18°C
Šéf sportovní agentury Šebek: Nejpopulárnější sporty dostanou víc peněz
Národní sportovní agentura (NSA), někdy přezdívána ministerstvem sportu, je nejvyšší úřad podporující sport v Česku. V jejím čele stojí od prosince předseda Ondřej Šebek (51, ODS). Ten Blesku prozradil, že na příští rok plánuje velké změny v rozdělování peněz svazům. Chystá totiž nový dotační systém, který upřednostní nejúspěšnější a nejpopulárnější sporty.
Co je účelem Národní sportovní agentury?
„Jsme nejvyšší státní úřad, který se věnuje podpoře sportu. Máme za úkol dvě hlavní oblasti: Zaprvé, rozdělování dotačních prostředků do sportu – a to od sportu vrcholového po sport klubový. Financujeme střešní organizace sportu, jako je Český olympijský výbor nebo Česká unie sportu, ale snažíme se vypisovat i programy, které se týkají nesoutěživé sportovní aktivity – např. Sokol, Orel a další organizace. Financujeme také podporu výstavby sportovní infrastruktury a zároveň pomáháme pořádat sportovní akce v ČR, zejména ty mezinárodní. Zadruhé, koordinujeme aktivity sportu a státních organizací. Připravujeme různé koncepce a kooperace nejen státních organizací. Ale ano, ta dotační funkce je hlavní.“
Jakou funkci máte Vy jako předseda?
„V tuhle chvíli jsem reprezentativně a formálně nejvyšším představitelem Agentury. Předsedám tříčlenné radě, která má výkonnou pravomoc a svým většinovým hlasováním přijímá rozhodnutí.“
Radu ustanovila novela o podpoře sportu, která nedávno vešla v platnost. Co změnila a jak se adaptujete?
„Řekl jste takový výstižný sportovní termín - adaptace. Podstatou sportu je adaptace na nějakou zátěž, ve sportovním prostředí jsme zvyklí se adaptovat. Ta novela nám vymezila jakási pravidla, v kterých se pohybujeme. Kromě té zmíněné rady máme i řadu nových úkolů - musíme předkládat vládě plán činnosti, tedy seznam kroků, které má Agentura v daném roce konat. Ten zákon nám také ukládá, a to vnímám jako důležité, připravit programy třeba v boji proti rizikovým faktorům sportu - bavme se o dopingu, o násilí na stadionech, tématem je i třeba sázení. Dalším dílčím úkolem je koordinovat mezinárodní sportovní akce, které jsou sice pro fanouška skvělé, ale třeba pro státní pokladnu už tak úplně ne. Např. příští rok se tady koná řada světových akcí a existuje výtka, že by bylo lepší to koordinovat tak, aby takovéto obrovské akce byly jen jednou ročně.“
Jaké konkrétní jsou na příští rok v plánu?
„Řada mistrovství, která jsou naprosto mimořádná - cyklokros, hokej, biatlon. Bude se konat i všesokolský slet, což sice není významná akce vrcholového sportu, ale zase to je pro obrovskou masu lidí příležitost, jak se hýbat. A potom řada velkých tradičních akcí, které už se stávají součástí mezinárodního kalendáře - třeba Světový pohár v beachvolejbalu, Zlatá tretra nebo Světový pohár na divoké vodě. Máme skvělé pořadatele, umíme tu akce dobře zorganizovat, ale taky udělat výbornou atmosféru. Takže poptávka po akcích v Česku je velká.“
Podporujete i výstavbu menších sportovišť v obcích?
„Máme čtyři hlavní programy na podporu sportovní infrastruktury. Nejmenší projekty – tzv. regiony do 10 milionů korun - se týkají právě třeba menších hřišť v obcích. Následují projekty regiony do 50 milionů korun. Poté máme tzv. projekt standardizované infrastruktury, který se týká jasně daných sportovních staveb – např. atletických hal, plaveckých stadionů, zimních stadionů, tenisových kurtů nebo fotbalových stadionů. Pak podporujeme velké sportovní stavby, to jsou tzv. nadregiony. Abych zmínil aktuální příklad - výstavba multifunkční haly v Brně, v Jihlavě a v Kladně. V úterý se otevírá plavecký areál ve Znojmě. Těch staveb začíná přibývat a můžu hrdě říct, že se nám podařilo rozdělit na přelomu června a července asi miliardu korun. V tom chceme pokračovat.“
Může NSA kromě rozdělování dotací nějak jinak ovlivňovat sportovní kulturu?
„Určitě by bylo špatně, kdybychom to nedělali. Ta řeč peněz je jasná. Máme pro kluby a svazy různé podmínky - jsme třeba schopni trestat přestupky. Můžu mluvit např. o už zmiňovaném dopingu - pokud by některý sport měl opakované případy a neřešil by je, tak by mohl přijít o dotační podporu. Stejně je i naším zájmem genderová vyváženost. Chceme, aby třeba v orgánech svazů byly zastoupeny ženy, podobně jako tomu je u sportovců. Všechny sporty na olympiádě musí mít zastoupení mužů a žen. Snažíme se řešit i nějaké koncepční věci. Shodou okolností se brzy setkám se Společností tělovýchovného lékařství, a společně s vysokými školami chceme zapracovat i na oživení aplikované vědy ve sportu, což je něco, co tady chybí.“
Jste poměrně mladý úřad. Jak vás vnímá sportovní prostředí?
„Myslím, že prostředí je rádo, že vznikl nějaký sportovní úřad, který má své pevné zakotvení ve státní struktuře. Historicky to totiž bylo tak, že sport bylo jedno z oddělení ministerstva školství, ale nikdy logicky nebyl pro rezort hlavním tématem. Mnohdy se stávalo, že ve chvíli, kdy se řešily nějaké komplikace, což se dělo často, byl na tom sport bitý. A teď máme úřad, kde jsou sport a pohybové aktivity nosným tématem organizace. A to myslím, že vnímají všichni pozitivně.“
Koordinujete činnost s premiérem?
„Ano. V hierarchii spadáme přímo pod gesci premiéra, takže samozřejmě mým přímým nadřízeným je předseda vlády Fiala. Přímý kontakt na nějaké denní bázi to není, ale samozřejmě s ním a jeho týmem pravidelně komunikuji. Často se i účastní třeba řady sportovních či společenských akcí, takže se potkáváme i neformálně.“
Považujete NSA za neoficiální ministerstvo sportu?
„Řekl bych, že máme stejně úkolů jako ministerstvo, ale nemáme stejné pravomoci. Z mé téměř roční praxe to vnímám tak, že vliv ministra je ve věci třeba vyjednávání o zásadních věcech, o financích či penězích z Evropské unie, výrazně větší.“
Chtěl byste, aby se v budoucnu rezortem stala? V zahraničí jsou taková ministerstva poměrně běžná.
„Asi není rozhodující, co bych si přál, nechtěl bych to vůbec vztahovat k mé osobě. Ale vnímání sportovního prostředí i názor oficiálních střešních sportovních organizací je, že když třeba kultura má vlastní ministerstvo, obor vědy má vlastního ministra, většinový názor určitě je, že by si sport také zasloužil ministra. Každopádně, naprosto respektuji současné nastavení. Myslím, že je lepší, než to bývalo. A chtěl bych dodat – zahlédl jsem diskuze, že by měl případně vznikat úplně nový úřad, to určitě tak není. Pokud by k ministerstvu vláda někdy dospěla, tak by určitě šlo o transformaci Národní sportovní agentury. Ale záměr to teď není, spíše jde o apel ze sportovního prostředí.“
A pan premiér třeba nezmínil možnost, že by se taková transformace mohla v budoucnu konat? S nástupem současné vlády jsme viděli, že nové rezorty vznikly.
„V současném volebním období to je úplně vyloučené. Všichni vidíme, že teď nastává spíše restrikce státního aparátu. Je každopádně dobře, že to téma ve společnosti rezonuje, není to ale rozhodně věcí na nejbližší dva roky.“
Před Vámi vedl úřad Filip Neusser, kterého jmenoval ještě expremiér Andrej Babiš. V jakém stavu jste ho po něm přebíral?
„Nechci si stěžovat, nenalezl jsem tady nějaké nepřátelské prostředí. Myslím, že to předání proběhlo důstojně. Veškeré procesy jsme si předali. Já jsem pocházel ze sportovního prostředí a byl jsem tehdy spíše na druhé straně té barikády - dříve jsem předsedal veslařskému svazu a vyjednával o podpoře. Věděl jsem tak třeba o problému časových sousledností, kdy dotace byly někdy vypláceny třeba na sklonku roku. Obratem jsem proto po jmenování začal řešit personální podstav agentury, kdy řada míst byla neobsazená - což vlastně s sebou neslo důsledek, že procesy nebylo možné zrychlit. Pro mě tedy bylo prioritou doplnit zaměstnanost agentury a akcelerovat dotační procesy. Myslím, že jsme k tomu našli cestu. Věřím, že i ve sportovním prostředí je vnímán nějaký posun - minimálně co se lepší komunikace a zrychlení týče.“
Neusser měl poměrně veřejný spor s šéfem Olympijského výboru Jiřím Kejvalem. Jaké panují vztahy teď?
„Můžu potvrdit, a to bylo veřejným tajemstvím, že nešlo o spory institucí, ale spíše dvou osob, které k sobě měly antipatie - což se asi projevilo i ve spolupráci úřadů. S panem Kejvalem mám profesionální vztah a vnímám, že Český olympijský výbor má u nás nezastupitelnou roli. Fungujeme spolu profesionálně, a pokud nějaké profesní spory byly, tak jsme si je vyříkali. Ta spolupráce je teď nastavená k oboustranné spokojenosti, což je dobře i vzhledem k olympiádě příští rok.“
Jak se vládní škrty dotknou fungování NSA? Kde budete muset šetřit? A můžou nějak ohrozit sport u nás?
„Začnu pozitivní zprávou, která v rámci všech těch negativních někdy zapadá, a to je, že jsem moc rád, že se v návrhu podařilo uchovat sport a veškeré sportovní aktivity v té základní sazbě DPH. To je důležité pro provozovatele sportovních zařízení, ale třeba i pro profesionální kluby, protože se to vztahuje i na prodej vstupenek. A to je poměrně velký a zásadní zdroj příjmů. Vláda si uvědomuje význam sportu jak společensky, tak mediálně, ale hlavně i jako zdravotní prevenci.“
Co negativní dopady?
„Inflace a růst nákladů na energie se týká všech složek státu. Vezměte si zimní stadiony nebo plavecké areály, to jsou energeticky extrémně náročné stavby. Samozřejmě je to o rozpočtu, o objemu peněz, který můžeme dotacemi rozdělovat. K loňskému roku došlo ke zvýšení podpory rozpočtové kapitoly NSA o 1,5 miliardy korun – ze zhruba 5,5 na 6,9. První návrh nového rozpočtu na příští rok pro nás však není optimistický. Navrhuje se snížení až ve výši nějakých 25 %. Ale s řadou zástupců politické reprezentace jednáme o tom, aby ten návrh rozpočtu nebyl pro sport tak dramaticky snížený.“
Budou se kvůli tomu upravovat či rušit nějaké dotační programy?
„Nedokážu si to moc představit. Myslím, že sport je dlouhodobě podfinancován. Nevím, ke kterým z provozních programů bychom přistoupili restriktivně. Nedokážu si představit, že v roce, kdy je olympiáda, bychom snižovali podporu sportovním svazům.“
Neohrozí to třeba i podporu pohybu mládeže?
„Nechci zneužívat tu složitou mezinárodní situaci k nějakému tlaku, ale realita je taková, že když silové složky státu, např. armáda nebo policie, potřebují doplnit stavy, potřebují zdatné lidi. A pokud by tento negativní trend pokračoval, tak s prominutím do té armády nebude mít kdo nastoupit. Dlouhodobě klesající kondice a zdatnost mládeže má fatální dopady na stát. Každá miliarda do sportu ušetří desítky miliard ve zdravotnictví. Věk dožití se prodlužuje a je potřeba mít od mládí správné návyky. Proto apelujeme na všechny, kteří můžou rozhodnout, že peníze do sportu se státu násobně vyplatí. Všichni by si měli uvědomovat, že to není špatná investice. Je to dobrá investice do budoucnosti a považoval bych za hrozně krátkozraké, kdyby se právě teď na sportu šetřilo.“
Nejvíce peněz »teče« do populárních sportů jako fotbal či hokej. Jsou dle Vás sporty, které by si zasloužily větší podporu?
„Největší podpora fotbalu a hokeje je dána jejich členskou základnou. Mají největší počet členů, největší počet klubů, tradiční zázemí atd. a zároveň oba tyto sporty mají i největší spoluúčast svých jako vlastních zdrojů. Nechci být konkrétní, ale jsou např. i sporty, které jsou z 90%, někdy 100% závislé na státní podpoře. Národní sportovní agentura určitě neplatí výplaty profesionálních hráčů, což někdy také slýchám - »dáváte jim moc peněz, mají z toho velké odměny«. To jsou peníze, které mají z vlastních zdrojů - sponzorské peníze, peníze ze vstupenek atd. My podporujeme sportování mládeže, podporujeme reprezentace, podporujeme metodiku svazů, ale určitě to není tak, že velké prostředky jdou do těchto velkých sportů jenom proto, že jsou tak populární.“
A co tedy sporty s menšími základnami?
„Momentálně pracujeme na projektu, který začne platit v roce 2024 - tzv. prioritizace sportů. Objem prostředků totiž nějakým skokovým tempem neporoste. V současnosti podpora svazů, tzn. jednotlivých sportovních odvětví, čítala někdy až třeba kolem 130 sportů. Tato cesta není dlouhodobě udržitelná. Zpracovali jsme proto tento nový systém, který bude, věřím, objektivní, čitelný a jasný.“
Jak konkrétně bude tento systém fungovat?
„Na základě jasně daných kritérií budou sporty získávat jakési ohodnocení a vznikne skupina 30 sportů, které by měly mít možnost čerpat větší podporu od státu. Na základě toho zase budou muset plnit naše zadání – tj. mít úspěšné reprezentanty a reprezentovat nás v zahraničí. Ta kritéria vycházejí z úspěšnosti sportů na největších mezinárodních akcích jako olympijské hry, mistrovství světa a mistrovství Evropy. Vycházejí z členské základny, ale i z popularity toho sportu tady i v zahraničí. Kritériem je rovněž pořádání velkých akcí v Česku, aby z toho vzniklo nějaké budování.
V neposlední řadě bude hrát roli jakási společenská odpovědnost toho sportu, to znamená, jestli naplňuje právě kritéria potírání rizikových jevů, nebo jestli i jejich funkcionáři jsou zastoupeni v mezinárodních organizacích. Nechceme úplně říkat, kdo je první a kdo je dvacátý, ale důležité je sestavit skupinu 30 svazů, které by měly čerpat větší podporu než ostatní.“
Co to znamená pro sporty, které se do té třicítky nedostanou?
„Neříkám, že nebudeme podporovat menší sporty, budeme je určitě podporovat dál. Zejména co se týče organizace sportu a pořádání soutěží. Vím, že to není pro některé úplně příjemné poslouchat, ale na druhou stranu stát prostě nemůže platit volnočasové aktivity úplně všem. Neustále vznikají nové sporty, nové soutěže, ale to by si potom mohl - když to převedu do jiného prostředí - někdo založit spolek v pletení čepic a požadoval by, aby mu to stát platit. V rámci jednoho sportovního odvětví vzniká třeba několik svazů, které se např. liší jenom mezinárodní registrací nebo provedením toho sportu v detailech, které třeba laik ani nepozná. Není to dlouhodobě udržitelné, takže i v tom budeme dělat určité restrikce.“
Můžete prozradit nějaké svazy, které na novém seznamu budou?
„V té třicítce logicky budou velké sporty, které jsou úspěšné na mezinárodní úrovni. Není to ale uzavřené jen pro ty olympijské. V Česku jsou některé sporty populární a mají velkou mezinárodní úroveň, ale na olympiádě nejsou. Nechci predikovat, ale konkrétně může říct třeba florbal. Ten má velkou členskou základnu, má mezinárodní úspěchy, má tady tradici. Podle mého úsudku má velkou šanci být i mezi těmi prioritními sporty. A v těch menších sportech nechci být konkrétní, abych se vyhnul i třeba bohužel nějakým žalobám, které tady občas máme.“
Jaký postoj má NSA k ruským a běloruským sportovcům?
„Náš postoj, i celého sportovního prostředí, je od začátku konzistentní. Jsme si vědomi toho, že ruská agrese na Ukrajinu je brutální. V tuhle chvíli platí zákaz účasti ruských a běloruských reprezentantů na území ČR. To se týká individuálních i kolektivních sportů. Navíc nedoporučujeme, aby se čeští sportovci účastnili akcí, kterých se můžou účastnit ruští sportovci, možná s výjimkou olympijské kvalifikace. Tento postoj je víceméně od začátku agrese stejný. Bohužel mi přijde, že v tomhle zůstáváme třeba v EU poměrně osamoceni, od toho nekompromisního postupu řada států upouští. Spolu s Polskem jsme v tom velmi striktní.“
Měli by dle Vás na mezinárodních soutěžích hrát pod ruskou vlajkou?
„Určitě ne. Dokud bude trvat agrese na Ukrajině, tak nechceme, aby tady ruští sportovci startovali minimálně na té vrcholové úrovni. Může to být jakoukoliv formou zneužito propagandou. Všichni víme, že to Kreml umí. Co se týče třeba tenistů, kteří se teď nedávno řešili, hráli tu jen ti, kteří dlouhodobě žijí v EU nebo byli původem Ukrajinci.
Teď se diskutuje o tom, že by účast individuálních sportovců byla svázána podmínkou toho, že by písemnou formou odsoudili probíhající agresi. To si myslím, že by mohlo řešit jejich situaci. Aby prostě jasně dali najevo, že nebudou spojováni s jakoukoliv propagandou.“
Jaké má NSA v tomto slovo? Má spíše poradní charakter?
„U akcí, které financujeme či spolufinancujeme, máme pochopitelně poměrně silný nástroj. Tam platí stanovisko, které jsem vysvětloval. Co se týče podpory účasti reprezentací na nějakých mezinárodních akcích, je to ve fázi doporučení, které federacemi bývá velmi respektováno.“
Co druhá strana mince – Češi, kteří stále hrají v Rusku. Měli by např. hokejisté z KHL příští rok nastoupit za národní tým?
„Já si myslím, že určitě ne. Čelem se tomu postavil hokejový svaz, který jednoznačně deklaroval, že nesmí. To je podle mne správný krok. V tuhle chvíli, i z mého lidského postoje, to morálně odsuzuji. Jsem rád, že hokejový svaz, který NSA podporuje, to takto jednoznačně řekl.“
Podílíte se na přípravách na mistrovství v hokeji?
„Konkrétně na přípravách se nepodílíme, ale vnímáme to jako opravdu mimořádnou akci pro celou zemi. Nejen z pohledu sportu, ale i z pohledu ekonomiky a prezentace ČR v zahraničí. Myslím, že by se měl sport obecně ozvat, že určitě státu víc prostředků dává, než bere. Teďka mluvím konkrétně o sportovní akci mistrovství světa. Přijede sem neskutečné množství lidí, kteří musí někde spát, musí se sem nějak dopravit, budou někde jíst. Ten efekt spotřeby se určitě projeví v ekonomice, na výběru DPH i dalších daní a podpoře podnikatelské činnosti. Jsou státy, které si na sportovních akcích postavily jméno. Např. Slovinsko si regulérně kupuje reklamu a prezentuje turistický ruch. Můžu také uvést příklad Polska, které nejenže má ministerstvo sportu, ale násobně mu roste rozpočet, protože se stal takovým marketingovým nástrojem popularizace Polska v zahraničí.“
Sparta chce na Strahově vybudovat národní sportovní stadion. Byl byste pro?
„Národní stadion tady určitě chybí. Logicky pro fotbal, ale i pro nějaké mimořádné akce, které se tady konají. Byli jsme svědky toho, že se představitelům České fotbalové asociace podařilo zajistit v Praze finále konferenční ligy, což byl tady obrovský svátek pro sport. Realita byla ale taková, že kapacita stadionu v Edenu nebyla dostačující a byla by poptávka třeba po trojnásobné kapacitě. To je jenom důkaz toho, že tady ten stadion chybí. Pokud by byla cesta, jak by se nějaký soukromý investor do jeho stavby pustil, tak určitě by to podporu logicky mělo. Ale zase tohle jsou věci, které jsou v kompetenci fotbalové asociace, a NSA úplně nechce zasahovat do kompetencí svazů. Pokud by byla cesta, že by se postavil za privátní peníze, tleskali bychom tomu.
Ještě si nemohu odpustit otázku pro fanoušky basketbalu. Myslíte, že po úspěších Čechů v zahraničních ligách i na mezinárodních soutěžích jde jeho popularita nahoru?
„Jsem přesvědčen, že basket určitě patří do těch nejpopulárnějších sportů. Je to naprosto globální sport, který se hraje na celém světě. To, že se nám občas podaří proniknout mezi absolutní světovou špičku, si zaslouží prostě absolutní klobouk dolů. Ať už to byli kluci na olympiádě nebo na mistrovství světa v Číně. Máme všichni v paměti, co dokázala generace děvčat, když hrála tady na mistrovství světa v Karlových Varech. Taky stojí za zmínku, že se nedávno podařilo klukům vyhrát na univerziádě, kde porazili Američany v univerzitním basketu, což je jenom další skvělý výsledek. Takže jdeme správnou cestou a budoucnost basketbalu je tady velká. Ten sport má rovněž obrovskou výhodu v tom, že se mu věnují velice inteligentní lidé.“
Témata:
Související
O zrzavých se už vždy říkalo že jsou ×××××