Olha potřebuje dialýzu, kvůli Rusům léčba nebyla možná. Útěk do Prahy Ukrajinku zachránil
Paní Olha ještě před pár dny v žila v rodinném domku v Danilovu na Zakarpatské Ukrajině. V roce 1998 jí lékaři diagnostikovali cukrovku, od roku 2020 musela pravidelně docházet na dialýzu. Jakmile ruská vojska vtrhla na Ukrajinu, středisko, kam na dialýzu dojížděla, začalo uvažovat o omezení léčby. Pro paní Olhu by to ale znamenalo zdravotní komplikace, které by mohly skončit i úmrtím, proto se vydala za dcerou do Prahy. Dialyzační střediska už oznámila, že se připravují na pacienty z Ukrajiny, nejvíc jich mohou pojmout až 500.
Podle odhadů České nefrologické společnosti může dialyzační ošetření v Česku potřebovat 300–400 uprchlíků z Ukrajiny. „V tuto chvíli už v síti našich dialyzačních středisek dialyzujeme tři uprchlíky. Počítáme s tím, že jejich počet bude rychle narůstat. Jsme na to připraveni, kdokoliv se může ozvat. Dialýza nesnese odkladu, papíry budeme řešit později,“ říká ředitel sítě dialyzačních středisek B. Braun Avitum MUDr. Martin Kuncek.
Přerušení léčby na útěku může způsobit vážné zdravotní problémy i ohrožení života.
Omezení léčby kvůli bojům
Paní Olha dříve pracovala jako úřednice na obecním úřadě, zhruba rok je už v důchodu. V roce 1998 jí lékaři diagnostikovali cukrovku, od roku 2020 musela pravidelně docházet na dialýzu. Dojížděla na středisko v městě Chust 3x týdně na zhruba 4 hodiny. Do Česka za svou dcerou odjela týden po vypuknutí bojů. Na tamní dialýze se začalo uvažovat o omezování léčby.
„Jakmile jsme se s maminkou dohodly na tom, že přijede k nám, začala jsem obvolávat dialýzy. V Braunu mi ihned řekli, že maminku mohu přivést. Vlastně hned druhý den po příjezdu jsem ji odvezla na dialýzu, kde maminku vyšetřili a hned ji začali dialyzovat. Moc bych chtěla poděkovat jak paní primářce Pešičkové, tak vrchní sestře Votavové. Ten přístup byl opravdu skvělý. Vůbec jsme neřešily dokumenty nebo další papíry, ale řešily jsme především zdravotní stav maminky,“ popisuje průběh přijetí na dialýzu dcera paní Olhy Viktorie, která v Česku žije už 20 let.
Setkání po letech
Na pražském dialyzačním středisku se paní Olha dokonce setkala se svou dávnou sousedkou z Danilova. „To, že paní Olha našla na našem středisku svoji dávnou sousedku z minulosti, je náhoda jako z pohádky,“ popisuje první setkání MUDr. Satu Pešičková, Ph.D., primářka Dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Ohradní ulici. Na středisko bude paní Olha docházet pravidelně 3x týdně. „Tento a příští týden provedeme podrobnější vyšetření a domluvíme se na ideálním dialyzačním programu a dalším postupu v léčbě,“ dodává primářka Pešičková.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
„Počítáme s tím, že podobných příběhů budou v následujících dnech a týdnech desítky až stovky. Vzkaz všem uprchlíkům, kteří potřebují život zachraňující dialýzu, je ale jasný. Rozhodně se o vás postaráme,“ říká předsedkyně České nefrologické společnosti Prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc.
Bez dialýzy hrozí zástava srdce
Odborná společnost dostala informace z Ukrajiny, že se z tamních více než 40 milionů obyvatel léčí pomocí dialýzy asi 11 000 pacientů. Pro srovnání v ČR jde asi o 8000 pacientů na zhruba čtvrtinu obyvatel. Dialýza je způsob nahrazení špatně fungujících ledvin pomocí přístrojového čištění krve, které musí většinou podstupovat pacienti zpravidla třikrát týdně.
Podle Ryšavé hrozí pacientům při vysazení dialýzy i úmrtí na zástavu srdce, kterou by způsobila vysoká hladina draslíku v krvi. Nebo mohou být příliš zavodnění, což může způsobit otok plic. „Pokud vůbec nemočí, tak za dva nebo tři dny potřebují odstranit vodu z těla,“ popsala možné zdravotní komplikace. V případě běžných metabolických produktů těla, které běžně ledviny odbourávají, se podle ní za čtyři nebo pět dní nic zásadního nestane.
Paní Olha už má vyřízenou registraci, má roční vízum i kartičku VZP. „Moc bych chtěla poděkovat všem. Musím říct, že se po dialýze tady v Česku cítím lépe než dříve. Také jsem určitě klidnější a cítím se v bezpečí,“ popisuje své první pocity paní Olha.
500 pacientů je maximum
„V tuto chvíli je Česká republika schopná vstřebat až 500 hemodialýzovaných pacientů. Jakmile to bude více, už budeme narážet na strop kapacity, personálního zajíštění a může to být na úkor kvality péče o všechny pacienty,“ řekla Blesk Zprávám MUDr. Ryšavá.
Uprchlíci, kteří v Česku získají takzvané vízum strpění, se mohou přihlásit také k veřejnému zdravotnímu pojištění, čímž získají nárok na stejnou zdravotní péči jako ostatní obyvatelé ČR. Pojistné za ně stejně jako za seniory, děti či nezaměstnané platí stát. Nefrologická společnost deklarovala, že o pacienty, kteří potřebují dialýzu, jsou střediska připravená postarat se i před tím, než si potřebné doklady vyřídí.
Na webu odborné společnosti je i mapa všech center, společnost chce i zveřejnit jejich kapacity, které případně nabízejí pro léčbu uprchlíků.
