Obětní beránek Blatný: Kvůli Sputniku, Zemanovi i preferencím ANO, míní politologové

Blatného ve středu na Babišův návrh Zeman odvolal. Prezident jej znovu tvrdě kritizoval za to, že podle něj blokoval vakcíny proti covidu-19 z Ruska a Číny. Dětského hematologa Blatného ve funkci nahradil jiný lékař - dermatolog a ředitel vinohradské nemocnice v Praze Petr Arenberger.

„Pokud chtěl pan premiér udržet svůj neformální pakt s prezidentem, tak mu nic jiného nezbývalo. Pro budoucí jmenování premiérem po volbách 2021 musel podobný krok zkrátka udělat,“ uvedl dnes pro ČTK Kopeček. V Česku se na podzim uskuteční sněmovní volby.

Na počátku premiérových úvah o výměně ministra ale podle něj byly i problémy v komunikaci resortu a nárůst počtu nakažených a mrtvých s covidem-19. Za nezvládnutí brzdění epidemie ale spoluodpovědnost nesla celá vláda, nejen ministr, míní.

„Do roviny, kdy tu výměnu premiér musel udělat s ohledem na prezidenta, se to dostalo ve chvíli, kdy se ministr postavil proti očkování neschválenou ruskou vakcínou preferovanou panem prezidentem,“ dodal Kopeček. Blatný trval na tom, že ruská očkovací látka musí mít před využitím v Česku souhlas Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).

Podle Mlejnka byl Blatný obětován, aby se zkrátka „něco udělalo“, i když není přímo jeho vinou, že boj s pandemií není příliš úspěšný a vakcinace je pomalá. Bývalý ministr nebyl podle politologa ani moc oblíben kvůli protiepidemickému systému PES, byť jej lze vnímat jako dobře míněnou snahu vnést do boje s koronavirem nějaký řád.

„A v politice mu chyběly zkušenosti, včetně mediálního vystupování. Jestli má jeho konec souvislost i s vakcínou Sputnik V, uvidíme v budoucnu,“ dodal Mlejnek pro ČTK.

Vystrčil šije do Babiše a Zemana: Bezohlední, neomalení! Vadí mu i prezidentovy hyeny

Výměna podle Kopečka znamená několikáté přerušení kontinuity v řízení ministerstva. „Nový ministr se bude nějakou dobu orientovat v řízení resortu i ve vládě, kde bude mít logicky jako nováček slabší postavení. Navíc ani kontext, za jakého se stal Petr Arenberger ministrem, není šťastný a oslabuje jeho veřejnou pozici,“ poznamenal. ČR za to může podle něj zaplatit opakováním některých problémů se zvládáním pandemie.

Podle politologa došlo k výměně ministrů kvůli preferencím ANO

„Bylo to úplně typické politické rozhodnutí, pan premiér včera ani nedokázal žádným relevantním způsobem vysvětlit odvolání pana ministra Blatného. Mluvil pouze obecně o nějakých problémech v komunikaci s veřejností, přitom obecně můžeme říct, že pan ministr Blatný komunikoval v těch věcech vládních opatření s veřejností mnohem lépe než všichni jeho předchůdci. Já si myslím, že je to klasická snaha premiéra odvést pozornost od té současné situace,“ uvedl v ČT k výměně v čele ministerstva zdravotnictví politolog Jan Bureš.

„Většina lidí je naštvaná, že už ta situace trvá velmi dlouho, klesá důvěra veřejnosti ve vládní rozhodnutí, v jejich účinnost a smysl, klesají také preference hnutí ANO... a pan premiér vsadil na tu klasickou strategii, že předhodí veřejnosti nějakého obětního beránka, nějakého údajného viníka celé této situace, kdy doufá, že tím získá nějaký čas, protože když jmenujete nového ministra, tak se samozřejmě musí chvíli čekat, jak se ten nový ministr zapracuje. Navíc jmenoval novým ministrem velice respektovaného odborníka, profesora Arenbergera. Takže v tomto smyslu je to klasický politický čachr, který má především marketingový smysl z hlediska volebních preferencí hnutí ANO,“ podotkl Bureš.

Do určité míry šel Babiš na ruku prezidentovi Miloši Zemanovi, podotkl. „Prezident Zeman velmi dobře ví, že za více než rok celé té koronakrize prakticky neudělal vůbec nic užitečného pro své občany, jenom vlastně otravuje celou společnost svými nenávistnými projevy, ve kterých uráží lidi, kteří si nenasadí roušku, a otravuje celou společnost s neschválenou vakcínou ruské společnosti,“ míní Bureš.

Zeman se podle něj chtěl připomenout i Rusům, že hájí jejich zájmy ve střední Evropě, Arenberger pak „krkolomně“ na tiskovce vymýšlel, jak dostat Sputnik V do Česka přes klinické studie, byť na klinické studie spoléhá i EMA, dodal Bureš.