Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Jménem Severoatlantické aliance dnes přestávku v bojích kvůli dopravě humanitární pomoci do Pásma Gazy podpořil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Nedlouho po Itálii oznámilo také Nizozemsko, že vyšle vojenskou strážní loď Holland ke Kypru, kde bude připravena poskytnout humanitární pomoc v Pásmu Gazy. Loď vypluje v polovině listopadu a do regionu by měla dorazit do konce měsíce, řekl AFP Alex Kranenburg z nizozemského ministerstva obrany. O konkrétním využití lodi podle něj nebylo zatím rozhodnuto, ale nejspíš by se jednalo o evakuace nebo dovoz humanitární pomoci. Středomořský ostrov Kypr se snaží zprovoznit námořní humanitární koridor, dodala AFP. Nizozemské oznámení přichází ve chvíli, kdy se dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte chystá na setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Dnes už Rutte v Dauhá jednal s katarským emírem Tamimem bin Hamad Sáním o propuštění rukojmích zadržovaných hnutím Hamás v Pásmu Gazy i o případné přestávce v bojích. O výstupech z jednání v Dauhá chce mluvit i s Netanjahuem. Pomocí prostředníků se vyjednává o osvobození 12 rukojmích zadržovaných hnutím Hamás v Pásmu Gazy, včetně šesti Američanů, výměnou za tři dny pauzy v bojích. Na jednáních se jako prostředník podílí Katar, zapojeny jsou i Spojené státy. Vyjednávání nyní uvízla na otázce délky přestávky v bojích a zda bude dohoda zahrnovat i sever Pásma Gazy, kde se právě odehrávají nejtvrdší boje. „Katar teď čeká na odpověď Izraelců,“ uvedl zdroj AFP. O vyjednávání o příměří informovala i agentura Reuters, podle které je zapojen Katar, a jedná se o pauze „na jeden či dva dny“ výměnou za „deset až 15 rukojmích“. Podle izraelského deníku The Times of Israel (ToI) je blízko uzavření dohody o humanitární pauze a výměně zajatců a rukojmích také Káhira. Právě do Egypta vede v současnosti jediná cesta z Pásma Gazy, kterou nemá ve správě Izrael. 
