Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Soustrast pozůstalým i celému Česku kvůli tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, při níž podle policie zemřelo nejméně 15 lidí, dnes vyjádřil také izraelský prezident Jicchak Herzog. Na sociální síti X také popřál brzké uzdravení zraněným.
Víc než půl milionu lidí v Pásmu Gazy, tedy asi čtvrtina jeho obyvatel, trpí hlady kvůli nedostatku potravin způsobenému blokádou a boji izraelské armády s hnutím Hamás. Do půl roku tam hrozí hladomor, pokud nebudou zajištěny větší dodávky jídla, pitné vody a zdravotní péče, varoval dnes podle BBC Světový potravinový program (WFP). Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes uvedla, že na severu Pásma Gazy už nefunguje žádná nemocnice a na jihu jich je v provozu devět, všechny jsou ale přeplněné zraněnými a uprchlíky.
„Nikdy jsem neviděl nic podobného rozsahu jako nyní v Gaze, navíc jak rychle se to stalo, za pouhé dva měsíce,“ citovala AP Arífa Husajna z WFP. Podle údajů této organizace čelí v Pásmu Gazy hladu na 576.600 lidí. „Nejsou to jen čísla - za těmito alarmujícími statistikami jsou jednotlivé děti, ženy a muži,“ řekl Husajn, hlavní ekonom WFP. „Rozsah a rychlost, s jakou tato krize vznikla, jsou bezprecedentní,“ dodal.
Izraelský prezident Jicchak Herzog dnes kritizoval OSN, která podle něj naprosto selhala při zajišťování humanitárních dodávek do Pásma Gazy. Oblast čelí od října masivnímu izraelskému bombardování v odvetě za útok hnutí Hamás na Izrael. O Herzogově kritice dnes informoval server The Times of Israel (ToI). Humanitární organizace i představitelé úřadů OSN si ale už několik týdnů stěžují, že v oblasti není nikde bezpečno, hladoví Palestinci se zoufale vrhají na kamiony s pomocí a silnice jsou zničené bombardováním.
„Bohužel kvůli naprostému selhání OSN v její práci s ostatními partnery v regionu nebyli schopni (do Pásma Gazy) přivézt více než 125 kamionů (pomoci) denně,“ řekl podle ToI Herzog dnes při setkání s předsedou francouzského Senátu Gérardem Larcherem v Jeruzalémě. „Dnes by bylo možné dodávat třikrát více pomoci do Gazy, kdyby OSN místo neustálého stěžování dělala svou práci,“ dodal izraelský prezident.
