Vypadá jako dům hrůzy, ale slouží vědě: Mladík žije se stovkami lidských kostí
Jon Pichaya Ferry (22) z amerického Brooklynu má vpravdě bizarní domácnost. V obýváku má sympatický mladík přes dvě stě kosterních pozůstatků! Strašidelný dům sdílí se svým roztomilým kocourkem. Nejde ale o žádnou úchylku, pozůstatky slouží vědě, policistům i záchranářům.
Jon Ferry nevlastní sbírku děsivých kostlivců jen tak, dělá to pro dobrou věc. Spolupracuje se vzdělávacími institucemi, lékaři, odborníky na historii a dokonce i se záchranáři. Ačkoli jeho domov vypadá vskutku bizarně, problém nikdy neměl. „Nikdy jsem neměl žádnou negativní zkušenost,“ potvrdil. Kosti se líbí i jeho kocourkovi Chonkymu, se kterým sympatický mladík ve strašidelném domě bydlí.
„V současné době mám třináct celých koster, sto páteří a další stovku lebek,“ upřesnil dvaadvacetiletý student. Potvrdil, že na jeho podivné sbírce není nic nelegálního. „Pracuji pouze s lékařskými kostmi, které lékaři a osteologové používají ke studiu. Většina kostí, které získám, pochází od lékařů nebo nebo profesionálních mediků,“ vysvětlil.
A co víc, jeho sbírka hraje roli i při záchranně pohřešovaných lidí. Kosterní pozůstatky poskytuje policistům, kteří pomocí nich cvičí pátrací psy. Na původu pozůstatků si dává Jon záležet. „Nepracuji s kostmi pocházejících z hrobů nebo ukradených z jiných zemích,“ zdůraznil. Kosti zpravidla pocházejí od rodin, kteří pozůstatky svých blízkých darovali vědě.
I přes tato fakta se Ferry často stává terčem poznámek o tom, že jeho práce je neetická. „Měl jsem na sociálních sítích více než čtyřicet tisíc komentářů od lidí, kteří si myslí, že je to nezákonné,“ uvedl mladík a přitakal, že jde o stigmatizovaný byznys. „Někteří lidé si myslí, že to, co dělám, je nechutné a hrozné,“ dodal.
Jak uvedl deník New York Post, Jon je kostmi posedlý už od patnácti let, kdy od svého otce dostal kostru krysy a lidskou lebku. Jeho kamarád, který je lovec, ho potom obdaroval veverčí kostrou, což Američana naprosto fascinovalo. Kostry se pak staly jeho celoživotním koníčkem.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.