20°C
Smutný osud bojovníka proti nacismu i komunismu: Miloslava mučili na popravišti 12 minut
Mezi lety 1948 a 1989 se proti komunistickému režimu a jeho osobnostem snažily bojovat stovky, možná i tisíce lidí. Často ale jejich osudy končily smutně - v lepším případě ve vězení, v horším na popravišti. To je i případ Miloslava Jebavého, člena třetího, protikomunistického odboje. Zda Jebavý a jeho skupina blízkých skutečně chtěli způsobit převrat, nebo byli jen obětí komunistické provokace a vlastní demokratické ideologie se už asi nedozvíme.
Jisté ovšem je, že Jebavý komunistům velice dobře posloužil jako obětní beránek. Jebavý chtěl s nástupem komunismu urychleně zemi opustit, nakonec byl ale přáteli přemluven, aby zůstal a bojoval za demokracii. A jeho dobrosrdečnost a odhodlání se mu vymstily.
Jejich skupina se rozrůstala a postupně se zapojila celá řada vojenských i civilních jednotlivců. Jako finální datum puče byl stanoven 8. březen 1949. Skupina měla v plánu po Praze obsadit důležité cíle. K tomu ale nikdy nedošlo.
Jebavý do své akce totiž zapojil i pražskou odbojovou skupinu, o které netušil, že byla napojena na další skupinu, jenž už byla pod drobnohledem StB, která ji infiltrovala. Místo převratu tak došlo k monstróznímu zatýkání. 15 mužů dlouhé dny, u některých i týdny, vyslýchali - což v tehdejším režimu znamenalo kruté bití, psychické i fyzické mučení a neustálý teror a strach.
Soud nakonec vynesl i na tehdejší dobu kruté rozsudky: za velezradu a vyzvědačství padlo pět trestů smrti, osm doživotí a dva trest 25 let žaláře. Pět poprav se odehrálo 17. července 1949 mezi 5:10 a 6:40. Poprava Miloslava Jebavého trvala mučivých 12 minut. Tělo skončilo patrně v masovém hrobě v Ďáblicích.
Ono totiž nemá smysl štítit se komunistů za jejich zvěrstva, když jaksi církev, nacistické Německo,, nacistická Ukrajina atd. .. prsty, pěsti, zápěstí, předloktí paže a na konci provazu zohavené tělo mladé dívky, která měla montážní pěnu ve všech tělních otvorech. (12 min. 50 sec) (regionální tv čt na you) Náckové jsou borci.