
Umřu na rakovinu, říká žena od Babiše a chce eutanazii. Svoboda: Smrt nám do rukou nepatří

Několik úmrtí v rodině, loučení s maminkou i 30 let ve zdravotnictví ženou poslankyni Věru Procházkovou (ANO) dopředu ve snaze umožnit Čechům asistovanou smrt. Podporu už má i mezi Piráty. Jasně proti se ale postavili mj. lékaři a zároveň poslanci Bohuslav Svoboda (ODS) a Vlastimil Válek (TOP 09). Zejména z etických důvodů si nedokáží představit, že by svým pacientům na jejich přání pomohli na druhý břeh. Volají naopak po zlepšení paliativní péče.
„Z mé rodiny všichni zemřeli na rakovinu. Doprovázela jsem několik členů včetně mé matky,“ zmiňuje poslankyně Věra Procházková (ANO) jeden z důvodů, proč už rok a půl pracuje na zákonu, který by nevyléčitelným pacientům umožnil dobrovolně zemřít. Do Sněmovny společně s Piráty předkládá návrh zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanazii.
Mezi politickými kolegy by Procházková ráda prosadila nová pravidla pro asistovanou smrt. Pacientovi by lékař buď podal smrtelný prostředek nebo by mu poskytl prostředky, aby sebevraždu uskutečnil sám. Dotyčný, který by si takový odchod ze světa přál, by však musel být zletilý, svéprávný a bez psychických poruch.
Podmínkou je, aby byl nevyléčitelně nemocný v důsledku úrazu nebo nemoci. Prakticky by šlo možnosti využít, pokud by lékař řekl, že dotyčnému zbývají třeba dva roky života a současná medicína není schopna tomu zabránit. Pacient by mohl podat předběžnou žádost o asistovanou smrt.
Procházková by sama chtěla asistovanou smrt
Na otázku, zda by sama tuto možnost využila, pokud by byla v takové situaci, odpovídá poslankyně Procházková jasné „ano“. Sama dříve v rozhovoru pro Blesk Zprávy prozradila, že její osud bude zřejmě podobný jako osud členů její rodiny. „Já mám 100% genetiku, která předpovídá, že zemřu na rakovinu, už mám i vyšetření. Všechny nás to čeká a já bych chtěla mít možnost se rozhodnout,“ řekla.
„Jedná se většinou o pacienty s rakovinou v konečném stádiu, kteří chtějí něco jiného než čekat na smrt,“ podotkl poslanec Lukáš Bartoň (Piráti), který společně s Procházkovou návrh prosazuje.
Právě možností rozhodnout se argumentuje dvacítka poslanců podepsaná pod návrhem. „Stále lehce zavíráme oči před svobodným rozhodnutím lidí, kteří si žádají o důstojnou smrt,“ říká poslanec Lukáš Bartoň s tím, že by jim mělo být vyhověno.
Různé formy eutanazie jsou už možné kromě evropských států, jako Lucembursko či Švédsko, třeba v Kanadě nebo některých státech USA. Právě z lucemburského zákona český návrh vychází. V praxi se podle Bartoně právě systém tak, jak funguje v Lucembursku, osvědčil.
Lékař by mohl odmítnout
Procházkové návrh popisuje, jak by taková cesta k asistované smrti probíhala. Nejprve by žádost měla jít přes praktického lékaře. Ten probere s pacientem jeho stav. Pokud nechce, neměl by podle návrhu povinnost eutanazii provést, ani jinak dotyčnému pomoci k sebevraždě.
„Žádný lékař k tomu nemůže být nucen,“ zdůraznil Bartoň. V případě, že lékař odmítne, měl by povinnost poskytnout úplnou kopii zdravotnické dokumentace dalšímu lékaři, kterého určí pacient nebo jeho důvěrník. „Pacient má právo, aby jeho žádost byla předána tomu, kdo je ochoten se tím zabývat,“ dodává poslanec.
Smrt doma a s rodinou
„Velmi důležité je, že u toho může byt přítomná rodina,“ řekla o svém návrhu Procházková. Dosud totiž platí, že záměr spáchat sebevraždu musí člověk, který se to dozví, nahlásit. Rodině by tak hrozilo trestní stíhání.
„Může to být v nemocničním zařízení během hospitalizace nebo v hospicu,“ popisuje Procházková a dodává: „Pokud se pacient rozhodne, nechá se přesunout na pracoviště k tomu určené.“ Asistovanou smrt může pacient podstoupit i u sebe doma.
O návrhu, u kterého se spojila poslankyně hnutí ANO s poslancem opozice, bude Procházková v koalici ještě jednat. Kolegům chce na jednání klubů zákon více přiblížit. U Pirátů má zákon většinovou podporu. „Nemůžu říct, že stoprocentní,“ doplnil Bartoň.
Porodník Svoboda: Smrt nám nepatří do rukou
Kdo pro návrh ve Sněmovně ruku nezvedne, je lékař a někdejší pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Ten je jako porodník na druhé straně životních cest, pracuje ale také v onkologii, kde se setkává právě s pacienty, kterých by se teoreticky asistovaná smrt mohla týkat. Sám ale mluví o tom, že se s žádným takovým přáním u svých smrtelně nemocných pacientů za svůj život nesetkal.
Odvolává se také na kodex Lékařské komory. „Lékař má s pacientem maximálně komunikovat a použít všech prostředků, aby ztišil jeho bolesti a potíže, a v žádném případě neukončí jeho život,“ zmiňuje pro Blesk Zprávy Svoboda, který pochází z lékařské rodiny.
„Je to věc, kterou prostě naprosto zásadně ctíme. Naše povinnost a tzv. přísaha nám říká, že jsme povinni se o pacienta starat se všemi problémy, které nám to přináší, a to jediné, které nám nepatří do rukou, je smrt,“ říká jasně.
Válek: Raději se soustřeďme na kvalitu života
Dalším lékařem v současnosti zvoleným do Poslanecké sněmovny je Vlastimil Válek (TOP 09). Jako radiolog se ve své praxi s ničím podobným nesetká, z etického pohledu na otázku má však jasno - je proti. „Tady je obrovský prostor pro to, aby se zlepšila paliativní péče,“ tvrdí Válek.
Na to myslí i Procházkové (ANO) návrh. Ten přidává to, aby od roku 2023 měli lidé nárok na paliativní péči. To dosud v zákoně není. „Paliativní péče by vždycky měla být číslo jedna, ale jsou zde lidé, kterým to nevyhovuje a žádají o něco jiného, a právě to my jim chceme poskytnout,“ řekl poslanec Bartoň (Piráti).
„Dramaticky zhoršená kvalita života nevyváží to, že bude žít o měsíc déle,“ dodává Válek. Kvalitu života podle něj zvyšují třeba léky tišící bolest. V té souvislosti se spíše přiklání k tzv. „medicíně odcházení“.
Lékaři končí na psychiatrii, zní obavy
Svoboda také připomíná, že celá situace je velice těžká vůči okolí a blízkým pacienta. „Já bych nikdy na sebe nechtěl brát to rozhodnutí, že vyhovím něčemu, co třeba není přání toho pacienta nebo už třeba není v tom stavu, kdy by byl schopen to přání dobře definovat,“ projevil obavy lékař a poslanec.
„Lékař a pacient mají být partneři,“ dodává a záměr hodnotí jako absolutně chybný. Svoboda se také obává, že už tím, že se možnost otevře v zákoně, se otevře cesta, která bude možná nabádat k přemýšlení nad takovým „řešením“: „Bude návodná, aby to ti lidé třeba sami řešili nebo třeba někdy i jejich příbuzní. Nerad to říkám, ale mám velké zkušenosti, jaké mají mnohdy příbuzní vztah ke svým blízkým v této fázi života.“ Lékaře to podle něj pak staví do velmi těžké situace.
Argument proti přidává i jeho kolega Vlastimil Válek (TOP 09). „Řada těch doktorů, kteří tu eutanazii dělali nebo dělají, končí na psychiatrii nebo s těžkými psychickými potížemi,“ zmiňuje Válek studie, které má od expertů, se kterými záměr některých politiků už dříve konzultoval.
Už tak těžké rozhodnutí může podle něj mít také dohru v budoucnosti. „U části těch pacientů provedete eutanazii a pak třeba zjistíte, že to bylo zbytečné, že to bylo chybné,“ obává se. Pohled na věc konzultoval Válek také s odborníky například ve vědecké radě ministerstva zdravotnictví, kde padlo několikrát negativní stanovisko.
rebeka plně souhlasím pokud má člověk bolesti a všichni vědí že bude brzo konec proč nechat člověka trpět rozhodně by bylo lepší ho nechat v klidu odejít jsem pro eutanázii