Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
V hlavním městě Jemenu San'á demonstrovaly, jako každý týden, početné davy na podporu Palestinců. Německý kancléř Olaf Scholz dnes v telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem vyzval ke klidu zbraní mezi izraelskými silami a palestinským radikálním hnutím Hamás, informovala agentura DPA. Scholz také zdůraznil nutnost vylepšit humanitární situaci obyvatel Pásma Gazy, které Hamás ovládá a které je od vpádu radikálů na izraelské území ze 7. října pod izraelskou ofenzivou. „Humanitární příměří by přispělo k podstatnému zlepšení péče o obyvatelstvo,“ uvedl Scholz. Zopakoval také, že Německo neoblomně stojí na straně Izraele, a vyjádřil solidaritu Berlína s Izraelci. Netanjahu podle DPA německému kancléři vysvětlil, jakými způsoby se jeho země snaží ochránit obyvatele palestinského pobřežního pásma. Snahu ale podle něj maří Hamás. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje, aby mezinárodní orgány provedly inspekci izraelského jaderného arzenálu. Podle agentury Reuters to řekl v rozhovoru s novináři při zpátečním letu z Německa, kde byl na státní návštěvě. Na začátku listopadu pohrozil použitím jaderné zbraně proti Pásmu Gazy jeden z izraelských ministrů, ačkoliv samotný Izrael oficiálně nepřiznal, že jadernými hlavicemi disponuje. Erdogan tento týden vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby řekl, zda má Izrael jaderné zbraně. Dnes turecký prezident řekl, že je nutné provést inspekci izraelského jaderného arzenálu, „než bude příliš pozdě“. Prý se Turecko se žádostí o inspekci obrátí na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE). Uznal však, že Izrael nemusí dodržovat pravidla úmluvy proti šíření jaderných zbraní, protože k ní nikdy nepřistoupil. Izrael se k tomu, že vlastní jaderné zbraně, oficiálně nevyjadřuje. Panuje však přesvědčení, že jaderné hlavice už několik desítek let vlastní. Nezávislé organizace tvrdí, že by jich mohl mít zhruba 90.
