Teorie o úniku covidu z laboratoře: Pozornost padla i na Česko, máme nejvyšší bioúroveň
S posledními dny opět ožila teorie, že nemoc covid-19 se v populaci rozšířila po úniku z laboratoře, konkrétně Wuchanského institutu virologie v Číně. Ačkoliv přímé důkazy neexistují, světoví lídři i vědci se shodují, že tato možnost nebyla dostatečně prozkoumána. Navíc se neustále objevují nové skutečnosti, které na důvěryhodnosti Číně příliš nepřidávají. Odborníci z britské King's College London v této souvislosti vytvořili seznam všech světových laboratoří, které můžou manipulovat s nejvíce smrtícími viry a tím pádem je nutné je sledovat. Česko je na něm zastoupeno hned dvakrát, přitom třeba celá Jižní Amerika ani jednou.
Pokud neudeří nová, ničivá mutace a neselže očkování, z pandemie nemoci covid-19 se skutečně vymaníme, a to už relativně brzy. O to víc se budeme ohlížet, co všechno jsme prožili, a ptát se, zda tomu nebylo možné předejít. Odpovědi z velké části leží v prvním ohnisku nákazy v čínské provincii Wu-chan.
Fakt, že právě v tomto regionu se nachází Wuchanský institut virologie, přední čínská laboratoř pro studium virů, působí na první pohled jako příliš velká náhoda. Postupným studiem SARS-CoV-2 se ale ukázalo, že patogen je doložitelně přírodního původu, a tak se od teorie úniku z laboratoře upustilo a nedaleká poloha institutu byla brána jen jako náhoda, byť mírně tragikomická.
Horníci jako první zdroj covidu?
Ovšem přírodní původ viru nutně nevylučuje, že s ním wuchanská laboratoř nikdy nenakládala. Dokonce to naznačuje nová teorie zahrnující skupinu čínských horníků, kteří v roce 2012 dostali za úkol vyklidit opuštěný důl na měď v provincii Jün-nan. Oblast se nachází uprostřed hor a tou dobou, když se tam muži dostali, ji už kompletně ovládla příroda. V dole tak přišli do kontaktu se substancí guáno.
Tak se nazývá trus buď mořských ptáků, nebo netopýrů smíchaný s jejich močí, který se v průběhu let může nashromáždit do vysokých vrstev. Guáno je známé hlavně zahrádkářům, prodává se jako hnojivo, horníky ale eventuálně stálo život. Muži v něm byli zanoření až po kolena a něco z něj chytili. Po dvou týdnech, co práci začali, se u nich projevila neznámá nemoc zahrnující zánět plic, horečky a kašel.
Lékaři je tak poslali do nemocnice a do dolu byla poslána jiná skupina horníků. I ta po dvou týdnech onemocněla. Všechny symptomy byly eventuálně popsány v jednom z čínských lékařských magazínů, ale nikdo jim nevěnoval příliš velkou pozornost, přece jen tyto projevy má mnoho respiračních chorob. Dnes už víme, že popis se velmi podobal covidu-19.
Šestici horníků se tehdy natolik přitížilo, že museli být připojeni na plicní ventilátory. Tři to nepřežili. Jejich krev poté byla odeslána na analýzu do Wuchanského institutu virologie, který měl jako jediný v zemi nejvyšší stupeň biologického zabezpečí. Vzorek tu prověřovala viroložka Shi Zhengli, přední expertka na koronaviry pocházející z netopýrů, a došla k názoru, že muži skutečně onemocněli po kontaktu s guáno, ale ne kvůli viru – trus podle ní pokrývala plíseň, která u nich vyvolala plísňovou infekci.
Tím by vše mohlo být uzavřeno, nebýt článku The Wall Street Journal, ve kterém reportér popisuje, jak se do dolu v Jün-nan snažil dostat. Zadržela jej policie a pět hodin vyslýchala, následně ho donutila smazat fotografii místa z mobilu. Přístup není povolen ani mezinárodním expertům, důvod neznámý. Čína sem jednoduše nikoho nepustí.
The Wall Street Journal také minulý týden citoval utajený dokument amerických tajných služeb, podle kterého tři výzkumníci z wuchanského institutu byli v listopadu 2019 hospitalizováni se symptomy konzistentními s covidem. To bylo měsíc před tím, než Peking poprvé existenci nemoci přiznal.
Vědci se zlobí, že se teorie zavrhla
Ani jedno z uvedených neposkytuje důkaz, že virus SARS-CoV-2 (získaný z přírody) byl ve wuchanském institutu zkoumaný a unikl z něj. Ale zařazuje se to do dlouhého seznamu podivných náhod a skutečností, které odpověď na to, kde se nemoc vzala, spíše ještě více ztěžují.
Nelze vyloučit, i vzhledem k chování čínské policie, že horníci se v roce 2012 do kontaktu se zárodkem covidu, nebo příbuzným virem, skutečně dostali a on pak nějakým způsobem z institutu unikl ven. Guáno navíc už jednou bylo popsáno jako pravděpodobný zdroj zákeřné nemoci – slavná je v tomto ohledu jeskyně Kitum (plná netopýřího trusu) v Keni, ve které se v 80. letech minulého století nakazilo několik lidí virem Marburg. To je virus příbuzný Ebole a patří mezi ty nejvíce smrtící patogeny současnosti.
Když se k tomuhle všemu přidá velmi netransparentní chování Číny, i svědectví o tom, že covid tu byl mnohem dříve (a vždy v tom nějakým způsobem figuruje wuchanský institut), myšlenka úniku viru z laboratoře přestává být „ujetou“ konspirační teorií, ale něčím, co se mohlo reálně stát. I se k tomu tak začíná přistupovat, stačí se podívat na nedávná vyjádření světových lídrů - americký prezident Joe Biden například přikázal tajným službám, ať pátrání po původu viru zintenzivní.
„Tato možnost (únik z laboratoře, pozn. red.) určitě existuje a já jsem zcela za úplné prošetření, zda se to mohlo stát,“ doplnil Bidenův zdravotní poradce Anthony Fauci. „Dokud nebudeme mít k dispozici dostatečné údaje, musíme brát vážně hypotézy jak o přirozeném původu, tak úniku z laboratoře,“ hovořila podobně skupina předních světových vědců v magazínu Science, která si zároveň postěžovala, že se možnost už tolik nevyšetřuje. Dokonce i šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Adhanom Ghebreyesus se nechal slyšet, že všechny hypotézy jsou ještě pořád otevřené.
Seznam potenciálně nebezpečných laboratoří
Ale je vůbec možné, aby virus z nějaké laboratoře unikl? S jakými viry mohou instituce manipulovat a jakou míru zabezpečení mají, označuje tzv. stupeň biologické ochrany. Existují čtyři, přičemž ten poslední je nejpřísnější a umožňuje zkoumání třeba i extrémně smrtícího viru Marburg. Laboratoře se čtyřkou mají jednoduše přístup k tomu nejhoršímu z nejhorších. Wuchanský institut virologie tento stupeň vlastní.
Podobných středisek ale po celém světě mnoho není. King's College London před několika dny vytvořila jejich interaktivní seznam a vydala analýzu, ve které popisuje, že některá představují bezpečnostní riziko. Například se tyto laboratoře nachází v obydlených oblastech, což by v případě úniku patogenu mohlo způsobit katastrofu. Nebo nemají dostatečné protokoly pro možné incidenty, ačkoliv vlastní 4. stupeň biologické ochrany.
Dokonce podle analýzy nepřísnější kritéria splňuje sotva třetina vyjmenovaných laboratoří. Wuchanský institut mezi „nejvzornějšími“ není, ale ani české laboratoře, k těm se ještě dostaneme. Vychází to ovšem spíše z přístupů zemí, než samotného vedení středisek - obvykle jsou státní, soukromých „čtyřkových“ existuje minimum.
Nejvyšší biologická ochrana v praxi znamená, že všechny země, které mají takové laboratoře, musí disponovat potřebnou legislativou a o místech musí pravidelně informovat na základě Úmluvy o zákazu biologických zbraní. Laboratoře pak musí dodržovat celou řadu procedur, například personál při vstupu do 4. úrovně, která je izolovaná tlustým sklem/zdí a nachází se před ní speciální komora, musí nasadit přetlakový oblek a po odchodu se musí kompletně dekontaminovat a osprchovat se.
Těchonín a jaderný ústav
Středisek s povolením pro výzkum smrtících virů je podle univerzity 59 – 18 v Evropě, 14 v Severní Americe, 13 v Asii, 7 ve Velké Británii, 4 v Austrálii a 3 v Africe. Česko je zastoupeno hned dvakrát. To je v porovnání s ostatními státy velmi vysoký počet, protože drtivá většina (třeba Polsko, Rakousko nebo Slovensko) nemá ani jedno. Podobná laboratoř dokonce chybí celé Jižní Americe.
První zmíněnou českou institucí je Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany při Státním úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚBJ). Sám o sobě říká, že byl zřízen za účelem výzkumné a vývojové činnosti v oblasti chemických, biologických a radioaktivních látek a nachází se v Milíně na Příbramsku. Disponuje například klimatickou komorou.
Druhá laboratoř je součástí Centra biologické ochrany Těchonín, které provozuje armáda a které je zapojeno do systému biologické ochrany v rámci NATO. O Těchoníně toho bylo v průběhu pandemie řečeno hodně – jelikož je jeho součástí nemocnice právě pro léčení v podmínkách úrovně 4, spekulovalo se, že se zapojí do péče o covidové pacienty, dosud k tomu ale nedošlo.
Těchonínské centrum se zaměřuje právě na nebezpečné infekce. „Specializovaná Infekční nemocnice OBO Těchonín je schopná izolovat a léčit lidi, kteří jsou nakažení vysoce nebezpečnými infekčními nemocemi, (např. SARS; hemoragické (krvácivé) horečky jako Ebola, Marburg, Lassa; multirezistentní tuberkulóza, pravé neštovice apod.), proti většině těchto chorob není k dispozici očkování, popřípadě neexistuje ani účinná specifická léčba. Tato onemocnění jsou obecně vysoce nakažlivá se snadným šířením, úmrtnost v některých případech je až 90 %,“ stojí v jeho popisu.
Máme u nás dvě předmětné výzkumné laboratoŕe , takže taky výzkumníky a odborníky na smrtící viry ! To by pro pandemii měla být naše obrovská výhoda proti okolním zemím !Tak proč jsme v boji s covidem byli tak tragicky neúspěšní? Tyto laboratoŕe jsou nám zjevně k ničemu a v ničem nepŕispívají k ochraně obyvatelstva .