Počasí jako zátěž pro kardiaky: Způsobují bouřky větší počet infarktů? Lékař odpověděl

Vysoké teploty, těžký vzduch a ostré sluneční paprsky tvoří pro kardiaky nebezpečný mix. Lidé s nemocným srdcem by měli v horku omezit fyzickou zátěž, vyhledávat stinná nebo polostinná místa, dostatečně pít a konzumovat spíše lehká jídla. „U nemocných s vysokým krevním tlakem, kteří užívají léky, může velká ztráta tekutin pocením vést k velkým poklesům tlaku spojeným s nevolností a slabostí. Je proto dobré dbát na dostatečnou hydrataci,“ vysvětluje prof. Linhart. Důležité je také se vhodně, tedy ne příliš teple, obléci.

Srdce po infarktu. | Profimedia.cz

Od tropických teplot dokáže kardiakům stejně jako zdravým lidem na chvíli ulevit klimatizace, ale ti, kdo mají potíže se srdcem, ji musí používat s větší rozvahou. Prudké změny teplot totiž cévní a srdeční systém velmi zatěžují, rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by proto neměl být větší než 7 °C. Pobyt v přechlazené místnosti může způsobit kromě typické rýmy a ucpaných dutin i závažnější potíže. „Našim pacientům, zejména těm, kteří trpí vleklým srdečním selháváním, může rychlé střídání teplot jejich stav rychle zhoršit,“ doplňuje kardiolog.

Kardiaci by si měli v létě dávat pozor (ilustrační foto) | profimedia.cz

Lidé s nemocným srdcem by měli na svůj zdravotní stav myslet i při plánování dovolené. „Pacienti by si měli být vědomi, že kvalitní lékařská péče není všude samozřejmostí. A s ohledem na to vybírat destinace, kde je zdravotní systém v dobré kondici. Do kufru je dobré si přibalit papír s alespoň základními informacemi o svém onemocnění a užívaných lécích, nejlépe v angličtině,“ říká prof. Linhart a dodává: „Samozřejmostí by mělo být dobré cestovní pojištění. Spoléhat na proplacení výloh ze základního zdravotního pojištění se nevyplácí, částky účtované za péči často přesahují úhrady našich pojišťoven.“

Pacient po srdeční příhodě (ilustrační foto) | Profimedia.cz

Do jaké míry ovlivňují změny tlaku a počasí kardiovaskulární systém? Mohou způsobit větší počet infarktů? Tyto otázky si kladou odborníci neustále. Podle prof. Linharta se ale kardiaci českých bouřek bát nemusí: „Prudké poklesy i vzestupy atmosférického tlaku sice vliv na vyšší četnost infarktu mají, ale hlavně v podzimních a zimních obdobích. Česká republika zatím nepatří k zemím s tak vysokými teplotními maximy v létě.“

Pacient po srdeční příhodě (ilustrační foto) | profimedia.cz

V horkých letních dnech je i krátká procházka namáhavá. Lidé s nemocným srdcem by tak větší fyzické výkony měli odložit na chladnější dny. Lékaři při vyšších teplotách doporučují vynechat náročné sporty. Pokud kardiaci vyrazí v létě k moři, měli by před polednem z pláže odejít a vrátit se až odpoledne. 

Kardiaci by si měli v létě dávat pozor (ilustrační foto) | Profimedia.cz - ilustrace

Nejdůležitější zásadou, kterou by měl dodržovat každý kardiak, je pravidelné užívání předepsaných léků. Ani při dovolených a cestování by lidé rozhodně neměli medikaci vysazovat bez předchozí konzultace s odborníkem. „Platí to i v případě, že má pacient pocit, že mu léky nedělají dobře. Některé přípravky mohou totiž při náhlém vysazení vést k prudké a nežádoucí reakci organismu,“ říká prof. Linhart.