Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Evropská unie navrhne vládám členských států, aby uvalily sankce na židovské osadníky, kteří útočí proti Palestincům na okupovaném Západním břehu Jordánu. Po jednání ministrů zahraničí EU to v Bruselu uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. O podobných sankcích hovořila už minulý týden Belgie, rovněž Spojené státy přestaly vydávat víza lidem, kteří jsou z násilností viněni. „Budeme pracovat na návrhu sankcí proti extremistickým osadníkům na Západním břehu,“ oznámil Borrell. Násilí páchané na Západním břehu odsoudil i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Jak uvedl, žádné návrhy zatím nejsou na stole. Důležité podle jeho slov nicméně rovněž je „chápat kontext celé situace“ a nedělat opatření, která by celkově zhoršily situaci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zahraničnímu a obrannému výboru izraelského parlamentu podle izraelských médií řekl, že Palestinská autonomie chce Izrael postupně zničit. Napsal to dnes zpravodajský web The Times of Israel, podle něhož se zasedání výboru uskutečnilo za zavřenými dveřmi. Palestinská autonomie vládne na okupovaném Západním břehu Jordánu a jejím předsedou je Mahmúd Abbás. Pásmo Gazy naopak ovládá islamistické hnutí Hamás, proti kterému Izrael nyní vede válku. „Jediný rozdíl mezi Hamásem a Palestinskou autonomií je, že Hamás nás chce zničit tady a teď, zatímco Palestinská autonomie to chce udělat postupně,“ uvedl Netanjahu podle hebrejských médií. Izraelská válečná kampaň proti hnutí Hamás má v Pásmu Gazy už 18 205 obětí, z toho většinu civilistů. Novou bilanci dnes podle agentury Reuters zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem, jehož data nelze nezávisle ověřit. Izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi v sobotu uvedl, že Izrael od začátku války „zabil přes 7000 teroristů“. Počet mrtvých izraelských vojáků podle dnešního prohlášení armády překročil sto. Jejím hlavním cílem je nyní město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy, kde se teď nachází celá izraelská výsadková divize; izraelské velení je podle týdeníku The Economist přesvědčeno, že se ve městě ukrývají další vysoce postavení příslušníci Hamásu. Nadále se však bojuje také na severu, ve zničeném městě Gaza.
