20 let od masakru v moskevském divadle: Světlana při něm přišla o dceru i přítele
V naprostou noční můru se před dvaceti lety změnil večer v moskevském divadle. Do divadla Dubrovka 23. října 2002 vtrhlo čtyřicet čečenských ozbrojenců. Po ruských úřadech požadovali konec války v Čečensku. Téměř tisíc diváků, kteří si přišli do divadla užít muzikál, si vzali jako rukojmí a v divadle je drželi tři dny, než se ruské úřady rozhodly zakročit. Situace ale nakonec vyústila v masakr.
Večer 23. října má stále v živé paměti Světlana Gubarevová. Do divadla Dubrovka se vypravila se svou dcerou Sašou, které bylo pouhých třináct let a partnerem, rodilým Američanem, Sandym Brookerem. Byl to pro ně šťastný den, jelikož zrovna získali potřebná víza, aby všichni společně mohli odcestovat do Spojených států a začít nový život. Rozhodli se proto oslavovat a tak si vyšli na muzikál Nord-Ost. Divadlo bylo plné k prasknutí.
První část představení proběhla poklidně. Všichni si užívali představení, ovšem závěru se nikdo nedočkal. Do divadla vtrhli ozbrojenci. V té době probíhala v čečenká válka a motiv války se dostal dokonce do scénáře muzikálu. Čtyřicet ozbrojenců vzalo 912 lidí jako rukojmí. „Sandy věděl, co se děje, daleko lépe než já. Řekl nám, abychom leželi na zemi mezi sedadly,“ popsala Světlana. „Hodně lidí, kteří seděli blízko mě si mysleli, že je to součást představení. Nemohli uvěřit, že je to přepadení až do chvíle, kdy Čečenci začali střílet na strop,“ dodala.
Arsenál zbraní
Čečenští rebelové, kteří držením lidí v divadle chtěli přimět ruské úřady, aby ukončily válku v Čečensku, do Moskvy přijeli s arsenálem zbraní. Do divadla si přinesli 100 kg výbušnin, 100 granátů a 18 zbraní kalašnikov a 20 pistolí. Není jasné, jak se jim tolik zbraní podařilo převézt do hlavního města. Někteří spekulovali, že zřejmě podplatili policisty u silničních kontrol. Ozbrojence vedl Movsar Barajev, který byl synovcem čečenského velitele rebelů Arbiho Sarajeva. V divadle nebyli pouze lidé ruské národnosti, ale také příslušníci jiných států. Ozbrojenci uvedli, že pokud se prokážou pasem, budou propuštěni.
Světlana pro BBC uvedla, že se svou rodinou seděla blízko bomby. „Nemějte obavy, když to vybuchne, celé divadlo vyletí do vzduchu,“ měla jí říci jedna z rebelek. V divadle zůstali zavření několik hodin. Po třech dnech se rozhodly ruské úřady zakročit.
Zásah úřadů
Ještě předtím, ale zemřeli tři lidé. Zastřelili Olgu Romanovovou (†26), která vstoupila dobrovolně do divadla a požadovala, aby propustili rukojmí. V divadle ihned nastal zmatek a teroristé, kteří si mysleli, že je agentka Federální bezpečnostní služby, ji zastřelili. Třicetiletý rukojmí Denis Gribkov se vrhl proti povstalcům, načež jeden z teroristů začal střílet. Denise kulky minuly, ale zbloudilé střely zasáhly Pavla Zacharova, který následně zemřel, a zranily Tamaru Starkovovou.
V brzkých ranních hodinách 26. října zahájily úřady akci. Před svítáním ruské síly do divadla pustily plyn, který tam dostaly skrz klimatizaci. Někteří z čečenských povstalců měli u sebe plynové masky a začali pálit na ruské pozice venku. Rukojmí Anna Andrianová zavolala do rozhlasu Echo Moskvy a v přímém přenosu popsala, co se v divadle odehrává. Do éteru řekla, že do divadla proniká plyn a netuší, o jaký plyn se jedná. Zároveň uvedla, že Čečenci neusilují o jejich smrt, ale ruské úřady zřejmě nechtějí, aby se rukojmí dostali ven naživu. V divadle zemřelo až 130 rukojmích.
Žádná spravedlnost pro oběti
Jak poznamenává BBC, úřady neuvědomily policisty ani zdravotnickou službu o chystané akci. Policejní jednotky proto neuzavřely silnice, aby sanitky měly rychlý přístup k divadlu. Trvalo tak až hodinu a půl než se tam zdravotníci dostali. Navíc ruské úřady ani neprozradily, o jaký plyn se jedná. Lékaři netušili, jakou léčbu zahájit. Světlana se probudila až v nemocnici. Tam se dozvěděla, že její dcera nepřežila a i Sandy je na seznamu mrtvých.
Teroristé z divadla byli zastřeleni. Pravděpodobně ještě v době, kdy byli v bezvědomí. Jedním z ozbrojenců, kdo stanul před soudem, byl Zaurbek Talchigov. Obvinili ho z napomáhání při přípravách útoku a dostal osm let a půl roku ve vězení. Postup úřadů nebyl nikdy vyšetřován. Nicméně rodiny obětí se bránily a zažalovaly ruskou vládu. Požadovali vyšetřování a odtajnění příslušných informací. V roce 2013 soud v Moskvě žalobu zamítl. Naopak Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl ve prospěch rodin a nařídil ruské vládě, aby zaplatila odškodnění.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.