Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Izraelská armáda zasáhla vojenskou infrastrukturu Hizballáhu v Libanonu, včetně vojenského zařízení. Již dříve IDF zaznamenaly vypuštění 15 raket z Libanonu směrem k Izraeli. Izraelské údery na palestinské Pásmo Gazy si od začátku konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás vyžádaly již 11 180 lidských životů. Mezi mrtvými je 4 609 dětí a 3 100 žen, uvádí palestinská statistika. Zranění utrpělo 28 200 lidí. Podle agentury AFP to dnes oznámily úřady v Gaze, které ovládá Hamás. Šéf nemocnic v Gaze Muhammad Zakút podle agentury AP uvedl, že ministerstvo zdravotnictví není schopno bilanci patřičně aktualizovat, protože lékaři nemají spojení s oblastmi ostřelovanými Izraelem. Německý kancléř Scholz se poprvé otevřeně vyslovil proti dlouhodobému příměří v Pásmu Gazy. Řešením jsou podle něj humanitární pauzy. Při říjnovém hlasování o přijaté rezoluci OSN vyzývající k humanitárnímu příměří bylo Německo jedním ze 45 zemí, které se zdržely hlasování. „Otevřeně přiznávám, že si nemyslím, že výzvy k okamžitému příměří nebo k dlouhé pauze, které by teď vyšly nastejno, by byly spravedlivé. Izrael by tím jen Hamásu dal možnost se zotavit a vyrobit nové rakety,“ řekl Scholz. Německý kancléř se svým prohlášením přidal k některým západním lídrům, především americkému prezidentovi Joeu Bidenovi a britskému premiérovi Rishimu Sunakovi. Ti rovněž považují humanitární pauzy za nejlepší způsob, jak omezit útrapy palestinských civilistů v Gaze, a současně umožnit Izraeli pokračovat v jeho vojenské kampani za zničení islamistického Hamásu v Pásmu Gazy.
