7°C
25 let od únosu Nataschy Kampuschové (35): Tyran Priklopil dívku bil, znásilňoval a nutil ji oslovovat ho „můj vůdce“
Neuvěřitelných 3096 dní strávila Natascha Kampuschová (35) v zajetí. V roce 1998 se stala obětí únosu, který vzbudil celosvětovou pozornost. Nataschu ve speciálně upraveném sklepě domu ve Strasshofu u Vídně držel duševně narušený Wolfgang Priklopil. Osmnáctileté dívce se podařilo uprchnout v srpnu roku 2006 a ještě ten den její únosce spáchal sebevraždu skokem pod vlak. Ode dne jejího únosu uplynulo již 25 let.
Desetiletá Natascha se 2. března 1998 vypravila do školy, kam už ale nedošla. Ve chvíli, kdy míjela bílou dodávku zaparkovanou u chodníku, vyskočil z auta neznámý muž a školačku vtáhl dovnitř.
Celou akci náhodou zahlédla dvanáctiletá dívka, která vypověděla, že za volantem dodávky seděl ještě jeden člověk. Jeho existenci se ale nikdy nepodařilo potvrdit. Priklopil, který chtěl mít podle pozdější výpovědi jeho přítele z Kampuschové vysněnou životní partnerku, byl zpočátku v hledáčku policie, podezření se ale nepotvrdilo.
Věznění ve sklepení
Kampuschovou držel v podzemním úkrytu, z jehož vybavení bylo zřejmé, že se Priklopil na akci dlouho dopředu připravoval. V místnůstce o zhruba šesti metrech čtverečních byla postel, stolek, záchod, umyvadlo a dokonce i malá televize. Vchod uzavíraly zvukotěsné trezorové dveře, zvenčí pečlivě zamaskované.
Postupem času začal dívce důvěřovat a pouštěl ji na zahradu domu a někdy ji dokonce bral s sebou na veřejnost. Podle některých psychologů postihl Kampuschovou takzvaný stockholmský syndrom, tedy stav, kdy po zajetí vznikne mezi obětí a únoscem emocionální pouto.
Bití a ponižování
„Dával mi jen málo jídla, málo oblečení, ponižoval mě, přiměl mě dělat těžkou práci a oholil mi hlavu,“ uvedla pro deník Daily Mirror Natascha s tím, že první den proplakala kvůli svým rodičům, protože nevěděli, co se s ní stalo.
Priklopil ji prý zneužíval a bil. „Byly dny, kdy se ke mně choval, jako bych byla jeho majetek. Musela jsem mu říkat ‚můj pane‘ nebo ‚můj vůdce‘. Když jsem to odmítla, strašně křičel, zuřil a bil mě, někdy až dvěstěkrát za týden. Po jeho domě jsem musela chodit polonahá, prý abych neutekla,“ uvedla v jednom ze svých rozhovorů Natascha, že beznadějná situace ji často dohnala k pláči.
Ovšem pokaždé, když se rozbrečela, tak ji tyran surově potrestal. „Když mi bylo čtrnáct, poprvé si mě vzal na noc do své ložnice. Hrozně jsem se bála. Připoutal mě k posteli i k sobě. Ačkoli byl v mnoha ohledech krutá bestie, v posteli ne. Nešlo mu o sex! Tyran, který mě přes den mlátil a svazoval, chtěl v noci jen obejmout,“ uvedla s tím, že jí tvrdil, že je její zachránce a její jediná rodina. „Jsem tvá matka, tvůj otec, tvoje babička, tvoje sestra, tvůj Bůh. Jsem tvůj král a ty moje otrokyně,“ citovala jeho slova.
Útěk
Postupem času začal Priklopil Nataschu pouštět i mimo dům a občas s ní šel i na veřejnost. Kampuschová ale podle svého vyjádření nikdy neměla šanci utéct. V dívce se cosi zlomilo až 23. srpna 2006. Toho dne spolu s Priklopilem čistila na zahradě domu jeho auto. V jednu chvíli únosci zazvonil v kapse mobil. Kvůli hluku vysavače muž poodešel stranou, a v tu chvíli Kampuschová utekla k sousedce, která zalarmovala policii. Než muži zákona dorazili na místo, odjel Priklopil hledat uprchlou dívku.
Večer pak spáchal sebevraždu. Věznění Kampuschové trvalo osm let a pět měsíců. Ani obnovené vyšetřování případu ovšem nepotvrdilo existenci spolupachatele. Sama Kampuschová ostatně tvrdila, že žádného Priklopilova komplice nikdy neviděla.
Autobiografie
Bezprostředně po útěku se Kampuschová dostala do péče týmu dětských psychiatrů, kteří ji připravovali na vstup do normálního života. Později napsala autobiografickou knihu s názvem 3096, který odkazoval k počtu dnů jejího věznění. Stejný název nese i film, který měl premiéru v únoru 2013. V roce 2016 napsala Kampuschová druhou knihu 10 let svobody.
Dům, ve kterém ji Priklopil osm let věznil, dostala Kampuschová v rámci odškodnění od státu.
Polícia ten úkryt nehĺadala. Boli iba na dvore. Podľa zákonov v tej dobe nemohli použiť ani policajného psa na hľadanie stopy v aute. Neskôr sa zákon zmenil.