Olha potřebuje dialýzu, kvůli Rusům léčba nebyla možná. Útěk do Prahy Ukrajinku zachránil
Paní Olha ještě před pár dny v žila v rodinném domku v Danilovu na Zakarpatské Ukrajině. V roce 1998 jí lékaři diagnostikovali cukrovku, od roku 2020 musela pravidelně docházet na dialýzu. Jakmile ruská vojska vtrhla na Ukrajinu, středisko, kam na dialýzu dojížděla, začalo uvažovat o omezení léčby. Pro paní Olhu by to ale znamenalo zdravotní komplikace, které by mohly skončit i úmrtím, proto se vydala za dcerou do Prahy. Dialyzační střediska už oznámila, že se připravují na pacienty z Ukrajiny, nejvíc jich mohou pojmout až 500.
Podle odhadů České nefrologické společnosti může dialyzační ošetření v Česku potřebovat 300–400 uprchlíků z Ukrajiny. „V tuto chvíli už v síti našich dialyzačních středisek dialyzujeme tři uprchlíky. Počítáme s tím, že jejich počet bude rychle narůstat. Jsme na to připraveni, kdokoliv se může ozvat. Dialýza nesnese odkladu, papíry budeme řešit později,“ říká ředitel sítě dialyzačních středisek B. Braun Avitum MUDr. Martin Kuncek.
Přerušení léčby na útěku může způsobit vážné zdravotní problémy i ohrožení života.
Omezení léčby kvůli bojům
Paní Olha dříve pracovala jako úřednice na obecním úřadě, zhruba rok je už v důchodu. V roce 1998 jí lékaři diagnostikovali cukrovku, od roku 2020 musela pravidelně docházet na dialýzu. Dojížděla na středisko v městě Chust 3x týdně na zhruba 4 hodiny. Do Česka za svou dcerou odjela týden po vypuknutí bojů. Na tamní dialýze se začalo uvažovat o omezování léčby.
„Jakmile jsme se s maminkou dohodly na tom, že přijede k nám, začala jsem obvolávat dialýzy. V Braunu mi ihned řekli, že maminku mohu přivést. Vlastně hned druhý den po příjezdu jsem ji odvezla na dialýzu, kde maminku vyšetřili a hned ji začali dialyzovat. Moc bych chtěla poděkovat jak paní primářce Pešičkové, tak vrchní sestře Votavové. Ten přístup byl opravdu skvělý. Vůbec jsme neřešily dokumenty nebo další papíry, ale řešily jsme především zdravotní stav maminky,“ popisuje průběh přijetí na dialýzu dcera paní Olhy Viktorie, která v Česku žije už 20 let.
Setkání po letech
Na pražském dialyzačním středisku se paní Olha dokonce setkala se svou dávnou sousedkou z Danilova. „To, že paní Olha našla na našem středisku svoji dávnou sousedku z minulosti, je náhoda jako z pohádky,“ popisuje první setkání MUDr. Satu Pešičková, Ph.D., primářka Dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Ohradní ulici. Na středisko bude paní Olha docházet pravidelně 3x týdně. „Tento a příští týden provedeme podrobnější vyšetření a domluvíme se na ideálním dialyzačním programu a dalším postupu v léčbě,“ dodává primářka Pešičková.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
„S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
„Počítáme s tím, že podobných příběhů budou v následujících dnech a týdnech desítky až stovky. Vzkaz všem uprchlíkům, kteří potřebují život zachraňující dialýzu, je ale jasný. Rozhodně se o vás postaráme,“ říká předsedkyně České nefrologické společnosti Prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc.
Bez dialýzy hrozí zástava srdce
Odborná společnost dostala informace z Ukrajiny, že se z tamních více než 40 milionů obyvatel léčí pomocí dialýzy asi 11 000 pacientů. Pro srovnání v ČR jde asi o 8000 pacientů na zhruba čtvrtinu obyvatel. Dialýza je způsob nahrazení špatně fungujících ledvin pomocí přístrojového čištění krve, které musí většinou podstupovat pacienti zpravidla třikrát týdně.
Podle Ryšavé hrozí pacientům při vysazení dialýzy i úmrtí na zástavu srdce, kterou by způsobila vysoká hladina draslíku v krvi. Nebo mohou být příliš zavodnění, což může způsobit otok plic. „Pokud vůbec nemočí, tak za dva nebo tři dny potřebují odstranit vodu z těla,“ popsala možné zdravotní komplikace. V případě běžných metabolických produktů těla, které běžně ledviny odbourávají, se podle ní za čtyři nebo pět dní nic zásadního nestane.
Paní Olha už má vyřízenou registraci, má roční vízum i kartičku VZP. „Moc bych chtěla poděkovat všem. Musím říct, že se po dialýze tady v Česku cítím lépe než dříve. Také jsem určitě klidnější a cítím se v bezpečí,“ popisuje své první pocity paní Olha.
500 pacientů je maximum
„V tuto chvíli je Česká republika schopná vstřebat až 500 hemodialýzovaných pacientů. Jakmile to bude více, už budeme narážet na strop kapacity, personálního zajíštění a může to být na úkor kvality péče o všechny pacienty,“ řekla Blesk Zprávám MUDr. Ryšavá.
Uprchlíci, kteří v Česku získají takzvané vízum strpění, se mohou přihlásit také k veřejnému zdravotnímu pojištění, čímž získají nárok na stejnou zdravotní péči jako ostatní obyvatelé ČR. Pojistné za ně stejně jako za seniory, děti či nezaměstnané platí stát. Nefrologická společnost deklarovala, že o pacienty, kteří potřebují dialýzu, jsou střediska připravená postarat se i před tím, než si potřebné doklady vyřídí.
Na webu odborné společnosti je i mapa všech center, společnost chce i zveřejnit jejich kapacity, které případně nabízejí pro léčbu uprchlíků.
