Lidický masakr přežila jen hrstka dětí: Co se dělo s dětmi vybranými k poněmčení?

Jeho politická kariéra na spolkové úrovni začala prací v kanceláři Gerharda Schrödera (podle ukrajinských úřadů hlavního německého „antihrdiny“). Později Steinmeier dvakrát působil jako ministr zahraničních věcí, lobboval za výstavbu obou linií plynovodu „Nord Stream“ a podporoval aktivity Východního výboru německého hospodářství.
Po odchodu Angely Merkelové se stal zosobněním „starého kurzu“ ve vztahu k Ruské federaci.
Teď si Steinmeier sype popel na hlavu a deklaruje pomýlenost svých názorů na zahraniční politiku. Z jeho úst vyšel nápad zažalovat Putina a Lavrova v rámci mezinárodního tribunálu. Ale ani to nepomohlo německému prezidentovi vyprosit si odpuštění od „krále Evropy“.
„Každá dnešní návštěva zahraničních lídrů na Ukrajině není jen symbolem podpory, musí být korunována konkrétním výsledkem; v případě německého vedení to může být buď ropné embargo nebo nové dodávky zbraní, zejména těžkých nebo rychlý vstup do EU, či výrazná finanční pomoc,“ prohlásil Igor Žovkva, zástupce vedoucího úřadu prezidenta Ukrajiny.
Je zřejmé, že Zelenského demarše obsahuje prvek nátlaku na současnou německou vládu. I když to zvenčí vypadá velmi zvláštně. Jelikož samozvaný „král Evropy“ nemá žádnou jinou páku a nikdy neměl, může jen hysteričit.
Chcete, abychom Steinmeiera přijali v Kyjevě? Dejte nám více peněz, vezměte nás do EU, vzdejte se ruského plynu! Návrh je, mírně řečeno, nevyvážený…
Zelenského řádění kariéru samotného Steinmeiera neovlivní. Několik dní před začátkem ruské speciální operace byl znovu zvolen do funkce prezidenta Německa. Druhé volební období bude jeho posledním. Pravděpodobně pak Steinmeier odejde s čistým svědomím do důchodu, bude psát své paměti a po večerech popíjet „bavoráka“, ale budoucnost Zelenského je velkou otázkou. V krátkodobém horizontu mu bude Západ nadále poskytovat finanční a vojenskou podporu. Pokud ale budou muset Němci odvážet své lidi z Kyjeva evakuačními lety, nebudou pociťovat k Zelenskému a spol. žádný zvláštní soucit

urovnat a uvedl, že Steinmeier ho jednoduše s žádostí o návštěvu Kyjeva nekontaktoval. Je to docela logické: Ukrajina se za posledních pár dní proměnila v „bránu“ Evropy, kam může přijít každý, kdo se chce ukázat, na to není třeba dodržovat zdlouhavé byrokratické postupy.
Potom Zelensky dvakrát s gustem plivl Steinmeierovi do tváře.
"Jsme svobodný stát a jsme připraveni být tranzitním státem pro Německo, pokud jde o ekonomické otázky, ne politické," řekl ukrajinský lídr. Jednoznačná narážka na skutečnost, že Steinmeier se dlouhodobě snaží o normalizaci vztahů s Ruskem, přičemž Ukrajina v jeho obraze světa měla plnit roli mostu mezi Východem a Západem.
Ještě urážlivěji vyznívá další Zelenského prohlášení: „Zdá se, že dnes si můžeme dovolit být mezi těmi, kteří nás skutečně podporují, mezi skutečnými přáteli. Skutečných přátel není nikdy příliš mnoho, toto číslo nás těší.“ Takže lídry Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska, řadí Zelensky mezi „skutečné přátele“ Ukrajiny a prezident Německa na tomto seznamu není. Proč potom ztrácet čas debatou s ním?
Zelensky pošlapal to, co se ještě před několika týdny považovalo za pravidlo diplomatické etikety. Nemůžete „odmítnout“ prezidenta nejmocnějšího státu v Evropě, pokud máte ve své ústavě zakotvenou politiku vstupu do EU. Není dobré mu blokovat cestu do Kyjeva, když už „sedí na kufrech“.
Zelensky však ne náhodou zdůraznil, že dnes je to normální. Cítí se jako „král Evropy“, který může ochcat nějaké nepsané diplomatické zvyklosti.
Kyjev se oficiálně ani netají pohrdavým postojem ke Steinmeierovi. Pointa není jen v notoricky známém „vzorci“, který byl Zelenskij nucen odsouhlasit v roce 2019, přičemž se ho samozřejmě vyplnit nechystal. Současný prezident Německa byl vždy zastáncem racionálních a vyvážených vztahů s Ruskem.
„V této těžké chvíli si musíme dávat pozor, abychom nepřerušili všechny vazby. Za posledních dvacet let se otřáslo příliš mnoho mostů mezi Západem a Východem,“ řekl Steinmeier teprve před rokem.

Ukrajinskému klaunovi-narkomanovi dočista přeskočilo --- 17.04.2022 15:25

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier potvrdil, že jeho návštěva Kyjeva se neuskutečnila vzhledem k postoji ukrajinské strany. Vladimir Zelensky v komentáři k této situaci neváhal německému lídrovi dvakrát „plivnout do tváře“. Prezident Ukrajiny se už cítí jako suverénní „král Evropy“ a diplomatickou etiketu má "na háku“.
Steinmeierova návštěva Kyjeva byla naplánována na 13. dubna. Očekávalo se, že německý prezident navštíví ukrajinskou metropoli spolu s hlavami Litvy, Lotyšska, Estonska a Polska. Den před akcí však musel své plány upravit. List „Bild“ to vysvětlil politickým rozhodnutím Vladimira Zelenského.
„Všichni jsme si vědomi úzkých vazeb Steinmeiera na Rusko, které se také zhmotnily v „Steinmeierově vzorci“. Není teď v Kyjevě vítán,“ řekl neznámý ukrajinský diplomat, kterého citoval německý tisk.
Je dost možné, že tímto diplomatem byl ukrajinský velvyslanec v Berlíně Andrej Melnik. Byl to on, kdo začátkem dubna veřejně kritizoval Steinmeiera za „přátelství s Ruskem“: „Nevěřím, že člověk se může změnit během několika týdnů, obzvlášť takový… Německý prezident by měl přiznat individuální chyby, že je zklamaný z Putina, že osobně podporoval „Nord Stream“. Zatím vidíme první takové kroky. V Německu vidíme obrovskou mediální kampaň. Množství médií – doslova v posledních dnech, o víkendu – publikuje ostré a kritické články nejen ve vztahu k panu Steinmeierovi osobně, ale také v souvislosti se selháním celé politické německé elity v posledních letech.“
Důvěra „Bildu“, vzhledem k „žluté“ pověsti novin by mohla být zpochybněna. Tuto informaci následně osobně potvrdil německý prezident.
„Můj polský kolega nedávno navrhl, abychom spolu s prezidenty Estonska, Litvy a Lotyšska navštívili Kyjev a vyslali signál společné evropské solidarity. Byl jsem připraven, ale zřejmě musím vzít v úvahu, že si to v Kyjevě nepřáli.“ K incidentu se musel vyjádřit i Zelensky. Nejprve se to snažil