Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Americký ministr obrany Lloyd Austin dnes v Izraeli jednal o postupném přechodu z fáze rozsáhlých bojových operací v Pásmu Gazy do stadia cílenějších bojů o nižší intenzitě, ale zdůraznil, že nemíní Tel Avivu diktovat podmínky či časový harmonogram této změny. Současně opět vyzval Izrael, aby usiloval o větší ochranu civilistů v Pásmu Gazy a o zajištění humanitární pomoci v oblasti. „Pokud jde o časový rozvrh (intenzity bojových akcí), je to operace Izraele, nejsem tu, abych diktoval harmonogram nebo podmínky,“ řekl Austin na společné tiskové konferenci s izraelským ministrem obrany Joavem Galantem. Izraelské letecké a pozemní údery v Pásmu Gazy si od 7.října vyžádaly už 19.453 obětí a 52.286 zraněných, oznámilo dnes podle agentury Reuters ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které ovládá radikální palestinské hnutí Hamás. Izraelská operace je odvetou za útok Hamásu na Izrael ze 7. října, při němž islamisté povraždili na 1200 lidí a na 240 dalších unesli do Gazy. Údaje o obětech nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit a neupřesňují, kolik padlých je mezi bojovníky Hamásu. Předchozí bilance z minulého pátku hovořila o 18.800 mrtvých Palestincích. K útoku na tanker norské společnosti Inventor Chemical Tankers se přiznali jemenští Húsíové. Ti tvrdí, že zaútočili i na další nákladní loď MSC Clara, píše agentura Reuters. Húsíové již dříve uvedli, že budou útočit na všechny lodě, které mají nějakou spojitost s Izraelem. Chtějí tak podpořit palestinské hnutí Hamás v boji proti izraelské armádě. To, že útok spáchali Húsíové, řekl agentuře Reuters již dříve nejmenovaný americký představitel. Na pomoc přepravní lodi se podle něj vydala jedna americká bojová loď.
