Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Lídři skupiny G7 dnes vyzvali k vyhlášení dalších humanitárních přestávek v bojích mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy a k řešení prohlubující se humanitární krize v oblasti. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na závěry on-line schůzky čelných představitelů sedmi hospodářsky vyspělých zemí. „Je třeba přijmout naléhavější opatření k řešení zhoršující se humanitární krize v Pásmu Gazy a k minimalizaci civilních obětí. Podporujeme další humanitární pauzy, které toto umožní, a vyzýváme k jejich zavedení,“ uvedli ve společném prohlášení vedoucí představitelé skupiny, jejímiž členy jsou Spojené státy, Japonsko, Kanada, Francie, Itálie, Německo a Británie. Vladimir Putin po návštěvě Spojených arabských emirátů přeletěl do Saúdské Arábie, i v Rijádu jednal mj. o ropném byznysu a válce v Gaze. V metropoli se Putin setkal s korunním princem - a faktickým vládcem - Muhammadem bin Salmánem, jemuž poděkoval za pozvání a uvedl, že ho původně očekával v Moskvě. „Ale plány se změnily,“ řekl Putin bez dalších podrobností. Ve čtvrtek se Putin v Moskvě setká s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, s nímž by měl jednat také i o situaci na ropném trhu. Írán podporuje jak Rusko, tak blízkovýchodní skupiny útočící na Izrael - Hamás, Hizballáh či jemenské ozbrojence. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk dnes varoval před zvýšeným nebezpečím páchání zločinných ukrutností v Pásmu Gazy a vyzval strany konfliktu, aby se takových porušování práva nedopouštěly. Informovala o tom agentura Reuters. Podle OSN pojem „zločin krutosti“ odkazuje na zločiny genocidy, zločinů proti lidskosti a válečné zločiny, jak je definují mezinárodní smlouvy. „Moji humanitární kolegové popsali situaci jako apokalyptickou. Za těchto okolností je zvýšené riziko zločinů krutosti,“ řekl Türk novinářům v Ženevě. „Opatření musí být přijata naléhavě, jak dotyčnými stranami, tak všemi státy, zvláště těmi, které mají vliv, abychom takovým zločinům předešli,“ řekl Türk.
