
Trest smrti pro americké špiony: Julius s Ethel vyzradili tajemství atomové bomby!

Před 72 lety začal v USA soudní proces se špiónem Juliem Rosenbergerem a jeho ženou Ethel. Ačkoliv detektivové z FBI z počátku neměli moc důkazů, soud dvojici potrestal trestem smrti. Pomohl jim v tom i nastrčený agent v cele Julia, který se mu postupně s mnoha věcmi svěřoval. Agent společně se svou ženou dodávali informace Sovětskému svazu, mimo jiné vyzradili tajemství výroby atomové bomby.
Otec chtěl, aby se Julius stal rabínem, on ale místo toho inklinoval k radikální levici a následně ke komunismu. Jako mladý byl aktivní v Lize mladých komunistů, v roce 1942 vstoupil se svou ženou Ethel do komunistické strany poté, co se přestěhovali do Brooklynu. Jako špion ve prospěch Sovětského svazu měl přezdívku Antenna.
Informace svému důstojníkovi předával skrze okruh svých kolegů v Armádním spojovacím sboru, pak vytvořil a dokonce i řídil síť různých agentů. Ze sboru byl nakonec vyhozen kvůli své komunistické minulosti, na kterou přišla kontrarozvědka.
Informace od jiných agentů přebíral a následně předával do Moskvy. FBI se v rámci tajné akce Venona podařilo zjistit jména agentů, mezi nimi byl i švagr Julia David Greenglass, bratr Ethel. Ten nakonec posloužil i jako hlavní svědek – Julia totiž naprášil.
Detektivové z FBI ale neměli dost důkazů na to, aby ho mohli zatknout a později i postavit před soud. Do cely mu nakonec nastrčili tajného agenta Eugena Tartakowa. Ten s ním navázal natolik dobrý vztah, že se mu z něj podařilo vytáhnout dostatek informací, které tajná služba předložila soudu.
6. března 1951 začal soudní proces s Juliem Rosenbergerem a jeho ženou Ethel, o devatenáct dní později je shledali vinnými ze špionáže a z předávání informací jiné vládě. Julius vyzradil mnoho tajných dokumentů, mezi nimi i ty o výrobě atomové bomby. Nastalo mnoho zdlouhavých procesů, mezi nimi i mnoho zamítnutých milostí. Nakonec byl nad manžely 18. června téhož roku vykonán rozsudek smrti na elektrickém křesle. První zemřel Julius, deset minut po něm i jeho žena.
U nás se prostě zadá vytvoření falešných posudků, které musí plnit zadání. Jako v případu Kramný. A pokud někteří soudní znalci odmítnou a řeknou pravdu, budou potrestáni (Farkaš). V USA se důkazní materiály musí uchovávat a třeba i po 20 letech se přijde na chybný rozsudek. U nás soudkyně nařídila zničit materiály ještě v průběhu řízení.