Květu (81) trápí srdce, musí si ředit krev. Po „hrůze s warfarinem“ oceňuje moderní léky

Květa poprvé srdeční nepříjemnosti pocítila už v mladém věku, když jí bylo 38 let. Že jde o vážný problém, ale zjistila až mnohem později, ukázalo se, že v mládí prodělala infarkt. „Tehdy to (lékaři, pozn. red.) ale nebrali vážně a já jej vlastně pomoci léků rozchodila,“ vzpomíná žena. Z příhody se sice otřepala, srdce ovšem bolelo dál, a tak eventuálně opět skončila v lékařských rukách, až jí diagnostikovali anginu pectoris, kvůli které začala užívat nitroglycerin.

Znovu bývalou novinářku srdce rozbolelo v dubnu roku 2010. Jak sama uvedla, měla pocit, jako by místo něj měla v hrudi zavřeného motýla, který třepotá křídly. „Skončila jsem v nemocnici s fibrilací síní a řekli mi, abych brala anopyrin,“ říká Květa s tím, že ani poté, co byla propuštěna, se necítila nijak výrazně lépe. Nemohla dýchat, na procházkách svému manželovi vůbec nestačila.

Škodí chudoba i sezení doma: Kardiologové se hrozí následků covidu, nemocí srdce přibude

Dokonce se pár přestěhoval z prvního patra rodinného domku do přízemí, protože Květa nebyla schopna vyjít schody – nestačila s dechem kvůli špatnému srdci. Po sedmi měsících pak skončila v nemocnici opět, dostala cévní mozkovou příhodu, kterou mohou fibrilace způsobit.

„V tu dobu jsem chodila ke kardioložce, ale ta moje potíže nebrala nijak vážně a předepisovala mi jen léky na vysoký tlak a betablokátory. Protože mi bylo čím dál hůře, změnila jsem lékaře. Ten mi nasadil warfarin na snížení srážlivosti krve a poté mě poslal na operaci chlopní,“ říká Květa, co následovalo.

Přísná dieta a časté kontroly krve

Srdce se sice trochu zklidnilo, warfarin ale seniorce způsoboval celou řadu vedlejších potíží. Především musela zcela překopat svou stravu. „Byla to pro mě hrůza. Vyrostla jsem na zelenině a ovoci a byla jsem zvyklá si často dávat špenát nebo brokolici nebo alespoň salát ke každému jídlu. To jsem s warfarinem musela úplně vysadit, aby mi nebylo špatně. Tabu pro mě byly i džusy nebo některé druhy ovoce. Nepříjemné zažívací potíže mě ale trápily, i když jsem dietu dodržovala,“ popisuje bývalá novinářka, jak se s lékem prala.

Také musela kvůli warfarinu docházet na pravidelné testy srážlivosti krve, které se konaly jednou za 1-4 týdny. A byť dodržovala všechna přísná dietní opatření a užívala předepsané léky, stejně Květě testy nevycházely příliš pozitivně, neuvěřitelně kolísaly. „Tehdy navíc mnohá pracoviště nebyla vybavena k odběru krve z prstu a já mám zrovna velmi slabé žíly – takže v lázních jsem neustále měla modré ruce, jak mi je rozpíchali při odběrech,“ svěřuje se Květa.

Léky na ředění krve hrozí krvácením i do mozku. Sylva málem přišla o nohu

Časem se jí ale díky své bývalé práci podařilo seznámit s profesorem Milošem Táborským, přednostou I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a místopředsedou České kardiologické společnosti. „Pan profesor po zhodnocení mého stavu usoudil, že takhle to dál nejde, a předepsal mi moderní léčbu, takzvané NOAC. Je to obrovský rozdíl, můžu s nimi konečně zase sníst, co chci, a nemusím každý týden na odběr krve a kontrolu. Ty mám maximálně dvakrát za rok. Je to ohromně komfortní, stačí si dát každý den dvě tabletky a mám pokoj, všechno je v normě. Opravdu velké úleva, zejména pocit bezpečnosti a účinnosti této moderní léčby,“ nešetří spokojeností seniorka.

Oceňuje rovněž, že díky e-receptům nemusí chodit pro předpisy do ordinace, tudíž se nevystavuje tolik riziku nákazy covidem. Obecně se nyní cítí velmi dobře. „Už můžu chodit i deset kroků před manželem, a pokud nás zrovna neohrožuje virová pandemie, tak si užívám šesti vnoučat a sedmi pravnoučat,“ uzavírá Květa.

Kardiolog Táborský: NOAC jsou malá revoluce

Zkratka NOAC skrývá přímo působící protisrážlivé léky, nebo odborně newarfarinovou antikoagulanciu. Tyto medikamenty snižují riziko tvorby sraženin v cévním řečišti, případně samotném srdci, a to díky inhibici jednoho z článků kaskády srážení krve. Efekt je podobný jako u warfarinu, ale odpadá u nich pravidelné sledování účinnosti pomocí krevních testů, jsou také bezpečnější a existuje přímé antidotum.

„Problematika se týká téměř půl milion lidí,“ říká Táborský, podle kterého bylo dosud Česko jedno z nejhorších v antikoagulační léčbě (ředění krve). Warfarin se tu užívá desítky let, v mnoha případech ale není ideální. Ledviny kvůli němu mohou postupně ztrácet výkonnost, navíc hrozí krvácení.

„Podávání warfarinu je hrozně složité, není to zdaleka optimální,“ konstatuje profesor Richard Češka, předseda České internistické společnosti. Pacienti někdy léčbu kvůli její náročnosti opustí nebo nechodí na testy, i samotní lékaři občas warfarin raději nedávají. Existují také případy, kdy místo něj podají placebo nebo léčbu předčasně ukončí, to vše kvůli tomu, že látka je problematická.

Lékaři zjistili: Pacienty s covid-19 ohrožují krevní sraženiny! Odborníci neví, proč vznikají

Přímo působící protisrážlivé léky – budoucnost nejen kardiologie - nejsou v Česku úplnou novinkou, používají se tu zhruba pět let, předepsány ale mohly být jen tehdy, kdy pacient warfarin přímo nesnesl, nebo u něj nedokázal vyvolat kýžený efekt – pojišťovny jednoduše NOAC neproplácely jako první volbu. Od letošního roku ovšem k proplácení dochází, takže warfarin se může postupně začít nahrazovat. „Pro mě osobně je to malá revoluce s velkým a pozitivním dopadem na léčbu pacientů v každodenní klinické praxi,“ říká Táborský.

„Není to skok o tisíce metrů, ale je to opravdu velmi výrazný krok, který bude kromě kardiologů vnímat celá řada oborů,“ hovoří podobně Češka.

Nenahradí úplně vždy

Warfarin podle odborníků v Česku používá zhruba 700 tisíc lidí. NOAC jsou velkou nadějí, lékaři ale upozorňují, že ne všichni pacienti na ně budou moci okamžitě přejít. Nejvhodnější jsou po lidi s fibrilací síní. „Tam, kde léčba warfarinem je dlouhodobě zavedena, tak tam indikace hned jednoznačná není,“ říká Táborský. „Pořád budou existovat pacienti, které nebudeme moci převést,“ dodává jeho kolega Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti.

I tak je nicméně možné, že se NOAC se podaří udržet trend poklesu výskytu kardiovaskulárních chorob v Česku, který je nyní v ohrožení nejen kvůli pandemii koronaviru.