Hamáček vstává z bahna, handl Vrbětic s Rusy nikdo nepotvrdil a záhadné volno před výbuchem
Kauza Vrbětice v Česku znovu ožila a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) byl podle svých slov vláčen bahnem, ze kterého zvolna vstává. Objevily se nové informace o jeho plánované cestě do Moskvy pro vakcínu Sputnik V. Seznam Zprávy uvedly, že měl v plánu vyměnit „tiché odložení“ kauzy Vrbětice za milion Sputniků. Hamáček to odmítá, mluví o lžích. Web přišel i se svědectvím Hamáčkova stranického kolegy, kterému měl 15. dubna říct, že do ČR přiveze milion dávek Sputniku a zachrání tak ČSSD od volebního debaklu. Ukázalo se, že jím byl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Podle zjištění Blesk Zpráv se neuskutečněnou cestou zabývá protimafiánský policejní útvar. A podle serveru iROZHLAS.cz policie na dva dny zadržela majitele areálu, šéfa zbrojařské firmy Imex Group Petra Bernatíka. Den před výbuchem dal totiž brigádníkům nečekaně volno a v areálu byl sám.
- Jan Hamáček (ČSSD) podle Seznam Zpráv svolal na ministerstvu vnitra 15. dubna schůzku, kde řešil následující možnost: „Nabídnout Rusku dohodu, která zněla: V Česku bude kauza potichu odložena, Rusové výměnou za to dodají milion dávek Sputniku V a ruský prezident Vladimir Putin se v Praze sejde s americkým protějškem Joem Bidenem.“
- Hamáček tuto verzi odmítl. Podle něj jde o nesmysl a lži. „Já musím říci, že toto je asi nejtěžší okamžik mého života, a to mám za sebou relativně dlouhou politickou kariéru,“ uvedl Hamáček v úterý při své obhajobě na tiskovce ve Sněmovně. Ve středu přidal informaci o trestním oznámení na autory článku Janka Kroupu a Kristinu Cirokovou a o tom, že chce 10 milionů od vydavatele Seznam Zpráv jako omluvu. Omluvu žádá také od lídrů koalice SPOLU.
- Sněmovna řešila v úterý i ve středu kauzu za zavřenémi dveřmi na plénu - bez jasného výsledku. Ve čtvrtek se šéfové tajných služeb účastnili jednání komisí a výborů. Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun potvrdil, že Hamáček cestu do Ruska plánoval, nicméně žádný handl nepotvrdil.
- Podle zdroje Blesk Zpráv z ministerstva obrany byla Hamáčkova ruská mise již skutečně v pokročilém stadiu plánování - měl dokonce objednané letadlo do Moskvy.
- Premiér Andrej Babiš (ANO) připomíná, že Hamáčkovu cestu do Moskvy nedoporučoval, na záležitosti kolem schůzky se zeptá Hamáčka osobně. Popřel přitom, že by Hamáčkovi schválil letadlo na cestu do Moskvy.
- Prezident Miloš Zeman stále nedostal odpověď od prezidenta Vladimira Putina, kterého žádal o vakcíny Sputnik V. Uvedl to iROZHLAS.cz s odvoláním na vyjádření šéfa hradního legislativního odboru. Hrad nevydal ani Zemanův dopis Putinovi s odkazem na údajný obsah osobní povahy.

Děkujeme za pozornost u dnešního online přenosu, zítra se opět přihlásíme v souvislosti s projevem a prolomením bobříka mlčení Miloše Zemana ke kauze Vrbětice. Hezký zbytek večera a dobrou noc.

„Rusové reagovali naprosto, řekněme, nečekaně. Oproti vyhoštění 18 diplomatů z ČR vypověděli 20 lidí, což je krok naprosto nevídaný. To se nestává a ani se to nedělá,“ uvedl v rozhovoru pro Blesk Zprávy Ladislav Špaček. S Ruskem to bude trvat. Rozhoduje sofa, voda, místnost i každá minuta, říká. Čtěte ZDE

Prezident Miloš Zeman zaskočil TV Prima svým požadavkem na odvysílání mimořádného projevu, který předtočil v sobotu po poledni.
„Projev vznikl nečekaně před začátkem natáčení Partie Terezie Tománkové v Lánech. Miloš Zeman projevil zájem o jeho realizaci těsně před začátkem rozhovoru, jehož přesné datum je domluvené již od března,“ okomentoval nečekanou situaci a nečekaný požadavek prezidenta Zemana tiškový mluvčí zpravodajství TV Prima Matěj Štýs.

Symbolické vyhoštění ruských diplomatů v solidaritě s Českou republikou lze očekávat od dalších evropských zemí. Prohlásil to dnes ředitel Ruské rady pro mezinárodní vztahy Andrej Kortunov, jehož citovala agentura TASS.
Podle Kortunova se mohou další státy zachovat podobně jako Slovensko, Litva, Estonsko a Lotyšsko, které v solidaritě oznámily tento týden vyhoštění ruských diplomatů. Na otázku, jaké další státy by se mohly k solidární akci připojit, Kortunov řekl, že nejtvrdší postoj k Rusku zaujímají tradičně země ve východní části Evropy. Západní, stará Evropa je podle něj zdrženlivější a o diplomatickou válku nestojí. „Bude záležet na jednotlivých politicích, ale logika říká, že se takové činy dají očekávat spíš z východní části EU než ze západní nebo jižní,“ řekl Kortunov.
Kroky Slovenska, Litvy, Estonska a Lotyšska podle něj diplomatické vztahy k Rusku moc neovlivní, jsou symbolické a s jednáním Česka nesrovnatelné.

„V našem starém domově jsme museli nechat spoustu věcí. Dřív nebo později je dostaneme, nebo si koupíme nové,“ řekl Seznam Zprávám vyhoštěný diplomat Aleš Ottmár, zástupce obchodního rady v Moskvě. „S tím musíte v diplomacii počítat, zvlášť v Rusku,“ podotkl.

Společnost EMKO bulharského obchodníka se zbraněmi Emilijana Gebreva dodávala zbraně na Ukrajinu i po roce 2014, kdy na východě země tamní separatisté podporovaní Ruskem začali bojovat proti ukrajinské armádě. V e-mailu zaslaném americkému listu The New York Times (NYT) to přiznal sám Gebrev, který původně vyzbrojování Ukrajiny popíral. V e-mailu také píše, že zbraně skladoval v muničním areálu v České republice.
Jde o sklad ve Vrběticích, který v roce 2014 dvakrát explodoval. Podle Česka panuje důvodné podezření, že výbuchy způsobili agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Gebrev se v e-mailu listu NYT také zmínil o dvou pokusech otrávit ho v roce 2015, což je akce připisovaná jednotce GRU označované číslem 29155. Podle Gebreva se o to sice pokusili ruští vrazi, ale nepracovali zřejmě sami, nýbrž společně s jeho nepřáteli z Bulharska.

Zeman vysotupí s projevem!
Prezident Miloš Zeman se už zítra vyjádří k doplomatické roztržce mezi Českem a Ruskem. Ta přišla přesně před týdnem, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér a tehdy pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) zveřejnili informace, že do výbuchů muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 byli zapojeni ruští špioni.
„Prezident republiky Miloš Zeman vystoupí v neděli dne 25. dubna 2021 v 11.00 hodin s mimořádným projevem, který bude odvysílán na TV Prima a CNN Prima News,“ oznámil na twitteru Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
❗️Prezident republiky 🇨🇿 vystoupí s mimořádným projevem ❗️
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 24. dubna 2021
Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman vystoupí v neděli dne 25. dubna 2021 v 11.00 hodin s mimořádným projevem, který bude odvysílán na TV Prima a CNN Prima News.
Jiří Ovčáček
tiskový mluvčí prezidenta republiky pic.twitter.com/jQV901vOsk

Rusko by v reakci na diplomatickou rozstržku s Českem mohlo mezit dovoz tuzemského piva i jiného zboží.
Rusko může omezit dovoz českého piva... OK, může. Jen si dovolím upozornit, že Rusko všechny sankce, které se ho dotýkají, mimo jiné označuje jako netržní ;-) https://t.co/CM566x5gDj
— Michael Romancov (@MichaelRomancov) 24. dubna 2021

„Ruský chargé d’affaires dnes využil schůzky na ministerstvu zahraničí, aby důrazně odmítl nepodložená obvinění proti Rusku z destabilizačních akcí napříč euroatlantickou oblastí,“ píše se v tweetu ruské diplomatické mise ve Washingtonu. Ta rovněž přiložila snímek dřívějšího příspěvku oddělení pro evropské a euroasijské záležitosti amerického ministerstva zahraničí, které v něm oznamuje předvolání ruského diplomata.
„Ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo ruského chargé d’affaires, aby vyjádřilo znepokojení nad destabilizačními akcemi, které Rusko dál provádí napříč euroatlantickým prostorem (...) a aby demonstrovalo naši plnou podporu České republice,“ uvádí se v tweetu.
Děkuji za podporu, kterou mi vyjádřil americký ministr zahraničí @ABlinken ve svém telegramu a těším se na spolupráci.🇨🇿🇺🇸
— Jakub Kulhanek (@JakubKulhanek) 24. dubna 2021
Thank you @ABlinken for the support expressed in your letter. I look forward to our cooperation🇨🇿🇺🇸 @USEmbassyPrague
Ministerstvo zahraničí USA si předvolalo ruského chargé d’affaires kvůli destabilizačním akcím Ruska. Opět podpořilo ČR. Diplomat obvinění odmítl.

"Když jsme se do areálu chtěli dostat, museli jsme přijet po klasické komunikaci. Bohužel, všechny komunikace byly zasaženy municí. Metr po metru jsme si tak začali čistit silnici od munice a střepin. K přepravě jsme používali obrněná vozidla. Ke skladu jsme se dostali až po několika dnech. V areálu jsme pak používali těžké pyrotechnické obleky, ty váží něco kolem 30 kilo. Velmi rychle jsme ale zjistili, že takto je to nereálné. A to jsme netušili, že tam budeme šest let. Od obleků jsme ustoupili a začali jsme používat balistickou vestu a přilbu. Sice nás to zatěžovalo, ale nějak nás to chránilo," vzpomíná na zásah ve Vrběticích Jiří Lačňák, náměstek ředitele pyrotechnické služby. Celý rozhovor čtěte ZDE
Diplomatické otřesy mezi Českou republikou a Ruskem ve spojitosti s vrbětickou kauzou sleduje také bývalý politik a muzikant Michael Kocáb. V letech 1990/91 byl ústřední postavou, díky které se po 22 letech z Československa stáhly desetitisíce sovětských vojáků a jejich technika. Nyní lituje, že vlakem neodjeli i diplomaté ze sovětské ambasády v Praze. Za současný rázný postoj vysekl velkou poklonu novému ministru zahraničí Jakubovi Kulhánkovi (ČSSD). „Líbí se mi nový ministr zahraničí Kulhánek, který se uvedl fantasticky, jen aby to teď nepokazil," řekl v podcastu Blesku Kocáb a dodal, že tam, kde se chrastí zbraněmi, tam se musí jednat tvrdě. "To mají velmoci rády," říká. Podcast si poslechněte zde.
Ministr zahraničí Slovenska, které solidárně podpořilo Českou republiku v krocích proti ruské diplomacii, pro Respekt uvedl, že tři ruští diplomaté, které naši sousedé vypověděli z ambasády v Bratislavě, nepracovali v souladu s diplomatickou misí. Ivan Korčok se odkázal na informace slovenských tajných služeb, načasování však bylo spojeno s eskalací česko-ruských vztahů.
Dobré ráno, milí čtenáři. Ačkoli od výbuchu muničního skladu ve Vrběticích uplynulo sedm let, místní tuto tragickou událost, ze které policie ve spolupráci s tajnými službami viní agenty ruské rozvědky GRU, nikdy z paměti nevymažou. Jako paní Blanka, která tehdy kvůli explozím předčasně porodila. „Ty další detonace, stres a napětí udělaly své. Nevěřila jsem, že už to přišlo, ale bylo to tak,“ řekla Blanka, která byla tehdy v osmém měsíci, pro Blesk. Jak příběh dopadl? Čtěte zde.

Děkujeme za pozornost našemu online zpravodajství o vrbětické kauze a napjatých česko-ruských vztazích. Přinášeme souhrn toho, co přinesl pátek:
- Ruské ministerstvo zahraničí po čtvrtečním rozhodnutí Prahy srovnat počty pracovníků na české ambasádě v Moskvě a ruské v Praze oznámilo, že na velvyslanectvích má zůstat po sedmi diplomatech, dále 25 administrativních sil a 19 zaměstnanců najatých na místě. Český resort zahraničí připustil, že omezení počtu ruských pracovníků na moskevské ambasádě bude velkou komplikací.
- Na českém velvyslanectví v Moskvě po odjezdu dříve vyhoštěných zůstalo sedm diplomatů a 25 administrativně technických pracovníků. Prahu bude tedy muset opustit 63 zaměstnanců ruské ambasády s rodinami. Ruská strana uvedla, že srovnat se má i počet zaměstnanců, které ambasády najímají v hostitelské zemi. Podle diplomatických zdrojů ČTK zaměstnává české velvyslanectví v současnosti zhruba 110 ruských občanů, ruská ambasáda v Praze zaměstnává podle dostupných údajů jen asi 15 či 20 českých občanů.
- „Pro Českou republiku tento krok představuje významnou technicko-administrativní komplikaci. Fakt tohoto snížení budeme proto nuceni zahrnout do jednání o paritě v otázce počtu pracovníků obou zastupitelských úřadů do budoucna,“ uvedlo ministerstvo.
- Ve sporu s Ruskem se dnes na stranu ČR přidaly Litva, Lotyšsko a Estonsko. Na znamení solidarity vypověděly tyto země čtyři ruské diplomaty, z Moskvy vzápětí zaznělo, že Rusko na krok pobaltských zemí zareaguje. Zároveň dnes Rusko oznámilo, že vyhostí pět pracovníků polské ambasády v Moskvě. Jde o reakci na krok Varšavy, která minulý týden vypověděla tři ruské diplomaty v solidaritě se Spojenými státy, které na Rusko uvalily sankce kvůli vměšování do voleb a kybernetickým útokům.
- Ruský list Kommersant napsal, že vztahy mezi Českem a Ruskem spadly na nejnižší bod v novodobé historii a že diplomatický konflikt přestal být výlučně dvoustranný. Ruský politolog Andrej Kolesnikov z moskevského střediska Carnegie řekl, že ČR se v ruských očích stává součástí pomyslné „osy zla“ a rusko-české vztahy se budou dále zhoršovat. Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin prohlásil, že obvinění Ruska z účasti na výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích je založeno na „ubohé a nízké lži“.
- Česká policie řeší oznámení, že zeď Generálního konzulátu Ruska v Brně někdo pošpinil kečupem. Skvrny od kečupu, který měl symbolizovat krev dvou mrtvých při výbuchu ve Vrběticích, musela o víkendu řešit i ruská ambasáda v Praze.
Další zpravodajství o celé kauze vám nabídneme od sobotního rána. Dobrou noc.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na svém facebookovém profilu rýpe do Česka a jeho spojenců, jmenovitě Británie a tří baltských států, které se Prahy nejsilněji v kauze Vrbětice zastaly. A půjčuje si k tomu citát Karla Čapka.
„Šéf české diplomacie poděkoval na twitteru Estonsku, Lotyšsku a Litvě, které na výraz solidarity s Českem oznámily vyhoštění ruských diplomatů. Kolik českých klasiků mi v těchto dnech přišlo na mysl. Nyní lze citovat (Karla) Čapka: Kobylky jsou přírodní pohroma, ačkoliv pokud je (kobylka) sama, není vůbec strašná. Totéž...,“ uvedla mluvčí ministerstva a nedodala už spiklenecky konec aforismu.
V originále zní moudro takto: „Kobylka není egyptskou ranou; egyptskou ranou jsou teprve kobylky, protože jich je mnoho. Podobně je tomu s hlupáky.“

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o opatřeních proti zemím, které se k Rusku nechovají přátelsky. Má omezovat pracovní kontrakty ambasád států, jejichž seznam má následně vypracovat vláda. „Prezidentský dekret byl podepsán v době nového diplomatického skandálu po obviněních České republiky vůči Rusku,“ dodává deník Kommersant.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) se příští středu 28. dubna, týden po svém jmenování do vlády, vydá na svou první zahraniční cestu. Jak bývá nepsanou tradicí, povede na Slovensko. Kulhánek to večer oznámil na twitteru po telefonátu se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem.
Polskému ministrovi zahraničí poděkoval za slova podpory, které Rau vyjádřil České republice. „Pozval mě do Polska, kam se moc rád vydám. Na první zahraniční cestu pojedu ve středu na Slovensko a pak i do Maďarska. Spolupráce ve V4 je priorita,“ uvedl šéf české diplomacie o Visegrádské čtyřce.
První pracovní týden jsem zakončil telefonátem s polským ministrem zahraničí @RauZbigniew , díky za jeho slova podpory pro 🇨🇿. Pozval mě do Polska, kam se moc rád vydám. Na první zahraniční cestu pojedu ve středu na Slovensko a pak i do Maďarska. Spolupráce ve V4 je priorita. pic.twitter.com/7cJb5w61UV
— Jakub Kulhanek (@JakubKulhanek) 23. dubna 2021

„Moc děkuji Litvě, Lotyšsku a Estonsku za podporu České republiky a solidární gesto vyhoštění celkem čtyř ruských diplomatů z jejich území,“ tweetoval premiér Andrej Babiš. „Velmi si toho vážíme.“
Moc děkuji Litvě, Lotyšsku a Estonsku za podporu České republiky a solidární gesto vyhoštění celkem čtyř ruských diplomatů z jejich území. Velmi si toho vážíme.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 23. dubna 2021

„Reakce, respektive nereakce Miloše Zemana samozřejmě nejsou v pořádku. Od prezidenta – a tudíž vrchního velitele ozbrojených sil – se v krizové situaci čeká víc,“ komentuje v E15 prezidentovu roli v kauze Vrbětice Petr Pešek.
„Po odhalení ruského zapojení do explozí jsme se pouze dozvěděli, že hlava státu a další ústavní činitelé postupují 'v součinnosti'. Prezident Zeman si také vyhlásil týdenního bobříka mlčení s tím, že víc chce říct až v nedělní Partii na TV Prima. První část tohoto sdělení je podivná, druhá bizarní.“
Mlčení Miloše Zemana a jeho dopady na prezidentský úřad...v komentáři pro @E15news https://t.co/8gcyyMyRg7
— Petr Pešek (@peskoviny) 23. dubna 2021

Ruské „agresivní“ jednání, jak to označil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, i další témata přiletí v červnu do Evropy projednat i americký prezident Joe Biden. Na své první zámořské cestě se zúčastní summitu G7 v anglickém Cornwallu (11. - 13. června) a navazujícího summitu NATO v Bruselu.

Rakousko vyjádřilo solidaritu s Českem, vyhostit ruské diplomaty ale zatím nehodlá. Je pro něj stěžejní, aby Evropská unie mluvila jednohlasně. „Společný postup EU v této otázce se má proto jako dosud dohadovat na unijních grémiích a nemá se oznamovat přes média,“ uvedlo ministerstvo zahraničí pro agenturu APA
Rakousko již v roce 2018 nevyhovělo výzvám k vypovězení ruských diplomatů v souvislosti s kauzou Skripal, ačkoliv většina členských států EU tehdy k vyhoštění přikročila. Rakousko a Rusko v této době pěstovaly intenzivní vztahy, od té doby nicméně vztahy ochladly, k čemuž koncem roku 2018 přispěla aféra s odhaleným špiónem v rakouské armádě, který po čtvrt století předával citlivé vojenské informace ruské rozvědce. Loni byl v souvislosti s touto kauzou vyhoštěn ruský diplomat.

Diplomacii kolem Vrbětic se věnují i opoziční předáci Vít Rakušan (STAN) a Ivan Bartoš (Piráti), jejichž strany jdou spolu do parlamentních voleb; jednali s litevskými představiteli. „Na úvod jsme hovořili o ruském útoku ve Vrběticích. Litva dnes oznámila, že vyhostí dva ruské diplomaty jako výraz solidarity. Děkujeme!“ tweetoval Bartoš.
Ráno jsme se s @Vit_Rakusan setkali s ministryní hospodářství a inovací Litvy Aušrinė Armonaitė a velvyslancem J. E. Laimonas Talat-Kelpša. Na úvod jsme hovořili o ruském útoku ve Vrběticích. Litva dnes oznámila, že vyhostí 2 ruské diplomaty jako výraz solidarity. Děkujieme! pic.twitter.com/C2MIuJmBI4
— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) 23. dubna 2021

Tádžické ministerstvo vnitra popřelo, že by vydalo cestovní pas jednomu ze dvou mužů, které české úřady podezřívají ze zapojení do výbuchů skladu munice ve Vrběticích v roce 2014. Policie České republiky po dvojici v sobotu vyhlásila pátrání a uvedla, že se nejprve prokazovala ruskými pasy na jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov a posléze také cestovními doklady Moldavska na jméno Nicolai Popa a Tádžikistánu na jméno Ruslan Tabarov.
„Zveřejněná informace na internetu, že jeden z podezřelých v kauze výbuchu skladu zbraní v České republice je občan se zahraničním pasem Tádžické republiky na jméno Ruslan Chalimovič Tabarov a s rokem narození 1975, není věrohodná,“ uvedlo ministerstvo na svém webu.

Kdo jsou lidé, o které Česko v Moskvě přijde? Podle informací Blesk Zpráv jde o pracovníky, kteří se o rozsáhlý areál v Moskvě i další nemovitosti starají. Tedy o zahradníky, uklízečky, číšníky, kuchaře, nebo i o člověka, který vydává víza.

„S britským ministrem zahraničí Dominikem Raabem jsme dnes po telefonu probírali vztahy s Ruskem a naše vzájemné zkušenosti v této oblasti," informoval na twitteru nový český ministr zahraničí Jakub Kulhánek. „Vyměnili jsme si na sebe mobily, abychom byli v úzkém kontaktu. Jsem moc rád za pomoc v NATO a slova podpory od našeho přítele a spojence.“
Uvítal to i britský velvyslanec v ČR Nick Archer slovy „Close allies - blízcí spojenci.“
Close allies. Blízcí spojenci. 🇨🇿🇬🇧 https://t.co/BrwC8snBQN
— Nick Archer (@NickArcherFCDO) 23. dubna 2021

Komplikace pro Česko, hlásí ministerstvo zahraničí. „Ruská strana se rozhodla omezit počet tzv. místních sil (tj. ruských zaměstnanců na zastupitelském úřadě v Moskvě a Českém domě zaměstnaných podle místních právních předpisů) na Velvyslanectví České republiky v Moskvě na stejný počet, jako zaměstnává Velvyslanectví Ruské federace v Praze,“ uvedl resort Jakuba Kulhánka (ČSSD).
„Tito pracovníci v Moskvě vykonávali obslužnou činnost a nepodíleli se na přímém výkonu diplomatických a konzulárních funkcí našeho velvyslanectví. Pro Českou republiku tento krok představuje významnou technicko-administrativní komplikaci. Fakt tohoto snížení budeme proto nuceni zahrnout do jednání o paritě v otázce počtu pracovníků obou zastupitelských úřadů do budoucna,“ dodal resort zahraničí.

Litva, Lotyšsko a Estonsko v solidaritě s Českem, které se dostalo do diplomatické roztržky s Moskvou, nařídily celkem čtyřem ruským diplomatům, abych opustili jejich území. Podle agentury Reuters o tom informoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis a potvrdil to i jeho lotyšský kolega Edgars Rinkévičs. Z Moskvy vzápětí zaznělo, že Rusko na krok pobaltských zemí zareaguje.
„Na znak solidarity s našimi českými spojenci a kvůli narušení Vídeňské konvence se Lotyšsko rozhodlo vyhostit ruského diplomata,“ cituje agentura TASS z prohlášení, které vydal šéf lotyšské diplomacie Rinkévičs. „Lotyšsko nebude trpět podvratnou činnost na svém území ani na území svých partnerů a spojenců,“ uvedl také Rinkévičs. Litva vyhostila dva Rusy, Estonsko jednoho.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová zanedlouho varovala, že Moskva na vyhoštění svých diplomatů z Pobaltí zareaguje. „Jejich diplomaté už mohou začít řešit, kdo z nich si bude muset sbalit věci,“ sdělila mluvčí ruského ministerstva zahraničí agentuře TASS.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek dnes diskutoval s velvyslanci EU.
„Předal jsem jim informace o Vrběticích a poděkoval jim za podporu, kterou nám vyjádřili,“ informoval šéf české diplomacie na twitterovém účtu.
Hovořil jsem dnes s velvyslanci zemí🇪🇺. Bylo to pro mně poprvé ve funkci ministra zahraničí a byla to příjemná premiéra. Předal jsem jim informace o Vrběticích a poděkoval jim za podporu, kterou nám vyjádřili v současné krizi v našich vztazích s Ruskem. Spolu jsme 💪.
— Jakub Kulhanek (@JakubKulhanek) 23. dubna 2021

Podle náměstka ministra zahraničí pro řízení sekce evropské Aleše Chmelaře (ČSSD) má Česká republika od několika členských států EU nabídku pomoci při fungování paralyzované ambasády v Moskvě.
„Těch států, které se o to přihlásily, je celá řada, je jich asi 10. Je mezi nimi i jedna baltská země,“ řekl Chmelař v České televizi. Česko nabídky podle jeho slov využije. V souvislosti s výpomocí českým diplomatům v Rusku se mluví například o Německu, Slovensku, Francii, ale i Velké Británii, která už není členem EU. „Těch států je celá řada, jejich nabídky bychom mohli využít,“ dodal Chmelař.
Náměstek ministra Kulhánka také uvítal, že se jednotlivé státy připojují k solidaritě s Českem a rovněž vyhošťují ruské diplomaty. Po třech vyloučených oznámily dnes tři pobaltské státy – tedy Litva, Lotyšsko a Estonsko. Ve čtvtek oznámilo vyhoštění čtyř ruských diplomatů také Slovensko. „V současnosti shodou okolností probíhá vyhošťování ruských diplomatů i z jiných důvodů. Akce by mohla být silná, jde nám o to, aby byla jednotná, nejde nám o nějaké konkrétní číslo,“ reagoval na dotaz, kolik očekává, že nakonec ostatní státy vyhostí ruských pracovníků z ambasád.

K 31. květnu zůstane na ambasádách Ruska a ČR po sedmi diplomatech, 25 technických pracovnících a 19 místních zaměstnancích, uvedla ruská diplomacie.
„Nezodpovědné a provokativní chování českých úřadů bolestivě zasáhlo jejich diplomatickou službu,“ řekla agentuře TASS ruská diplomacie.

Solidarita dalších států s Českem.
Litva, Lotyšsko a Estonsko rozhodly na znak solidarity s Českem o vyhoštění celkem čtyř ruských diplomatů, informovala agentura Reuters.
Už ve čtvrtek rozhodlo o vyhoštění tří diplomatů Ruské federace Slovensko. „Považujeme za velmi důležité udělat všechno pro ochranu bezpečnostních zájmů, včetně dosažení toho, aby cizí diplomatické mise působily na území Slovenské republiky v souladu s našimi zákony a mezinárodními úmluvami,“ řekl k diplomatickému kroku slovenský premiér Eduard Heger.

Čeští diplomaté v Rusku teď nemohou podle Cyrila Svobody v Rusku dělat nic. Nikdo s nimi nebude chtít ani jednat.
„Diplomaté mohou větrat, dělat si kafe a jinak nic,“ řekl Svoboda pro CNN Prima NEWS. Naši lidé tak podle něj mají alespoň čas na úklid kanceláří.
V nedávném rozhovoru pro Blesk Zprávy řekl, že doufá v podporu NATO a EU.

Bratr šéfa SPD Tomia Okamury, lidovec Hayato Okamura, míní, že jeho bratr Tomio je prokremelský proto, aby podpořil Rusko v narušení vztahů v NATO i Evropské unii. Okamurovo hnutí se netají, že by chtělo například czechzit.
PROČ JE TOMIO PROKREMELSKÝ?
— Hayato Okamura (@HayatoOkamura) 23. dubna 2021
Kdo prosazuje ,,czexit", nahrává Rusku. Imperiální (velmocenská) politika Kremlu si přeje rozklad Evropské unie i NATO. S oslabenými menšími státy v Pobaltí i Střední Evropě by pak Rusko mohlo mnohem snáze manipulovat z pozice síly. pic.twitter.com/CmRMHe14Kg

„Rusko použije (diplomatickou) sílu,“ míní bývalý ministr zahraničí a dnešní poradce premiéra Babiše pro legislativu Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Rusko bude chtít podle Svobody nabourávat podporu České republiky v NATO nebo u ostatních sátů EU.
„Česká republika se dotkla něčeho, čemu Rusové říkají hrdost. Jsou uražení. Jsem proto přesvědčen, že Rusko proti nám povede jiný tah, který povede k rozdrolení podpory České republiky,“ řekl Svooda v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
To, že někdo z vlády jde předjenávat Sputnik, to dělají i jinde v EU (existuje snad Zahraniční obchod?). Že do Ruska někdy jede, to také není nic divného (senátoři a poslanci taky si jezdí kamkoliv a kdykoliv, aniž něco dokonce zajistí nebo vymyslí). Čekám, že opět nadšeně vystoupí 3 a 2 svatí a informují nás o tom handlu za mlčení o Vrběticích.