osob vedenou viceministrem ekologie a životního prostředí Čao Jing-minem.

Známá klimatická aktivistka Greta Thunbergová se nezúčastní, globální klimatický summit nazvala místem, kde se o ekologii jedná jen „naoko“, konference podle ní podporují příliš pomalá opatření. „Nejsem tam potřeba… budou tam jíní lidé z důležitých oblastí. Myslím si, že jejich hlas je více potřebný,“ uvedla také v rozhovoru pro BBC.

S úvodním slovem již vystoupil generální tajemník OSN António Guterres, který uvedl, že svět se řítí do klimatického pekla. „Lidstvo má na výběr: buď spolupracovat, nebo zahynout. Je to buď pak klimatické solidarity, nebo kolektivní sebevražda,“ řekl.

Jako skandální, nepřijatelné a sebedestruktivní označil, že lidé se zaměřili na jiné krize, jako je válka na Ukrajině, a o boj za klima se už tolik nezajímají. „Emise skleníkových plynů stále rostou. Globální teploty stále rostou. A naše planeta se rychle blíží ke kritickým milníkům, které způsobí, že klimatický chaos bude nezvratný,“ upozornil Guterres.

Největší a nejhorší sucho za posledních 500 let: Kde je situace nejhorší? A jak si stojí Česko?

Podle něj by nejbohatší a nejchudší ekonomiky světa měly uzavřít dohodu, kterou by zrychlily svůj odklon od fosilních paliv. „Dvě největší ekonomiky – USA a Čína – nejsou zvláštní odpovědnost za to, aby spojily úsilí k vytvoření této dohody,“ řekl generální tajemník OSN.

Egypt je pátou africkou zemí, ve které se COP koná. Tento kontinent je podle IPCC jeden z nejohroženějších klimatickými změnami z celého světa. Výběr Egypta jako hostitelské země se ale neobešel bez kritiky. Někteří aktivisté upozorňovali, že jde o stát, kde dochází k pravidelnému porušování lidských práv.

Podle organizace Arabic Network for Human Rights Information tamní režim aktuálně vězní minimálně 65 tisíc politických vězňů, Human Rights Watch hovoří o masových soudních procesech, které s právem nemají nic společného, stíhány jsou pravidelně i děti. Amnesty International dokonce Egypt označil za třetí nejhorší zemí co do počtu poprav.

Putin? Nelze vyměnit jednoho ďábla za druhého, řekla oceněná egyptská aktivistka pro Blesk

V den zahájení konference přišly organizace amerických miliardářů s příslibem peněz na boj proti klimatickým změnám. Fond, který založil zakladatel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos, se zavázal, že do roku 2030 daruje jednu miliardu dolarů (24 miliard Kč).

Bezosova filantropická organizace s názvem Bezos Earth Fund zatím přislíbila 30 procent ze svého fondu. Peníze mají směřovat na ochranu přírody, její obnovu a transformaci potravinových systémů. Fond se v rámci summitu snaží vytvořit koalici s africkými a evropskými zeměmi.

Pandemie udělala z nejbohatších ještě bohatší. Za co teď utrácí miliardáři Musk či Bezos?

Podobně nadace Billa a Melindy Gatesových poskytne 1,4 miliardy dolarů (34 miliard Kč) malým zemědělcům v Africe a v Asii, aby se mohli lépe přizpůsobit změnám klimatu. Peníze budou vypláceny v období čtyř let.

Finance mají pomoci zavést inovační metody, které zemědělcům umožní bránit se suchu, horku a záplavám, uvedla agentura AFP. „Aby byly zemědělské inovace a technologie dostupné v širším měřítku potřebným komunitám, je zapotřebí poskytnout dodatečné finance,“ uvedla nadace ke svému příspěvku.