Ve válkou zmítané zemi nemají lidé na léčbu. Hřbitovy v Jemenu nezvládají nápor obětí

„Hrobníci nestačili kopat, pohřbívat a dokončovat hroby,“ uvedl bývalý poslanec a správce hřbitova Dabván Machlaafí. Hřbitov měl původně sloužit jako místo posledního odpočinku zabitých vojáků.

Situace v Táizu ilustruje vysokou daň, kterou si pandemie v Jemenu vybírá. V zemi se neprovádí dostatek testů a zdravotnictví je v důsledku letitého konfliktu v mizerném stavu.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Saúdskou Arábií podporovaná jemenská vláda, která sídlí na jihu země, dosud ohlásila 1303 případů nákazy koronavirem a 348 úmrtí. Šíitští povstalci Húsíové, kteří mají pod kontrolou většinu měst, od 16. května o vývoji pandemie v jimi kontrolovaných oblastech neinformují. V polovině května hlásili čtyři nemocné a jednoho mrtvého.

OSN uvádí, že se koronavirus v Jemenu pravděpodobně nepozorovaně šíří, a skutečný počet nemocných tak zřejmě výrazně převyšuje oficiální čísla. Mluvčí tamního ministerstva zdravotnictví nicméně uvedl, že vláda počty nakažených aktualizuje každý den a nic nezatajuje. Mluvčí Húsíů na dotaz Reuters nereagoval.

Na pozemku s výhledem na zelené kopce jihozápadního Jemenu pomáhá Šamán Radmán Alí nést bílý pytel s tělem svého otce. U muže, který zemřel v jediné koronavirové nemocnici v Jemenu, měli lékaři podezření na nákazu. Nikdy mu však nebyl proveden test, který by to potvrdil. Rodina se zadlužila, aby dala dohromady 600 dolarů (více než 14.000 Kč) na testy a léky a dalších 50 dolarů (skoro 1200 Kč) na hrob.

Jejich příběh není v Jemenu ojedinělý, a to ani v jihojemenském přístavním městě Aden, kde mnoho nemocnic na začátku pandemie nebylo na pacienty s koronavirem připraveno a posílalo je pryč.

Rodina 60letého Abdalláha Šaraabího měla obavy, když začal mít horečku. Nemohla si však dovolit platit 50 dolarů za den v soukromé nemocnici. Když se jeho stav zhoršil, odmítli ho přijmout v nedaleké vládní nemocnici a poslali rodinu s nemocným do nemocnice vyhrazené pro pacienty s koronavirem, kterou na okraji Adenu spravuje charitativní organizace Lékaři bez hranic (MSF).

Thajsko otevřelo „vykřičené domy“. Striptérky se chrání štíty, zákazníkům měří teplotu

„Musela jsem ho odnést domů sama, protože mi nikdo ze strachu z nákazy nepomohl,“ uvedla jeho manželka. Rodina váhala, zda ho vzít do koronavirové nemocnice, kde tolik lidí umírá. Šaraabí nakonec zemřel v dvoupokojovém domě, v němž žil s manželkou a devíti dětmi. Jeho 16letý syn přestal chodit do školy a převzal práci rozvážky zboží po otci. „Jsme v těžké situaci. Lidem v naší čtvrti pomáhá řada charit, ale nestačí to. Musím teď pracovat,“ řekl.

Od Šaraabího květnového úmrtí byla v Adenu zřízena další dvě koronavirová centra a klinika MSF uvedla, že jí začaly počty hospitalizací klesat. Nadále však panují obavy z dopadu pandemie v odlehlejších oblastech, které jsou těžko dostupné nejen kvůli bojům, ale například i kvůli špatnému stavu silnic.