Její miminko prohlásili v nemocnici za mrtvé: Ukradli mi ho, věří Jana!
Dnes třiasedmdesátiletá Jana Ulrychová z Děčína v roce 1970 předčasně porodila dceru. Miminko podle lékařů zemřelo po dvou dnech v inkubátoru. Paní Ulrychová ale po letech našla podivné nesrovnalosti v dokumentech a nechala exhumovat hrob miminka, v němž nebyly žádné ostatky. Seniorka věří, že jí v porodnici dítě ukradli. U soudu ale nepochodila.
Vše začalo v prosinci roku 1970. Paní Ulrychová tehdy porodila dcerku deset dnů před termínem a miminko skončilo v inkubátoru. Jana se po děťátku neustále ptala a sestra jí nakonec na chvilku holčičku ukázala, dostala za to ale prý vynadáno od lékařky.
Po dvou dnech Janě oznámili, že miminko zemřelo. Místo radosti z děťátka tak ženě zůstala jen bolestná vzpomínka. Vše se změnilo před sedmi lety, kdy Jana potkala porodní asistentku a ta jí naznačila, že vše bylo tenkrát možná jinak.
Paní Ulrychová se rozhodla vše prověřit. „Nikdy jsem nedostala úmrtní list, nikdy jsem malou nepohřbila,“ popsala pro Aha! s tím, že když na matrice potřebné dokumenty získala, nestačila se divit.
„Dcera dostala rodné číslo, které neexistuje, podle úmrtního listu zemřela 29. 12. 1970, já jsem ale rodila 17. prosince. Zápis z porodu vystavila nemocnice 23. 12. s tím, že porod proběhl 27. 12.,“ uvedla podle serveru Seznam Zprávy podivné nesrovnalosti. I její sestra potvrdila, že na Vánoce už byla Jana určitě z porodnice doma a bez miminka.
V záznamech bylo také uvedeno, že v lednu 1971 paní Ulrychová pohřbila děťátko a zaplatila za hrob na deset let. Jana přitom neměla nejmenší tušení, že takový hrob existuje. Když ho nakonec nechala exhumovat, opět přišel šok. V místě nikdy nikdo nekopal a žádné ostatky tam nejsou. „Z důkazních listin je zřejmé, že pohřebiště vypadalo jinak než dnes a podle odborníků mohlo dojít k chybnému zaměření,“ vysvětloval již dříve nesrovnalost soudce Marek Bříza.
„Je to strašná bezmoc, ten pocit, když nevíte, co se skutečně stalo,“ uzavřela seniorka. Ta navíc celou věc dala k soudu a žalovala nemocnici o 50 tisíc korun za nemajetkovou újmu. U soudu ale nepochodila, případ je podle něj již promlčený a navíc v roce 1970 neexistoval zákon, který by umožňoval žalovat za nemajetkovou újmu. Soudce mimo jiné podotkl, že hrob byl zaplacen na deset let, takže byl po deseti letech odstraněn.
Mám dobrou zprávu, můj případ se otevřel v Ústí nad Labem. Má dcera už není mrtvá,ale personál DĚČÍNSKÉ NEMOCNICI tvrdí od začátků že jsem mojí holčičku dala k adopci, ale já jí k adopci nedala. Ale díky tomu, vím jak se to stalo, dnes už vím, kdo mi mojí dceru ukradl. Teď už věřím, že mám šanci mojí dceru najít. Jsem na sebe pyšná, že jsem bojovala takových let. Při mém pátrání jsem našla Obchod dětí Podle mých výpočtů bylo ukradeno za 16 let přes tisíc kojenců a ve skutečnosti za 23 let zemřelo jenom 87 kojenců. Také se mi přihlásili matky, že mají stejný problém. Nemocnice žádné děti nepohřbívala. když mimko umřelo, rodina se musela postarat. Byla jsem po prvé na porodnici, hloupá a vyplašená holka a tak jsem jim věřila, že má krásná holčička umřela. Mě nenapadlo, že v té Děčínské nemocnici, kradou děti a prodávali je všude. Díky mě už se některé našli. Nejhorší je že ta policie je hrozná, nic nechtějí řešit. Nic si pořádně nepřečtou a založí to. A teď se vymlouvají, že už ty zloději jsou staré. To mají smůlu, mněli by jít do kriminálu. Aby si uvědomili co těm matkám provedli. A Děkuji všem co mi pomáhali,sama bych to nezvládla.