Ministryně Dostálová o »boji« za klienty cestovek. Berte zájezd, vrácení peněz nejisté!

Ceny bydlení prošly za rok velkým zvratem. Prodejní dál rostly, zejména na Ústecku a Liberecku, nájemné zase kleslo. Je v tom ruka epidemie?

„Vloni padl rekord v objemu hypoték a také rekord v celkovém objemu realitních transakcí. Vysvětlujeme si to tím, že vliv mohlo mít i zrušení daně z nabytí nemovitosti, to může vysvětlovat ten trend u hypoték. Na druhou stranu trh očekával, že se uvolní trh po AirBnb, což se nestalo, majitelé si byty drží dál. Ale zároveň tím, že je uvolnili k nájmům třeba na rok, rok a půl, tím klesly ceny nájemního bydlení.“

Jaký čekáte další vývoj?

„Výhled do budoucna úplně optimistický není, protože je daleko větší poptávka než nabídka. Když se bavíme s developery, říkají, že mají připraveno více jak sto tisíc bytů v Praze. Nejsou však schopni projít tím martyriem schvalovacího procesu. Pro ně je největší problém předvídatelnost těch lhůt. Nevědí, za jak dlouho jim stavební úřad projekt schválí. V Praze je to pět a více let. A samozřejmě (chystaný) stavební zákon garantuje, že pokud je vše v pořádku, včetně odvolání a přezkumu bude investor do roka vědět, zda může stavět či nikoliv. Jakmile se tohle rozpohybuje, bytů bude k dispozici více a pak třeba i nabídka bytů v Praze bude větší, než reálná poptávka.“

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Dobré zprávy pro kupující

„Musíme se ale soustředit také na to nájemní bydlení, protože v rámci Evropy jsme unikátní. Máme až 80 procent vlastnického bydlení. Někde v sobě máme zakódováno, že když mám mít kvalitní život, že musím něco vlastnit – dům, byt a podobně. A my zejména kvůli dojíždění do práce do měst potřebujeme rozpohybovat zejména nájemní bydlení.“

Zmínila jste AirBnb. Vloni jste se snažila tuto službu zregulovat, také aby nedocházelo k nekontrolovatelnému šíření nákazy. Dostalo to nějakou formální šablonu, nebo to zařídila epidemie?

„Prohnali jsme legislativou, že ten, kdo ubytovává hosty, musí informace sdílet se živnostenským úřadem. Bohužel úřady hlásí, že se to stále neděje. Vzhledem k tomu, že se teď ubytovává minimální počet turistů, budeme doufat, že se tyto informace vzájemně vyměňovat budou. A pokud ne, tak samozřejmě budou padat pokuty. Legislativou prošel také občanský zákoník v tom, že kdo tyto služby v bytovém domě nabízí, musí to oznámit správci domu. Že tam bude větší hluk a tak dále. My jednoznačně podporujeme, aby si o těchto krátkodobých pronájmech rozhodovala sama města a obce. Protože vědí nejlépe, jak regulovat cestovní ruch. Prosazujeme tedy obecní vyhlášku, že by se regulovaly počty dnů či nocí. Bohužel jsou ale teď na pořadu dne zásadnější, covidové věci.“

V době masivního úmrtí na covid se ukázalo, že krematoria v Česku nestíhají, ke zpopelnění se musela těla převážet do jiných krajů. Je to problém, který by se měl řešit?

„S pohřebními službami jsme byli v kontaktu od samého počátku, dávali jsme jim metodická doporučení, jaké ochranné prostředky mají používat, prioritně jsme je zásobovali dezinfekčními prostředky a pracovníky jsme zařadili do první linie, aby se mohli proočkovat co nejdříve. V rámci vlády jsme pak zamezili převozu těl přes hranice, aby byly kapacity pro Českou republiku. A také jsme řešili kapacity krematorií, aby se nikde nestalo, že se nedůstojně zachází s těly.“

Mrtvé z Karlovarska převáží do okolí. Jediná kremační pec zřejmě nezvládla nápor

A je dostatečná kapacita?

„Kapacita krematorií je v podstatě dobrá, nikdy se nám, díky spolupráci všech krematorií, problém nestal. Je potřeba ale vyzdvihnut Moravskoslezský kraj, velký region, který má pouze jedno krematorium. A přitom by potřeboval minimálně ještě jedno, ne-li dvě.“

Domácí cestovní ruch utrpěl meziročně propad až o 90 procent. Jak rychle se dokáže zmátořit?

„Regionální destinace, jako jsou Krkonoše, Morava, Lipno, už dnes hlásí skoro vyprodáno. Největší propad byl kvůli chybějící zahraniční klientele v městech, v městských hotelích. Tam byl propad opravdu enormní a musíme se na to zaměřit. Proto i  CzechTourism chystá masivní kampaně v  zahraničí, abychom turisty přilákali zpět. Ale chceme samozřejmě přilákat „bezpečné“ turisty. Aby měli třeba ty národní covid pasy.“

Jaké máte informace o uplatňování voucherů v lázeňství a u cestovek? Například u poukazů do lázní byl problém jet do vybraných lázní.

„Tady podporujeme konkrétní segment a tím je lázeňství. Nepodporujeme všechny hotely a podobně.  To podléhá tzv. veřejné podpoře, která má určitý limit, který stanovila Evropská komise. Když tedy poskytovatelé čerpají státní podpory, jako jsou Covid – lázně, Covid – nájemné, musí je započítávat jako podporu do tohoto limitu. Bohužel se stává, že některé firmy jsou už těsně před vyčerpáním limitu, a proto už žádnou další podporu formou voucheru nemohou přijmout. Mohou samozřejmě ubytovávat samoplátce, ale už bez státní podpory. To se ale zdaleka netýká všech lázních v České republice.“

Odměna pro vyčerpané zdravotníky. Stát jim dá osm tisíc na lázně, slíbila Schillerová

Jen těch nejžádanějších…

„Když pojedete do tzv. Trojúhelníku, tedy Františkovy lázně, Mariánské lázně a Karlovy Vary, tak ty mají stále spoustu volné kapacity. Proto všem, kteří si stáhnou voucher do lázní, doporučuji, ať se podívá na portál Kudyznudy, kde se přesně uvádí, kolik mají ještě volných míst na vouchery. Aby zbytečně nevolali tam, kde je už skutečně z důvodu státní podpory přijmout nemohou.“

A uplatňování voucherů u cestovek? Máme zprávy, že ne všechny jsou ochotny vouchery přijímat či vracet peníze.

„Problém u cestovních kanceláří je dvojí. Udělali jsme zákon Lex voucher, což znamená, že všem, kdo podle zákona dostali voucher od cestovní kanceláře a nevyužijí jej do 31. srpna letošního roku, cestovní kancelář musí vrátit peníze. Cestovní kanceláře ale začaly nabízet vlastní vouchery. Na to ale musely zákazníka upozornit a ten to musel podepsat. A do toho bohužel ministerstvo zasáhnout nemůže, protože se jedná o obchodní vztah mezi zákazníkem a cestovní kanceláří.“

Tak co pak s tím?

„Tady doporučujeme ty vouchery skutečně využít, protože nemáme páky a nejsme schopni je donutit ty peníze vrátit.“

Naďa se bojí o 72 tisíc, voucher od cestovky Blue Style propadne? Co radí právnička

Plánujete letní dovolenou někde v cizině?

„Rádi bychom, protože jsem v moři nebyla ani loni a moře mi dělá dobře, i na pleť. Chtěla bych jet do Španělska, proto toho očkování využiji já i manžel. Teď na očkování čekají mé 27leté děti, které se samozřejmě těší, až se to spustí pro všechny.“

Vy už máte očkování za sebou. Jak rychle se vám podařilo chytit termín od registrace?

„Docela rychle. Jakmile spustili kategorie 50 +, registrovala jsem se asi do dvou dnů, a do tří dnů mi přišlo dokonce několik termínu na výběr. Vybrala jsem si víkendový termín, aby mě to nelimitovalo v práci.“

A jak vám po vakcíně bylo, vše v pořádku?

„Bolela mě trochu ruka a jeden den po očkování  jsem měla pocit, jak bych to řekla, no něco jako kocovina.“

Podle posledních závěrů Evropské komise je premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů, dotace pro Agrofert ale Česko prý vracet nemusí. Vy s tím nesouhlasíte a chystáte právní kroky. Jaké?

„Ten audit měl zkontrolovat nastavení kontrolních a řídicích  mechanismů v České republice v kontextu střetu zájmů. Máme zákon o střetu zájmů nastavený podle českých zákonů. A to je paradox auditní zprávy, protože evropské nařízení o střetu zájmů je velmi obecné. Evropští auditoři se jali vykládat náš český zákon. A v tom je ten právní spor – zákon nejde vyložit tak, jak si ho vykládá Evropská komise. Český zákon může vyložit jedině český soud. My s těmi závěry nesouhlasíme a hledáme právní cesty, abychom to jednou pro vždy a pro všechny do budoucna rozštípli.“

Agrofert žaluje Evropskou komisi. Chce se dostat k dotacím blokovaným kvůli Babišovi

Budí vás tahle vleklá kauza ze spaní, když ji pořád musíte řešit?

„Já ji neřeším. Já se nikdy s těmi evropskými auditory vůbec neviděla. Ti komunikují s českými úředníky a čeští úředníci si brání to své, protože oni nastavovali ty kontrolní mechanismy. My si myslíme, že to máme nastaveno správně. A já zase chápu, proč bychom měli podléhat něčemu, co tak není. Tyto dva právní názory – evropských a našich úředníků – musí rozsoudit soud.“

Začátkem příštího měsíce má Sněmovna hlasovat o nedůvěře vládě. Jak to podle vás dopadne a jaké by její případné vyslovení mělo dopady?

 „Nemyslím, že je to rozumný krok vzhledem k času, který máme do voleb. Teď musíme vracet Českou republiku do normálu, a nyní, když všechny vlády světa bojují za to, abychom covid porazili, mi nepřijde úplně rozumné střílet vládu do nohy.“

Zase však máte jistotu, že prezident Miloš Zeman nechá kabinet dovládnout v demisi…

 „To by bylo logické, protože je strašně málo času do voleb. Snažili bychom se všechny věci, které máme ve Sněmovně, projednat do voleb. Já tam mám stavební zákon a zákon o dostupném bydlení. Nemyslím si ale, že by vláda už přijímala nějaké strategické zákony.“

Stavební zákon, který má urychlit stavební řízení i samotnou výstavbu, se až teď dostává k finálnímu schválení. Na čem se ve Sněmovně zadrhlo třetí čtení?

„Opozice chce, aby prvoinstanční úřady zůstaly na obcích. Pro mě je ale zcela zásadní dodržování lhůt. A pokud to zůstane ve stejném modelu, i teď mají úředníci lhůty, ale nikdo je nedodržuje. A mně jde o to, jak budou vymahatelné. Vezměte si, že například v jednom kraji máte 10 stavebních úřadů. Na jednom je jeden člověk, na druhém dva, jinde tři, ale ti lidé si mezi sebou nedokážou pomoci. Když se na ně navalí 20 projektů, lhůty nikdy nemohou stihnout. Říkám proto, že je to zbytečný povyk. Ti lidé zůstanou, kde jsou. Je to kompetence státu v tzv. přenesené působnosti. Dnes za to obcím platíme. Budou to státní úředníci kvůli tomu, aby když se na ně navalí X projektů, aby jim mohli pomoci úředníci z  jiných úřadů.“

Zrychlit řízení je třeba. Jenže zákon vláda předložila do Parlamentu až loni v září. Čím to, že aktivita roste s tím, jak rychle se blíží volby?

„ To tak úplně není. Volební cyklus trvá čtyři roky a já se snažila, jakmile jsem dosedla do čela ministerstva. Paní ministryně Šlechtová se pokoušela o novelu, ale žádná novela nemůže napravit ten současný stav. To se musí vybudovat úplně od základu znovu. Bohužel ta 26. novela, kterou předložila paní ministryně Šlechtová, vytvořila paradoxně razítko navíc – byť se také snažila sloučit územní a stavební řízení. Vláda pak v roce 2019 schválila věcný záměr, potom jsme připravili paragrafové znění, abychom jej mohli v srpnu 2020 předložit Sněmovně.“