„Nikdo není v bezpečí.“ Klimatologové mají temnou vizí budoucnosti: Extrémů bude přibývat

IPCC je mezivládní orgán, zastřešovaný OSN a Světovou meteorologickou organizací, který pravidelně hodnotí rizika spojená s vývojem klimatu. Dbá na to, aby posouzení bylo co nejvíce vědecké a poskytovalo vize, co se může stát, když se počasí bude vyvíjet určitým způsobem. Zároveň radí, jak se lidstvo může na klimatické změny adaptovat.

Orgán vznikl v roce 1988, od té doby vydal pět hodnotících zpráv. V pondělí zveřejnil první část šesté zprávy, ta je zaměřena hlavně na fyzikální jevy spojené s klimatem. Na zpracování se podílelo 234 autorů z celého světa, kteří pracovali se 14 tisíci citacemi. V průběhu přípravy bylo vzneseno celkem 78 007 připomínek expertů.

Je to tedy velmi zebruvná analýza aktuálního vývoje klimatu, přičemž potvrzuje to, co všichni tak trochu tušíme – počasí se celosvětové mění, dochází k většímu počtu extrémů a mohou za to lidé tím, kolik emisí do atmosféry vypouští. „IPCC na mnoha místech ve zprávě analyzuje, jakému období v minulosti aktuální změna klimatu odpovídá. Pokud jde o vzestup teploty, tak tam je udělaný odhad, že podobný vzestup teploty je z paleo dat zaznamenán zhruba před 3 miliony let,“ konstatuje Radim Tolasz, vedoucí oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a zároveň český zástupce v IPCC.

Počasí jako zátěž pro kardiaky: Způsobují bouřky větší počet infarktů? Lékař odpověděl

V současnosti lidstvo registruje růst teploty o zhruba 1,1 stupně oproti 19. století. Dřívější zprávy IPCC očekávaly, že k vzestupu o 1,5 stupně Celsia dojde mezi lety 2030 a 2052, ale nyní jsou přesvědčeni, že se tak stane už někdy mezi letošním rokem a rokem 2040.

„Mě osobně pocitově přišel loňský rok chladnější u nás v Evropě, ale není tomu tak. Rok 2020 byl druhým nejlepějším rokem v měřené historii od roku 1850,“ upozorňuje polární ekoložka Marie Šabacká z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. „Skutečně šest nejteplejších roků v historii je posledních šest let,“ dodává.

Strášák jménem úbytek ledu. A tučnáci na vymření

Podle polární ekoložky je nutné upozornit, že k oteplování nedochází všude stejně. Oceány se oteplují pomaleji, pevnina se otepluje rychleji. Nejhorší je situace na severu planety, tam se otepluje skutečně hodně rychle. Dochází tam k jevu, kterému se říká arktická amplifikace. „Celá Arktida se otepluje nejméně dvakrát rychleji jako zbytek Evropy,“ říká Šabacká.

Lokálně se na Arktidě teploty zvýšily o 4 stupně Celsia, na Sibiři dokonce až o 6 stupňů Celsia. „Loni bylo arktického ledu méně o 68 procent, než ho bylo v roce 1978 (…) Zpráva IPCC předpokládá, že arktického ledu bude neustále ubývat,“ popisuje polární ekoložka.

Povodně, vedra, požáry… Jsou pohromy důsledkem změn klimatu, nebo spíš špatného plánování?

Na první pohled se může zdát, že tání ledu žádnou katastrofou není, ale opak je pravdou. Pocítíme to úplně všichni. Množství ledu (jeho absence) v Arktidě dokáže silně ovlivňovat počasí v Evropě, některé regiony mohou být zatopené, jiným může voda chybět. Může docházet i k sesuvům půdy, zvedání hladiny oceánů a samozřejmě to ovlivní arktickou faunu, podle nedávné predikce do konce století vymře 98 procent tučňáků císařských.

„Do roku 2050 zmizí polovina sněhu v Alpách (…) to je něco, s čímž už se pravděpodobně nedá nic dělat,“ vyjmenovává další aspekty Šabacká. Jako bonus pak přidává zatím lehce přehlížené riziko – nemoci spící v ledu. „Třeba na Sibiři jsou pohřbené celé vesnice, kde lidé zemřeli na španělskou chřipku, nebo na nějaké viry a bakterie. To je možné, že vytaje na povrch,“ říká vědkyně s tím, že to sice automaticky neznamená novou globální pandemii, ale i lokální problémy jsou zbytečná starost.

Města pod vodou i pekelné teploty

Tolasz dodává, že dnes je prakticky standardem, že v září, kdy bývá led v Arktidě nejslabší, ho máme o 40 procent méně. Pomalu se navíc řítíme do fáze, kdy během arktického léta nemusí občas existovat vůbec. A jak dále vypadá podle IPCC aktuální klima? Od roku 1950 se globálně zvýšily srážky a od roku 1980 se posunuly k pólům trasy bouří v nízkých šířkách. Úbytek ledovců se od 90. let urychlil čtyřikrát. Je více ekosystémového sucha a zároveň více přívalových dešťů. Oceány jsou teplejší a kyselejší. „Teplé extrémy stoupají, je to globální trend,“ říká klimatolog.

IPCC dle jeho slov v nové zprávě uvádí pesimistické i optimistické scénáře vývoje. Například střední scénář odhaduje růst teploty o 2,1 stupňů až 3,5 stupňů Celsia. Kdyby došlo na ten nejhorší, hladiny oceánů se zvednou až o 1,88 metru do roku 2100, což znamená zatopená celá přímořská města. Režim srážek i vodních toků bude ještě více proměnlivý, ergo záplavy.

Ničivé záplavy na západě Německa a v Belgii si vyžádaly desítky lidských životů. Živel smetl domy, silnice, na některých místech se pod náporem bahna propadly celé oblasti. | ČTK / Marius Becker

Modely přitom zatím nepočítají s CO₂ z mokřadů, tání permafrostu a lesních požárů. „To je velké minus té zprávy (…) ale pak by byla ještě pesimističtější,“ uvádí Tolasz. Zmínil také, že některé nastartované změny už jsou nevratné, respektive jejich zvrácení bude trvat tisíce let, například odtávání ledovců, úbytek kyslíku v oceánech a zvedání jejich hladiny.

Nepomohl ani covid, byť se mluvilo o tom, že během pandemie došlo ke snížení emisí. Podle klimatologa bylo vše jinak. „To, že se snížily emise, ještě neznamená, že koncentrace se snížily, protože pořád jsme přidávali do atmosféry nějaké emise (...) koncentrace se zvyšovaly, ale IPCC ukazuje jev, o kterém se příliš nediskutovalo, ono se kromě CO₂ snížily i aerosoly a ty mají ochlazující účinek v atmosféře,“ vysvětluje Tolasz. Během covidových opatření tak došlo k dodatečnému oteplení.

Ještě to můžeme zvrátit, ale...

„Vědecké důkazy jsou nezvratné: emise skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv posilované odlesňováním dusí planetu a ohrožují miliardy lidí. Globální oteplování postihuje všechny regiony světa, řada změn je již nevratných,“ komentoval zprávu generální tajemník OSN António Guterres.

Hranice 1,5 stupně Celsia, která je uznávaná jako ještě relativně bezpečná, je podle něj nebezpečně blízko. „Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře jsou rekordní. Extrémní počasí a klimatické pohromy jsou čím dál častější a intenzivnější,“ uvádí Guterres. Apeluje proto na vlády, aby jednaly co nejrychleji. IPCC se totiž domnívá, že situaci ještě můžeme zachránit, když se budeme držet Pařížské dohody, která počítá se snížením celosvětových emisí o polovinu do roku 2030 a na čistou nulu do roku 2050.

Klíšťatům je horko, stěhují se na sever: Na Aljašce se parazitů bojí víc než medvědů

Čistá nula znamená, že je z atmosféry odstraňováno stejné množství CO₂ jako je do něj vypouštěno. Zatím se to ale vůbec nedaří. „Nutná je okamžitá akce v oblasti energetiky. Bez zásadního snížení emisí uhlíku se cíl oteplení do 1,5 stupně Celsia stane rychle nereálným. Tato zpráva IPCC musí být umíráčkem pro uhlí a další fosilní paliva, než stihnou zničit náš svět. Po roce 2021 se již nesmí postavit žádné uhelné elektrárny,“ urguje generální tajemník OSN.

„Státy také musí ukončit hledání všech nových fosilních zdrojů a přesunout všechny dotace z fosilních na obnovitelné zdroje. Do roku 2030 je nutné čtyřnásobně zvýšit solární a větrné kapacity a třikrát navýšit investice do obnovitelné energie,“ pokračuje. „Nikdo není v bezpečí, musíme jednat rychle,“ souhlasí výkonná ředitelka programu OSN pro životní prostředí Inger Andersenová.

Jejich slova a klimatologů přichází ve chvíli, kdy požáry v Řecku byly přes víkend natolik intenzivní, že se do jejich hašení zapojili i čeští hasiči. V Turecku zase muselo být o týden dříve evakuováno tisíce turistů z hotelů na lodích, protože plameny doslova obklíčily jejich hotely. Intenzivně hoří také v Kalifornii. Německo se dosud vzpamatována ze záplav, při kterých zemřelo přes 160 osob. V Číně je po nedávné velké vodě obětí dokonce přes 300. Mrtvé spojené s řáděním živlů hlásí i Afghánistán, Indie či Šanghaj. To všechno se odehrálo jen od začátku prázdnin.