Pavel Šrytr o objednateli vraždy kmotra Františka Mrázka: Nechci na něj plivat, je mrtvej
Chránil největší mafiány Česka, bývalý příslušník Útvaru rychlého nasazení Pavel Šrytr (57) byl bodyguardem Antonína Běly (†53) a později Františka Mrázka (†47). V rozhovoru pro Insider Podcast tvrdí, že zničil jeho slavný archiv. Stovky stran kompromitujících materiálů, mimo jiné na vlivné politiky tehdejší éry. Naznačil také, kdo měl být objednatelem vraždy jeho chlebodárce. A nepřímo ukázal na Stanislava Grosse (†45)!
Šrytr byl posledním člověkem, který držel v rukou a prohlížel vyděračský archiv, jímž František Mrázek držel v hrsti vlivné osobnosti české společnosti. Je přesvědčen o tom, že ví, kdo stál za Mrázkovou vraždou. On sám stanul také před soudem obžalovaný z vraždy svého bývalého zaměstnavatele Antonína Běly, a to krátce před promlčením tohoto činu. Soud ho však v roce 2017 zprostil viny. Šrytr poté na státu vysoudil odškodné 486 000 korun. Ministerstvo spravedlnosti mu už dříve vyplatilo za nezákonné stíhání a vazbu dalších zhruba 870 000 korun. Tady je jeho zpověď o divokých porevolučních letech.
Nejprve jste byl bodyguardem Antonína Běly. Odešel jste od něj a po nějaké době jste začal dělat pro Františka Mrázka. Jak to začalo?
„Dal mi nabídku. Chtěl založit speciální jednotku. Řekl mi, seženeš svý bývalý kolegy, Slováci budou sloužit v Čechách našim zájmům a Češi na Slovensku. Přijal jsem to.“
Co mělo být jejím úkolem?
„Chtěl si vybudovat svoji armádu. Měla být k dispozici různým politikům, kamarádům. Ze začátku se pro to strašně nadchnul a já taky, ale on to pak nerealizoval.“
Dělal jste pro něj ale dál. Jak slavný kmotr fungoval?
„Mrázek byl ohromně vlivný člověk. Měl dar v tom, že někomu dal flašku šampaňskýho, a druhý den seděl u něj v obýváku. Uměl si lidi získat. Byl velice chytrý, autoritativní chlap. Byl jak šachista, hrál desítky partií dopředu.“
Odkud tak silný vliv bral?
„Na ty lidi si dokázal získat kompra (kompromitující informace – pozn. red.), a nejen to, měl čuch na to, na koho je třeba to kompro obstarat, aby ho měl tam, kde ho chce mít.“
Vražda Antonína Běly se dodnes občas dává do souvislosti s Mrázkem. Jaký je váš názor?
„Že by si mohli konkurovat, není pravda. Běla byl vyloženě síla. Franta už byl člověk, který, jak je dnes moderní říkat, pracuje v bílých rukavicích.“
Jeho napojení na politiku a schopnost ovlivňovat i tu vrcholnou není dnes už úplným tajemstvím. Říká se, že podmazával i lidi ve vládě.
„Nemyslím si, že je musel moc podmazávat. To nepotřeboval. Proč by jim dával prachy? Občas někdo něco dostal.“
Kdo něco dostal?
„Něco se dalo těm, na které tak silný kompra nebyly, nebo aby pracovali trošku radostněji. V každém případě Franta sháněl ty kompra právě proto, aby nemusel nikomu nic moc dávat.“
Tak tedy vznikl jeho obávaný archiv. Co se s ním stalo?
„Zhruba půl roku před tím, než ho zabili, tak mi říká, vezmi tohle k sobě, někde to perfektně schovej, a dal mi šanony. Už nevím kolik, ale byly to tvrdý šanony s kovovými sponkami. Do nich se vejde tak tři sta stránek. Bylo to zafóliovaný.“
Věděl jste, oč jde?
„Vůbec mě tehdy nenapadlo, že je to nějaký archiv. Myslel jsem si, že je to nějaký účetnictví, že nechce, aby se dostalo někomu do ruky.“
Nebyl jste v pokušení se do těch šanonů podívat?
„Nenapadlo mě to a ani to dost dobře nešlo. Kdybych fólii porušil a on je chtěl pak zpátky, ztratil by ve mě důvěru. Mě to v podstatě ani nezajímalo.“
Co se dělo dál?
„Po nějaké době, to byl asi Tomáš Pitr (podnikal v potravinářském průmyslu, byl odsouzen pro trestný čin krácení daní spolu s Miroslavem Provodem a dalšími – pozn. red.) na útěku, si mě Franta zavolal a říká mi: Já tomu Tomášovi pomůžu. Řekl, že půjde asi za Paroubkem. Takový vliv bys mohl na ty lidi mít, divil jsem se. Řekl, hele v pohodě, to jsou takový papíry, na nich jsou napsaný určitý věci. Ty papíry jsou v šuplíku, ty přijdeš za někým, něco chceš, a buď to dostaneš a ten šuplík zavřeš a necháš je tam, nebo je vytáhneš a dáš je tam, kam je máš dát.“
Co se s tím archivem nakonec stalo?
„Řekl mi, prosím tě, znič to. Přijel jsem domů, druhý den jsem vzal kanystr benzinu, šanony jsem rozdělal, takový pakl by nechytl, a spálil.“
Ani tehdy jste se nepodíval?
„Na rovinu, podíval. Byly tam hodně zajímavý věci.“
Překvapilo vás to?
„Samozřejmě jsem tušil, že se takovéhle věci dějou. Jednalo se převážně o státní úředníky, politiky, policisty atd. Neprostudoval jsem to celé. Dneska už by hromada těch věcí nebyla použitelná. Ani v té chvíli mě nenapadlo, že je to něco úplně důležitýho.“
Jen tak jste to spálil a o ničem nepřemýšlel?
„Říkal jsem si, proč se zbavuje těchhle věcí. Napadlo mě, že buď má z někoho strach a chce to fakt zlikvidovat, nebo už to měl někde na flešce nebo na něčem zkopírované. Neříkám, že to měl, ale za mě v podobě tisku to bylo zničeno. Bylo to zhruba měsíc dva před tím, než ho zabili.“
Změnil před tím, než ho zastřelili, nějak své zvyky či chování?
„Přišel mi smutnej, nějakej divnej.“
Jak jste se dozvěděl, že je po smrti?
„Zavolal mi reportér Janek Kroupa a říká, vidíte to? Co mám vidět, ptal jsem se. Franta mi nechal u vás nějaký archivy, nějaké složky. Já mu říkám, to není pravda, u mě nic nenechal. Tak si zapněte televizi. Frantu zastřelili, přímo do srdce.“
Co to s vámi udělalo?
„V první chvíli jsem se podíval na telefon, jestli je to fakt Kroupa. Myslel jsem si, že si ze mě někdo dělá srandu. Byl to šok. Kroupa mě tlačil, neustále chtěl ty spisy. Mě nějaký archivy ani nezajímaly. Buď Franta chtěl, aby je Kroupa získal, ale proč by mi říkal, abych je zlikvidoval, nebo Kroupa lhal a zkoušel to. Možná že tam něco proběhlo. Pak možná Franta změnil rozhodnutí.“
Měly by informace z toho archivu vliv ještě dneska?
„Dnes už by spíš než vlivový byly zajímavý.“
Kdo podle vás Mrázka připravil o život?
„Nemohl to být jeden člověk. Na jednu stranu se mi nechce věřit, že by státní správa používala nájemný vrahy. Ale na druhou stranu, Franta byl sledovanej, a najednou dá někdo rozkaz nesledovat ho.“
Monitoring z budovy tehdy také nefungoval.
„Myslím si, že fungoval, ale záznam z něj není.“
Jaký mohl být tedy motiv té vraždy?
„Domnívám se, že v tom nebyla bitva o peníze. Říkal jsem to policajtům, ale oni to nějak nechtěli slyšet. Měl zajímavý kompromitující materiály na jednoho hodně vlivného politika. Nechci na něj plivat, je mrtvej. Kdyby vyšlo najevo, co na něj měl, byla by to ukrutná dehonestace toho člověka, konec jakýchkoliv politických ambicí. Ten člověk by se musel odstěhovat do Austrálie i s rodinou a přejmenovat se.“
Je mrtvý, jak říkáte, jméno přesto neřeknete?
„S ohledem na jeho rodinu, která tu je pořád, děti, jmenovat nebudu.“
Tak alespoň něco. Vídal se s ním Mrázek často?
„Právě že minimálně. Já jsem s ním zažil jednu nebo dvě schůzky. To bylo vše. Kdo trošku přemýšlí, tak mu dojde, o koho jde. Ten člověk zemřel na těžkou nemoc. Jsem taky trošku na vážkách, jak to bylo s tou jeho těžkou nemocí.“
Celý rozhovor s Pavlem Šrytrem si můžete poslechnout v podcastu Insider zde.
Konflikt s Grossem
Krátce před svou smrtí měl František Mrázek konflikt s bývalým premiérem a ministrem vnitra Stanislavem Grossem (†45). V souvislosti s Mrázkovou vraždou ho pak vyslýchala policie. Gross zemřel v roce 2015 na amyotrofickou laterální sklerózu (ALS).
Z veksláka mafiánem
František Mrázek se z někdejšího socialistického veksláka vypracoval na jednu z vedoucích postav českého podsvětí. Již z doby před rokem 1989 měl vynikající kontakty na policisty a politiky. 25. ledna 2006 byl zastřelen před svým domem. První kulka ho minula, druhá šla do srdce. Pachatel je dodnes neznámý.
Kmotření s Bělou
Romský šéf podsvětí Antonín Běla začal kariéru mafiána po boku Mrázka. Původně je pojila nejen spolupráce, ale i přátelství. 14. dubna 1996 ho před jeho vilou v Úvalech u Prahy rozstřílelo samopaly ozbrojené nejméně pětičlenné komando. Pachatelé si z domu údajně odnesli 12 milionů korun a šperky. Případ zůstal neobjasněn.
re Pokrok:
Tak si přečti ty manipulatory, které sdílíš,
jsi je ani nečetl. Umíš číst ???
Tam se Andreje zastávají.
Že s tím nemá nic společného, že jen konspi dávají do souvislosti.