Důchodci a diabetici, ale i chudí a černoši. Vědci řekli, koho nejvíc ohrožuje koronavirus
Vědci se dlouhodobě zabývají otázkou, koho nejvíc ohrožuje nový koronavirus způsobující nemoc covid-19. Během pandemie se nakazilo už přes 12 milionů lidí, víc než 550 tisíc nemoci podlehlo. Za nejrizikovější skupinu jsou považováni senioři, společná „obří“ studie vědců z Univerzity v Oxfordu a londýnského Institutu tropických nemocí do skupiny ohrožených jedinců kromě osob nad 65 let řadí dále muže obecně, černochy, diabetiky a chudé, uvedl list Daily Mail.
Experti svoje závěry publikovali v odborném časopisu Nature, jedná se dosud o největší studii, která se touto problematikou zabývá. Odborníci zpracovávali údaje téměř 11 tisíc obětí covidu-19 v Británii a uvedli, že lidé nad 80 let mají dvacetkrát vyšší pravděpodobnost, že koronaviru podlehnou, než padesátníci. Vědci rovněž potvrdili, že častěji se nakazí příslušníci černošských nebo asijských etnik.
Vědci pátrali po tom, jaké jsou nejrizikovější faktory, zdůraznili, že si jsou vědomi, že nepřišli se „zlomovým objevem“. Pouze potvrdili, co „nakously“ menší výzkumy. Černoši, pokud se infikují, podle studie mají o 48 procent větší pravděpodobnost, že na koronavirus zemřou, než běloši. U Jihoasiatů jako Pákistánci, Indové nebo Bangladéšané je nebezpečí úmrtí vyšší o 44 procent.
Muži jsou na tom hůř než ženy
Potvrdila se také teorie, že muži jsou náchylnější ke koronaviru, experti uvedli, že u mužů je riziko smrti o 59 procent vyšší než u žen. U sociálně slabších je pak nebezpečí úmrtí vyšší až o 80 procent. Pokud nakažený pacient trpí cukrovkou, pravděpodobnost smrti se zvýší o 31 až 95 procent, podle odborníků závisí na tom, jak vážná jeho nemoc je.
Úmrtnost na covid-19 závisí na rase, pohlaví či váze
Americký biolog Ben Neuman přijal závěry britských vědců, přestože sám na výzkumu nespolupracoval. „Tato nesmírně obsáhlá studie důrazně potvrzuje většinu menších výzkumů, které uváděly, že riziko úmrtí na koronaviru se zvyšuje, případně zmenšuje, v závislosti na věku, pohlaví, obezitě, cukrovce či existujících respiračních problémech,“ objasnil Neuman.
Britové porovnávali zdravotní údaje 10 926 obětí koronaviru s anonymními záznamy dalších 17,2 milionu pacientů. Sledovali, jak jednotlivé faktory ovlivňují úmrtnost a následně to komparovali s tím, jak tytéž faktory působily na pacienty s covidem-19.
„Všechny dlouhodobé nemoci zvyšují nebezpečí úmrtí nakažených včetně cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění, respiračních obtíží, jako astma, obezity, rakoviny, problémů s játry či ledvinami, neurologických nemocí a autoimunitních onemocnění,“ uvádí studie. „U lidí z jižní Asie a černošských etnik hrozí větší riziko úmrtí, které lze jen částečně připsat komorbiditě, strádání či jiným faktorům,“ shrnuli vědci.
Vysoký tlak takový problém není
Co z výsledků studie vyčnívalo, byl fakt, že vysoký krevní tlak nijak nezvyšuje nebezpečí úmrtí na koronavirus. Během pandemie lékaři hypertenzi často připisovali podíl na úmrtnosti pacientů s covidem-19, statistiky to ale nepotvrdily.
„Tato studie sleduje pouze rizika úmrtí, což vlastně celou problematiku velmi zjednodušuje, a nezachycuje to plnou škálu obtíží spojených s covidem-19,“ doplnil Neuman.
U důchdců je to pokročilým věkem, u diabetiků je to způsobeno nemocí ale u negrů je to nedodržováním hygieny a žádným rasismem jak se nám zkouší kavárníci namluvit.