83 let od okupace Česka: Havel po telefonu vyhnal české fašisty z barrandovských studií. Poslechli ho
Od podepsání Mnichovské dohody uplynulo sotva půl roku a naděje, které patrně chovaly podepisující země se rozplynuly, jako pára nad hrncem. Německo po podzimním obsazení pohraničí vniklo 15. března 1939 do Československa jako okupační síla. Přijel i Hitler a začala jedna z nejtemnějších kapitol našich dějin. Do té se ale negativně zapsali i Češi - celá řada se jich totiž přidala k fašistům. Jejich snahy zapůsobit byly ale spíše úsměvné.
Je až k nevíře, kolik fašitických spolků v Česku existovalo už před válkou. S příchodem Hitlera začaly být mnohem více vidět - nebo se o to jejich členové aspoň snažili. První den okupace byl v Rudolfinu ustanoven Český národní výbor v čele s Radolem Gajdou. Nutno podotknout, že je víceméně nikdo nevzal na vědomí, a tak výbor po třech dnech bez jakékoliv činnosti zase zanikl.
Čeští fašisté se ovšem dostali i do popředí bestialit páchaných na Židech - obsazovali budovy, zavírali židovské obchody, měli na svědomí antisemitské nápisy na domech. V důsledku jejich chování minimálně dva Židé na Moravě spáchali sebevraždu.
Většina akcí českých fašistů byla ale spíš k smíchu, jako třeba pokus o obsazení pražských Barrandovských studií. Do nich vnikli fašisté Zdeněk Zástěra, Václav Binovec, Jan Tulla a Ladislav Brom, který jim patrně dělal jen řidiče. Mávali kolem sebe zbraněmi, ale nebylo jim to nic platné, majitel Miloš Havel ve studiích nebyl. Zavolali mu tedy telefonem a vyslechli si tak rázný projev, kterým je Havel vyháněl, že ho radši poslechli. Bez protestů.
Tito čtyři účastníci nedopadli moc slavně - Zástěra zemřel v koncentráku, Binovec skončil ve vězení a zemřel zapomenut po pokusu o proražení na západě. Brom otočil a přidal se k odboji, po válce přesto musel za kolaboraci do vězení a později emigroval do USA.
No vida. I ze strejdy Miloše mohl být národní hrdina o 50let dřív než z Vency. A ten se tím ani nepochlubil!