Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Počet obětí izraelské války proti palestinskému islamistickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy podle tamních úřadů vystoupil na 11 240, včetně 4 630 dětí. O nové bilanci podle agentury Reuters informoval dnes vpodvečer tiskový úřad vlády Hamásu v Pásmu Gazy. Mezi mrtvými je podle něj také 3 130 žen.
Z Pásma Gazy zároveň přicházejí zprávy o čím dál horší humanitární situaci, včetně bojů v těsné blízkosti nemocnic. Podle úřadů v Gaze jsou všechny nemocnice na severu Pásma mimo provoz. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) tvrdí, že kvůli nedostatku paliva bude do 48 hodin nucen ukončit vlastní provoz.
Evropská unie by se podle šéfa unijní diplomacie měla více zapojit do dění v Izraeli, Pásmu Gazy i celém regionu. Když se nepodaří najít řešení nynějšího konfliktu, budou se násilnosti neustále dokola opakovat, řekl Josep Borrell po dnešním jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu. Oznámil rovněž, že oblast v příštích dnech navštíví. Konkrétně by měl zamířit do Izraele, Palestiny, Bahrajnu, Saúdské Arábie, Kataru a do Jordánska. Bližší podrobnosti cesty ale zatím nebyly oznámeny.
Jak Borrell uvedl, humanitární situace v Pásmu Gazy se neustále zhoršuje, a proto EU požaduje „okamžité vytvoření humanitárních přestávek, aby se pomoc dostala k obyvatelům Gazy“. Každý den podle něj překročí hraniční přechod z Egypta pouhých 40 nákladních automobilů s pomocí, před nynějším konfliktem jich přitom bylo kolem 500 denně. Jak Borrell poznamenal, EU sice navýšila svou pomoc na 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč), důležité však také je, aby se dodávky skutečně dostaly k lidem, kteří ji potřebují.
Izraelská diplomacie je podle ministra zahraničí Eliho Kohena pod narůstajícím tlakem, aby země pracovala na eventuálním uzavření příměří s hnutím Hamás. Kromě arabských zemí nebo Turecka po příměří v Pásmu Gazy volá například francouzský prezident Emmanuel Macron. Naproti tomu jiní klíčoví hráči na mezinárodním poli, především Spojené státy, Evropská unie a Británie nebo Japonsko, hovoří jen o „humanitárních pauzách“ jako způsobu, jak umírnit utrpení palestinských civilistů.
„Z politického hlediska vnímáme, že Izrael je pod větším tlakem. Ne velmi vysokým, ale narůstajícím. Ministři zahraničí, s nimiž vedu rozhovory, častěji nadnášejí téma humanitární situace v Pásmu Gazy. Jejich šok z (krvavých útoků Hamásu na Izrael) 7. října ustoupil. Jsou tu též tací, kteří neveřejně žádají, abychom pracovali na příměří,“ cituje Kohena web deníku Haarec.
