9°C
Nakažlivější a závažnější, tvrdí vědci o variantě BA.2. Příbuznost s omikronem zpochybňují
Když se v listopadu loňského roku objevila varianta covidu-19 omikron, zastavila zpomalování pandemie a mnohé země přinutila znovu přistoupit k restrikcím. Zpřísňovalo se i v Česku, naštěstí nedošlo k dalšímu lockdownu. Jak u koronavirů bývá zvykem, virus dál mutoval. Subvarianta omikronu s označením BA.2 se stala předmětem zkoumání japonských vědců, podle nich se šíří rychleji, je tedy nakažlivější, a nejen to, způsobuje zřejmě i závažnější průběh nemoci, uvedla stanice CNN. V Evropě je varianta známá jako skandinávská mutace.
Vědci z Tokijské univerzity své závěry publikovali tento týden na webu bioRxiv, jejich studie čeká na recenze dalších odborníků. Tokijští experti se zabývali „vzdáleným bratrancem“ omikronu, neboli jeho nenápadnou či zákeřnou subvariantou, jak se také viru BA.2 přezdívá v tisku. Podle Japonců je nebezpečnější a nakažlivější, a dokonce schopná „obejít zbraně, které máme proti covidu,“ shodují se vědci.
Těžší průběh nemoci než u delty
Experti rovněž naznačili, že by subvarianta mohla způsobovat závažnější průběh nemoci, než jaký byl u omikronu či delty. Stejně jako omikron se rychle komunitně šíří a je schopná překonat imunitu vytvořenou vakcinací – omikron zahájil vlnu přeočkování, kdy země urychleně administrovaly třetí a někde i čtvrté dávky očkování. BA.2 je rezistentní i proti monoklonálním látkám sotrovimab, které se v současnosti používají na léčbu omikronu.
„Z lidské perspektivy to opravdu může být horší virus než BA.1 a může být nakažlivější a způsobit horší průběh nemoci,“ připustil mikrobiolog Daniel Rhoads z Clevelandu, americký expert se na studii nepodílel, pouze ji revidoval. Připomněl, že subvarianta BA.2 je v porovnání s původním virem z Wu-chanu vysoce zmutovaná a pozměněná. „Tato subvarianta obsahuje tolik genetických změn, že je nejen odlišná od omikronu, ale naprosto jiná než formy alfa, beta, gamma a delta, ty si na víc byly navzájem více podobné než BA.1 a BA.2,“ podotkli experti.
Tokijský virolog Kei Sato, který výzkum vedl, dokonce tvrdí, že tato distinkce mezi omikronem a BA.2 je tak obrovská, že by BA.2 neměla být považována za jeho subvariantu. „Tuto verzi covidu-19 je třeba hlouběji sledovat,“ vyzval. „Jak jste asi slyšeli, BA.2 se říká nenápadná nebo zákeřná varianta, to proto, že se neobjevuje na PCR testech,“ dodal Sato, v Evropě je virus známý jako skandinávská varianta koronaviru dominující v severských zemích. Dánsko a Švédsko ji spojují s importem z Indie.
Měla by BA.2 dostat vlastní písmenko?
Stejně jako Sato, také český Státní zdravotní ústav (SZÚ) už na konci ledna uvedl, že z fylogenetického hlediska jde s největší pravděpodobností o variantu nepříbuznou s omikronem. Sato dodal, že k identifikaci tohoto druhu musí laboratoře udělat „extra krok navíc“. „Zavedení metody detekce BA.2 je první věc, kterou musí země udělat. BA.2 by klidně mohla dostat vlastní písmeno řecké alfabety,“ prohlásil Sato. S tím souhlasí i americká viroložka Deborah Fullerová, která podobně jako Rhoads revidovala japonskou studii.
BA.2 byla zaznamenána v 74 zemí světa, registrovalo ji také 47 amerických států, podle nejnovějších dat je o 30 až 50 procent nakažlivější než omikron. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvedlo, že momentálně mají tuto subvariantu 4 procenta všech nakažených. Oproti tomu nejméně 10 zemí oznámilo, že u nich je to dominantní forma covidu-19, mezi nimi je například Bangladéš, Brunej, Čína, Dánsko, Guam, Indie, Černá Hora, Nepál, Pákistán nebo Filipíny, potvrdila Světová zdravotnická organizace (WHO).
Nicméně existuje spousta různorodých zpráv a tvrzení o závažnosti BA.2, počty hospitalizovaných klesají i v některých zemích, kde se tato forma šíří, oproti tomu Dánsko zaznamenalo nárůst, jak hospitalizovaných osob, tak úmrtí, dodává WHO.
Z japonské studie Fullerová vyzvedla fakt, že podle výzkumů mají lidé, kteří v nedávné době prodělali omikron, vysoký počet protilátek, který jim poskytuje obranu i proti BA.2, a to obzvláště jestli k tomu byli navíc i očkovaní. „I kdyby tedy BA.2 byla nakažlivější a více patogenní než omikron, nemusí nutně způsobit devastující covidovou vlnu,“ objasnila viroložka.
Roušky sundat až za finišem
„Jedna z věcí, na kterou musíme myslet, je, že pokud se objeví nové varianty, které se zdají být nebezpečnější, než ty předchozí, nemusí to vždy znamenat novou vlnu pandemie,“ poznamenala Fullerová s tím, že závisí také na hostiteli. „Je přirozené, že viry mutují, zároveň se také vyvíjí a přizpůsobuje lidský imunitní systém. Právě teď soutěžíme s virem, je klíčovou otázkou, kdo nyní zrovna vede,“ komentovala.
Fullerová pro CNN také zdůraznila, že zastává názor, že opatření nošení roušek by mělo zůstat. „Berte to takhle, do cíle našeho závodu nám ještě pár metrů chybí, roušky bychom měli sundat až za cílovou páskou. Odkládat roušky teď není dobrý nápad. Naše imunita na tom musí být dobře, musí být lepší a silnější než virus, na tom bodu ještě nejsme a dostaneme se tam za pomoci roušek,“ uzavřela expertka.
Video
Blesk Podcast: Česko vyhazuje prošlé vakcíny proti covidu. Mohlo by je darovat
Video se připravuje ...
Témata:
Související
50 rodin, genotypy 50 SNP pro vzorky DNA, genotypy z 3000 případů rakoviny žaludku a 3000 kontrolních testů.
Na závěr připomeňme, že osmá kapitola Římského statutu Mezinárodního trestního soudu výslovně definuje biologické experimenty jako válečný zločin. Spojené státy však bohužel nejsou smluvní stranou této mezinárodní dohody, a proto nemohou být stíhány za jmenované válečné zločiny…