Zuzana (25) nemohla po covidu dýchat: Stále více mladých lidí se musí léčit s následky

Zuzana netuší, kde se mohla covidem-19 nakazit. „První dny obrovská bolest hlavy a celého těla, horečky a vyčerpání. Po pár dnech se dostavily dechové obtíže, kdy jsem byla schopná jen ležet a spát. Zvládla jsem to jen díky pomoci partnera a rodiny, kteří se o mě starali,“ popisuje svůj středně těžký průběh.

Do měsíce po prodělání nemoci se u ní objevily další problémy s dýcháním.

„Nemohla jsem se donadechnout, byla jsem unavená, a po prodělání nemoci se mi stále špatně  dýchalo. Například jsem vyšla dvě patra a musela jsem počkat, dělalo se mi mdlo, měla jsem bolest na plicích a nemohla jsem popadnout dech,” popisuje své mladá žena.

Panika a strach při lapání po dechu

„Nemyslím si, že bych patřila k jedincům se slabší imunitou, naopak. Jsem člověk, který nepije alkohol, nekouří a předtím jsem pravidelně sportovala. Nevím, proč to na mě mělo takové dopady. Když se podívám na své vrstevníky, tak měli rýmu, kašel a po pár dnech bylo po všem,” dodává Zuzana s tím, že nejhorší pro ni byl strach a panika, když se nemohla nadechnout, a také výrazné omezení běžné fyzické aktivity.

 „Po konzultaci s mou obvodní lékařkou mi byl předepsán inhalátor, který používají astmatici, a to mi pomohlo v začátcích s tou největší bolestí,” přibližuje Zuzana. Její obtíže ale neustávaly, takže jí lékařka na základě vyšetření doporučila plicní rehabilitaci.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Rehabilitaci podstupují stále mladší lidé

Respirační fyzioterapie se dosud využívala u některých diagnóz, kde dochází k omezením plicních funkcí například u cystické fibrózy u dětí. "Pak se využívá hlavně na odděleních JIP a ARO u ležících pacientů, kterým se v plicích neustále produkuje hlen," vysvětluje fyzioterapeutka Tereza Valíková z rehabilitačního centra Sarema v Liberci.

Nyní však tuto fyzioterapii vyhledává stále více lidí, právě po prodělaném koronaviru.

„Jsou to například mladší ročníky, dokonce aktivní sportovci. A překvapující je, že i tihle mladí lidé k nám přicházejí s omezenou kapacitou plic. Člověk, který celý život sportuje, má najednou po koronaviru problém. Většinou nejprve nemají pocit, že by je prodělaný covid nějak dechově omezoval, ale najednou zjistí, že když si jdou zaběhat, neuběhnou tolik co dřív,” popisuje Valíková. 

Jak probíhá plicní rehabilitace?

„Fyzioterapeutka mi vždy uvolnila hrudník a učila mě nejprve lokální dechové cvičení, které pomáhá znovu obnovit kapacitu plic. Trénovali jsme různé techniky nádechu a výdechu, kdy jsme postupně zapojovali i celé tělo,“ přibližuje rehabilitaci Zuzana.

Nejde tedy přímo o cviky.  „Nejprve probíhá ošetření mezižeberních prostor, protože mezi žebry jsou dýchací svaly. Pokud člověk přichází i s bolestí zad, tak se ošetří i ta záda, případně se odstraní blokády. Proběhne také dovzdělání pacienta ohledně jeho pohybových návyků při dýchání. Hrudní, dolní hrudní a břišní – brániční,“ popisuje fyzioterapeutka průběh léčby.

Experti upozorňují na daň za časté videokonference: I Češi se ženou na plastiky

„U post - covidových diagnóz převažuje horní hrudní dýchání, které je usilovné a neefektivní, protože se během nádechu zapojují pomocné nádechové svaly v oblasti krku a horních končetin. Člověk pak během dýchání zbytečně zatíná krční svaly nebo zvedá ramena,“ pokračuje Valíková a dodává: „My se ho proto snažíme naučit správným dechovým stereotypům, aby zapojil bránici, což je mnohem efektivnější, protože zapojí méně svalů a šetří tak energii. Když člověk dýchá správně, je schopný udýchat při chůzi bez problémů delší vzdálenosti.“

Zuzana: Lidé nemoc zlehčují

Zuzana přiznává, že kromě komplikací se zdravím jí covid-19 vzal i velmi blízké členy rodiny.

„Myslím, že spousta lidí má a bude mít tendenci nemoc zlehčovat, pokud nezasáhne přímo do jejich okolí v jiné než lehké formě průběhu. Je na každém z nás, jestli se očkovat necháme či ne, každopádně by s tím mělo jít ruku v ruce zodpovědné chování,“ uzavírá mladá žena svou nepříjemnou zkušenost s onemocněním.