Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell odsoudil útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu Jordánu. Během rozhovorů s ministry zahraničí Egypta, Jordánska a Saúdské Arábie také vyzval k ochraně civilistů a k humanitárním pauzám v Pásmu Gazy, kde v odvetě za teroristický útok Hamásu operuje izraelská armáda. Uvedl to dnes Borrellův úřad.
Borrell se v pondělí a dnes spojil se šéfy diplomacií zmíněných muslimských zemí, které mohou hrát roli v dalším vývoji konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Hovořil s nimi mimo jiné o snaze předejít tomu, aby se boje rozšířily mimo současné hlavní ohnisko v Gaze. Podle prohlášení svého úřadu "vyjádřil velké znepokojení nad útoky izraelských osadníků na Palestince, které rázně odsoudil".
Od 7. října, kdy po krvavém teroristickém útoku radikálního hnutí Hamás na izraelské území začala válka v Gaze, roste i násilí židovských osadníků vůči palestinským obcím na Západním břehu. Již několik Palestinců po útocích izraelských civilistů zemřelo.
Egypt rozmístil tanky a obrněná vozidla poblíž hraničního přechodu Rafáh u Pásma Gazy, napsal dnes zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Káhira se podle něj obává přílivu desetitisíců palestinských uprchlíků v důsledku izraelské války proti islamistickému hnutí Hamás, jež v Pásmu Gazy vládne a 7. října podniklo krvavý útok na Izrael.
Egypt hranici s Pásmem Gazy nechává většinu času zavřenou a vpouští na palestinské území pouze dodávky humanitární pomoci. Snímky z místa pořízené dnes zachycují několik egyptských tanků v blízkosti přechodu.
Mírová dohoda s Izraelem z roku 1979 omezuje počet egyptských vojáků, kteří mohou být nasazeni na Sinajském poloostrově, píše ToI. Izrael ale podle izraelského listu opakovaně schválil překročení tohoto limitu, aby mohla egyptská armáda v oblasti efektivně bojovat proti islámským radikálům.
Šéf politického křídla radikálního palestinského hnutí Hamás Ismaíl Haníja se dnes v katarském Dauhá setkal s íránským ministrem zahraničí Hosejnem Amírabdolláhjánem a mluvili spolu o posledním vývoji ve válce Izraele proti Hamásu, uvedla íránská média. Agentura DPA připomíná, že se od začátku nynějšího konfliktu na Blízkém východě sešli podruhé.
Šéf íránské diplomacie uvedl, že region se přiblížil k důležitému rozhodnutí. Jednoznačným vítězem je podle něho palestinský odpor a „sionistický režim zkolaboval“.
Katar v posledních 15 letech patří k největším podporovatelům Hamásu. Poskytuje mu politickou i finanční podporu, třeba při obnově infrastruktury zničené při izraelských útocích. Sám Haníja žije v Kataru.
