Pokusil se Jan Cimický (75) o bilanční sebevraždu? Psycholog řekl, koho se týká
V září byl psychiatr Jan Cimický (75) obžalován ze čtyř znásilnění a 35 případů vydírání. Na počátku listopadu měl začít ostře sledovaný soud, vše je ale jinak. Známý lékař v sobotu skončil v bezvědomí v pražské Ústřední vojenské nemocnici poté, co se údajně předávkoval prášky. Spekuluje se dokonce o pokusu o sebevraždu...
Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl pro Blesk vysvětlil, jak je obecně možné, že i takzvané pomáhající profese, kam patří mimo jiné i psychiatři či psychologové, dojdou k razantnímu rozhodnutí sáhnout si na vlastní život. „Ano, děje se to. Když někdo dělá psychiatra, psychologa nebo psychoterapeuta, tak samozřejmě není odborníkem na svůj život. My se neustále různě trénujeme, pěstujeme seberozvoj a sebereflexi, ale i my se můžeme dostat do situace, kterou považujeme za neřešitelnou,“ vysvětluje psychoterapeut Jan Kulhánek.
Když je podle odborníka člověk psychicky zdravý a nemá před sebou pocit bezvýchodné situace, při životě ho drží pud sebezáchovy. Ten nám pomáhá právě v situaci, kdy prožíváme složité období. Vše se ale změní ve chvíli, kdy trpíme těžkými depresemi, které nám berou pocit naděje, že ještě bude dobře, a vytváří nám ze života peklo.
Bilanční sebevražda?
„Další případ je ten, že volíme takzvanou bilanční sebevraždu. Nemusíme mít nějakou těžkou depresi, ale vyhodnotíme si, že jsme ve složité situaci, ze které už se opravdu nemusíme dostat. Například při sdělení extrémně nepříznivé zdravotní diagnózy, nebo se to stává lidem, kteří jsou hodně zadlužení, či lidem, které čeká dlouhé vězení a neumí si představit, že by takto žili,“ popisuje Jan Kulhánek a z hlediska psychoterapeuta uzavírá:
„Naše psychika je náš pracovní nástroj a musíme se snažit vést život tak, abychom zvládli pomáhat druhým a zároveň se dobře starali o sebe.“
Myslím, že to je mnohem horší, než kdyby někoho přepadal v noci. Takhle zneužíval svojí profesí. Je tak sebestřednej, že si myslel, jak jeho oběti budou šťastné, když je bude osahávat vážený pan doktor. Stačilo se podívat po jeho recepci, všude visely jeho portréty. Musel mít hodně velkej mindrák.