Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Návrh rezoluce RB OSN neodsoudil Hamás, nežádal propuštění rukojmích, ani neuznal právo Izraele na obranu, vysvětlil americké veto zástupce USA Robert Wood. Wood bezprostředně po hlasování návrh rezoluce označil za „uspěchaný“ a nedostatečně projednaný. Spojené státy k němu podle svého diplomata přesto přistoupily „v dobré víře“. Nakonec však byly proti, protože návrh podle Wooda neuznával právo Izraele na sebeobranu, neodsuzoval brutální činy, včetně vražd a sexuálního násilí, kterých se bojovníci Hamásu dopustili v jižním Izraeli 7. října, a nežádal propuštění rukojmích, které islamistické organizace od té doby v Pásmu Gazy stále drží. „Dokud se Hamás v Gaze bude držet své ideologie zkázy, jakékoliv příměří bude přinejlepším dočasné a rozhodně nebude znamenat mír. Každé příměří, za kterého bude Hamás v Pásmu Gazy vládnout, bude odepírat Palestincům šanci vybudovat pro sebe lepší budoucnost,“ řekl Wood a zopakoval americký postoj, podle kterého by klid zbraní dal Hamásu příležitost přezbrojit a zopakovat útok proti Izraeli ze 7. října. Dlouhodobým řešením konfliktu je podle USA vznik samostatné Palestiny, zopakoval Wood. Rada bezpečnosti OSN nepřijala návrh rezoluce, která požadovala zavedení okamžitého humanitárního příměří v Pásmu Gazy a pozastavení bojů mezi Izraelem a islamistickým hnutím Hamás. Proti byly Spojené státy, které v RB OSN společně s dalšími čtyřmi stálými členy disponují právem veta. Pro hlasovalo 13 z 15 zemí, včetně Spojených arabských emirátů, které návrh rezoluce přednesly, Ruska nebo Číny. Bidenova administrativa požádala Kongres, aby schválil prodej 45 000 nábojů pro izraelské tanky Merkava, které mají být použity při ofenzivě v Pásmu Gazy, informuje agentura Reuters s odvoláním na amerického úředníka a bývalého představitele USA. 
