Petra pomáhala během pandemie seniorům: Někteří se báli, jiní situaci podceňovali
Petra (47) pracuje už 15 let jako vedoucí pečovatelské služby u firmy Senior Teplice. Má na starosti několik zaměstnanců, kteří dochází pomáhat asi 70 seniorům přímo do jejich domácnosti. Jak řekla Blesk Zprávám, ráda pomáhá lidem a poskytování pečovatelské služby umožňuje seniorům zůstat déle v domácím prostředí. Všechno ale změnila pandemie koronaviru. Jelikož se Petra a její kolegyně staraly o nejohroženější skupinu, musely rychle jednat a samy si zpočátku shánět i ochranné pomůcky. Instrukce od zodpovědných orgánů neřešily všechny aktuálně vzniklé situace.
Petra má v Senior Teplice na starosti 10 pečovatelek, které dochází přímo domů k seniorům. „Mám na starosti organizační zajištění pečovatelské služby,“ popisuje Petra svoji práci.
„Díky této pomoci mohou senioři zůstat déle ve svém domácím prostředí. My můžeme i odlehčit jejich příbuzným, kteří o ně pečují. Mám vždy dobrý pocit, když se podaří službu nastavit tak, že vyhovuje všem a všichni jsou spokojení,“ dodává.
Právě ale práce Petry, kolegy Martina a ostatních kolegyň nejvíce narušila pandemie koronaviru. Podle Petry začala firma jednat okamžitě, už při prvních zmínkách o nebezpečné nemoci.
Petra: Skoro vše jsme si zařídili sami
„Spolu s paní ředitelkou a vedoucí dalších služeb jsme museli aktualizovat činnost krizového štábu v organizaci. Některé situace pro nás byly nové, museli jsme stanovit nouzové plány. Dali jsme dohromady seznamy uživatelů, kterým pomáháme, pro případ kolapsu služby. Pravidelné porady jsme zrušili a domlouvali se pouze po telefonu tak, abychom se již nepotkávali. Kdyby se nás nakazilo víc, mohlo by to ohrozit zajištění služby u klientů,“ vyjmenovává Petra prvotní reakce na blížící se pandemii.
Jak ale dodává, instrukce „shora“ přicházely, ovšem bylo nutné je aplikovat na aktuální situaci.
„Když přišly, spoustu detailů jsme i tak museli vyřešit sami, protože byly pouze obecného charakteru, neřešily mnohdy potřebné situace, do kterých se dostávaly naše pečovatelky. Některé instrukce od různých institucí navzájem i kolidovaly v podmínkách aplikace,“ řekla Blesk Zprávám Petra s tím, že si musela organizace sama shánět i ochranné pomůcky.
„Nebylo nač čekat. Poprosili jsme všechny známé, aby nám začali šít roušky, včetně jedné naší šikovné kolegyně. Bez ochranných pomůcek by službu pak nešlo poskytovat,“ vysvětluje Petra, která, aby pomohla kolegyním, sama vyrazila do terénu: „Abychom snížili riziko nákazy pečovatelek, centralizovali jsme nákupy pro klienty a ty jsem zajišťovala já s pomocí dobrovolníků. Museli jsme udělat i 12 nákupů najednou, které jsme pak rozváželi seniorům.“
60 hovorů denně, na strach nebyl čas
Petra strávila nouzový stav neustále s telefonem na uchu. Za jeden den měla i 60 hovorů. „Situace se stále měnila, někteří klienti ze strachu službu odmítali, jiní zase potřebovali více pomoci. Také vše, co jsme nově nařídili, jsme museli mít podložené v dokumentaci, a tak jsme neustále vypisovali i s ostatními kolegy papíry,“ popisuje náročné období Petra. Navzájem se ovšem s ostatními nestýkala. Pokud ano, nosili roušky a rukavice. Stejně tak vyžadovali nošení ochranných pomůcek po seniorech v přítomnosti pečovatelek.
Petra přiznává, že na strach z nákazy nebyl ani čas. „Cítila jsem tu zodpovědnost, ale strach jsem neměla,“ přibližuje své pocity.
Někteří senioři se báli, jiní situaci podceňovali
A jak se cítili senioři? „Někteří se báli, někteří situaci podceňovali. Některá média jim předávala informace chaoticky, nebo zbytečně moc strašila. Museli jsme je uklidňovat a vše jim vysvětlovat. Nejvíce jim ale chyběl kontakt s okolním světem,“ odpovídá na otázku Petra a pak zhodnotí vládní pomoc: „Vláda se o seniory nijak nepostarala. Co pro ně udělala? Dobrá, vyčlenění otevírací doby byl dobrý nápad, ale co dál? U nás se například do péče o seniory zapojila dobrovolnická organizace Spolu proti samotě, jejíž dobrovolníci nám pomáhali s nákupy. Velmi jsme v tu dobu ocenili pomoc Asociace poskytovatelů sociálních služeb.“
Senioři jsou stále ohroženou skupinou, nezapomínejte na ně
Nyní si Petra a celý tým mohou trochu vydechnout, zůstávají však stále připraveni. Pandemie koronaviru je mnoho naučila a ještě více dala dohromady. Pro veřejnost má Petra a všechny pečovatelky jasný vzkaz: „O seniorech se jako o ohrožené skupině mluví teď. Teď jsou ohrožení nemocí, samotou, atd. Vše ale jen „teď“. My v Senioru Teplice víme, že ohroženou skupinou senioři nejsou pouze teď, ale stále. Byli, jsou a budou.“
K tomu Petřin kolega Martin doplňuje: „Občas lze v televizi zaregistrovat reportáž, jak byl někdo ve vyšším věku okraden, podveden, ale to je málo. Máme všichni tendenci na ně zapomínat až do doby, kdy se začnou problémy spojené se stářím týkat nás, nebo našich blízkých. Moc bych si proto přál, abychom všichni pamatovali na to, že senioři jsou stále jedna z nejkřehčích skupin obyvatel a že jednou jimi budeme i my sami. Zajímejme se o ně už teď, protože se nám to určitě jednou v dobrém vrátí.“
