Hon na univerzální vakcínu proti covidu: Vědci řekli, kdy bude látka pro všechny varianty
Respektovaný vědec Jonathan Heeney z DIOSynVaxu chce vyrobit univerzální vakcínu na veškeré varianty koronaviru. Společnost získala víc než miliardu korun na výzkum od nadace Billa a Melindy Gatesových, indické a norské vlády. Předpokládá, že by vakcína mohla být dostupná v roce 2024. Jiní vědci jsou spíše skeptičtí. Informovala o tom společnost BBC.
V polovině 80. let byl Jonathan Heeney student doktorského programu, když mu bylo řečeno, aby odjel do Oregonu vyšetřovat záhadnou novou chorobu, která skupině zajatých gepardů způsobovala náhlou nečekanou smrt. Heeney tvrdí, že šlo o jeho první setkání s koronavirem. „Nakonec jsme zjistili, že se jedná o koronavirus, který skočil z domácích koček na gepardy,“ říká Heeney. „A protože gepardi byli novým hostitelem, způsobilo to hodně úmrtí a zkázy.“
O několik dekád později se z Heeneyho stala hlava DIOSynVaxu, což je biotechnologická společnost sídlící ve Velké Británii. Nedávno obdržela dotace ve výši 42 milionů dolarů (v přepočtu přes miliardu korun) od nadace CEPI Billa a Melindy Gatesových, indické a norské vlády, Světového ekonomického fóra a dalších. Mají před sebou výzvu, která byla pro vědce dlouho nepřekonatelná. Mají vyrobit vakcínu, která by chránila nejen před samotným koronavirem, ale také před jeho mutacemi a variantami. Nic takového se dosud nikomu nepovedlo.
Po úspěchu s vyrobením Moderny, jedné z prvních vakcín proti onemocnění covid-19, nyní vědci přicházejí se záměrem vytvořit vakcínu, která by chránila před všemi čtyřmi variantami koronaviru. Heeney je expertem ve svém oboru, poslední léta strávil snahou vyrobit vakcínu, která by chránila proti virovým hemoragickým horečkám Lassa, Ebola a Marburg. „Budeme postupovat podobným způsobem,“ řekl Heeney. „Všechno je o strukturální biologii – o genetických vazbách, o tom, co se ve virech mění a co se naopak nemění.“
Univerzální vakcína
Vědci se shodují, že v případě vyvinutí univerzální vakcíny proti všem variantám covidu-19 by byl představen obrovský pokrok, co se týče lidského zdraví. „Univerzální vakcína by byla ohromnou výhodou,“ řekl Wayne Koff, prezident a generální ředitel Human Vaccines Project. „Očekávám, že tento pokrok bude postupovat správným směrem, i když k dosažení tohoto cíle je třeba vyvinout velké koordinované úsilí.“ Přestože by to byl vrchol výzkumu, teprve čas ukáže, jestli skutečně lze vyrobit univerzální vakcínu. Jiní vědci se naopak domnívají, že by se mělo postupovat mírněji a nestanovovat si tak vysoké cíle.
Postup ale bude pomalejší ve srovnání s výrobou vakcíny v první vlně. „Koronaviry jsou extrémně rozmanité, v několika velkých rodech,“ říká Jeffrey Taubenberger, vedoucí výzkumník v oblasti virové patogeneze a evoluce v Národní instituci zdraví. „Vytvoření široce obranných vakcín, které by zajistily ochrannou účinnost proti všem koronavirům, bude v krátkodobém horizontu velmi obtížné. Vakcína s širokou ochranou proti betakoronaviru je realističtější a praktičtější cíl.“
Prvním krokem k možné univerzální vakcíně proti koronaviru bude pravděpodobně takzvaná vakcína „odolná vůči variantám“, jejímž cílem je chránit před všemi současnými i budoucími kmeny Sars-CoV-2 a pomoci ukončit nejhorší dopady pandemie. S pokračujícím výskytem problematických variant způsobujících opakované nárůsty počtu případů a hospitalizací, počínaje Alphou ze září 2020 a následně pokračujíc Deltou, Omicronem a nyní BA. 4 a BA. 5, zůstává potřeba takové vakcíny vysoká. „Vakcína odolná vůči variantám by měla zpomalit přenos koronaviru a zastavit přenos je jedinou cestou, jak se přenést přes pandemii,“ řekl Patrick Soon-Shiong, hlava ImmunityBio.
Další výzkumy
Začátkem roku 2021, když vědci v kancelářích Moderny v Cambridgi začali zjišťovat, jak by se Sars-CoV-2 mohl nadále vyvíjet, začali zkoumat také další čtyři koronaviry, o kterých je známo, že jsou u lidí endemické. Jedná se o OC43, HKU1, 229E a NL63, kdy se většina z nás s nimi nevědomky někdy v životě setkala. Jsou zodpovědné za přibližně 30 % běžných nachlazení u dospělých, a přestože se tyto viry ani zdaleka neblíží úmrtnosti Sars-CoV-2, mohou u zranitelných osob stále vést k infekcím dolních cest dýchacích a zápalu plic.
Pro Andreu Carfiovou, vedoucí vědeckou pracovnici Moderny, se zdálo být přirozené vyvinout vakcínu, která by mohla pomoci chránit starší osoby a osoby s oslabenou imunitou před těmito viry tím, že se identifikují společné rysy v jejich proteinových sekvencích. „Všimli jsme si, že tyto sezónní respirační viry způsobují významnou míru hospitalizace a úmrtnosti, zejména u starších osob,“ řekla Carfiová. „Chceme zranitelné osoby chránit před hospitalizací.“
Mimořádný průlom ve zdravotnictví
Velkou otázkou pro všechny vývojáře univerzální vakcíny proti koronaviru je, zda mohou uspět tam, kde vakcíny proti panchřipce selhaly, upozorňuje BBC. Pokrok ve výzkumu univerzálních vakcín proti chřipce byl navzdory desetiletí trvajícím úsilí minimální. Existuje však naděje, že u koronavirů může být výzva o něco méně složitá, protože obecně nejsou tak náchylné k mutaci.
Vědci doufají, že první univerzální vakcíny by mohly být dostupné v roce 2024. Mnoho lidí by to považovalo za jeden z nejvýznamnějších průlomů v moderní zdravotnické péči.
Kevin Saunders, ředitel výzkumu v Duke Human Vaccine Institute v Severní Karolíně, řekl: „Kdyby se podařilo vyrobit univerzální vakcínu, bylo by to průlomové, protože by se tyto vakcíny daly užívat po celém světě. Koronavirus způsobil několik smrtících vln a vypadá to, že se objeví další vlna. Mít očkování, které zajistí přežití, by bylo fantastickým výsledkem pro celý svět.“
Vážení čtenáři, děkujeme vám za pozornost, kterou jste více než tři roky našemu online přenosu věnovali. Vše, co se týká covidu a jeho dopadu na zdraví, budeme dál sledovat v běžném zpravodajství na Blesk.cz.
Celosvětová pandemie covidu-19 už není zdravotním stavem nouze s mezinárodním dosahem. Podle agentury Reuters o tom dnes rozhodla Světová zdravotnická organizace (WHO). Nejvyšší stupeň pandemické pohotovosti platil od 30. ledna 2020. Konkrétní dopady rozhodnutí nemá, protože každá země si o ochranných opatřeních rozhoduje sama, poznamenala agentura DPA.
Jihlavská zoologická zahrada brzo předá do Francie k dalšímu chovu tygřici sumaterskou. V zoo se před pěti lety narodila dvě mláďata tygrů sumaterských, první mladá samice našla po dvou letech nový domov v zoo v německém Krefeldu. O něco dřív měla opustit Jihlavu i druhá samice, jednání o transportech zvířat ale komplikovala epidemie covidu-19, řekla dnes ČTK Simona Kubičková z marketingového oddělení zoologické zahrady.
máme svůj vlastní imunitní systém. Tak nám do něj nezasahujte.
Když už někdo vládne měl by mít utříděné myšlenky jako V. Orbán, TGM. Perfektní analýza současné epochy. A to se soudruhu fialovi asi nelíbí. Je to cesta budoucnosti, cesta z pekla.
Celý projev Viktora Orbána na CPACu v USA