Sérii projevů zahájil místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09). Připomněl okolnosti, které německé okupaci předcházely - odtržení Sudet na podzim 1938 v důsledku Mnichovské dohody, vznik Slovenského štátu 14. března 1939 a jednání Adolfa Hitlera, který téhož dne hrozil likvidací zbylého území někdejšího Československa, pokud nebudou představitelé státu souhlasit s okupací.
„Dne 16. března 1939 nad Pražským hradem zavlála nacistická vlajka,“ podotkl Růžička a dodal, že nyní, o 83 let později, vlaje nad Pražským hradem vedle české vlajky i vlajka ukrajinská. „Ta vlajka nám připomíná to, co v mnohém připomíná osud předválečného Československa. Připomíná nám to, že světové velmoci byly laxní, nedokázaly se včas postavit na odpor a dnes sledujeme, že na Ukrajině zuří válka, kterou rozpoutal diktátor a válečný zločinec, tak jako před 83 lety,“ řekl Růžička.
Podpora Ukrajině
Politik zdůraznil, že je nepřípustné aby si diktátoři podrobovali svobodné státy. „Je potřeba se tomu postavit čelem, projevit solidaritu, pomoci a nenechat v tom tu zemi samotnou,“ dodal Růžička. Poznamenal, že nepostavit se zlu včas je cestou do pekel.
Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) poté připomněl protinacistický odboj a výsadky Anthropoid a Silver A. „Jejich úspěch byl nemyslitelný bez podpory množství běžných občanů, kteří tím riskovali život a často byli německými nacisty vězněni a popravováni,“ řekl Skopeček. „Toto smutné výročí nám připomíná, že bezpečnost a suverenita nikdy nebyly a nejsou samozřejmostí,“ dodal politik. Také on vyjádřil podporu Ukrajincům a Ukrajinkám.
Velitel Vzdušných sil Armády ČR Petr Mikulenka vyzdvihl hodnoty, jako jsou čest, obětavost a statečnost. V souvislosti s historickými události i současnou válkou na Ukrajině řekl, že je třeba udělat vše pro mír. Promluvil i slovenský velvyslanec Rastislav Káčer a předseda Československé obce legionářské Pavel Budinský.
Během více než šestileté existence Protektorátu Čechy a Morava zahynulo podle Vojenského ústředního archivu v Praze přibližně 343.000 lidí. Je evidováno 8237 „úředně“ popravených osob, skutečný počet bude zřejmě výrazně vyšší. Podle Databáze obětí Terezínské iniciativy bylo zavražděno kolem 80.000 Židů z území dnešní České republiky. Vojenský archiv uvádí, že zahynulo také 6000 Romů, další oběti byly z řad nežidovských vězňů koncentračních táborů, nuceně nasazených, partyzánů, antifašistů v pohraničí i lidí padlých během květnového povstání v roce 1945.
