7°C
Češi při práci z domu nelenili, tvrdí firmy. Některé teď home office zavedou a ušetří
Takzvaný home office byl dříve zvyklostí spíš ve vyspělých západních státech. V Česku se práce z domova využívala jen podprůměrně. To ale změnila opatření, kterými se mělo zabránit proti šíření nového typu koronaviru. Na režim práce z domova musela přejít řada firem a zaměstnancům nezbylo, než si zvyknout. Odborníci se teď shodují, že to mnohému prospělo. Lidé třeba efektivněji využívají moderní technologie. Někde dokonce uvažují, že nechají zaměstnance pracovat z domova častěji. Mohlo by se tak ušetřit a předejít propouštění.
Eurostat v dubnu zveřejnil statistiku, která ukazuje, jak se v jednotlivých zemích loni využívala možnost home office. Tedy práce z domova.
V době „před koronavirem“ byl tento režim oblíbený zejména ve vyspělých zemích, jako je Nizozemsko a Finsko. Tam obvykle pracovalo z domova 14 procent zaměstnanců. Hojně se objevuje také v Lucembursku a u našich rakouských sousedů.
Naopak nejnižší míra lidí pracujících z domova byla zaznamenána v Bulharsku (0,5 %), Rumunsku (0,8 %), Maďarsku (1,2 %), Kypru (1,3 %), Chorvatsku a Řecku (shodně 1,9%). „V roce 2019 pracovalo z domova obvykle 5,4% zaměstnaných osob v Evropské unii (EU) ve věku 15–64 let,“ uvádí Eurostat.
Z domova pracuje více žen než mužů a oblíbený byl home office u starších lidí ve věku od 50 do 64 let, těch bylo 6,6 procent. „Naproti tomu jen 2,1% mladých lidí ve věku 15–24 let uvedlo, že obvykle pracovali z domova,“ dodal statistický úřad Evropské unie.
Češi dřív pracovali z domova podprůměrně
Předtím, než Česko zasáhla epidemie koronaviru, jsme pracovali z domova méně, než je evropský průměr. Šlo jen o 4,6 procenta osob.
„Je navíc třeba vzít v potaz strukturu ekonomiky, která Česko v rámci mezinárodního srovnávání spíše znevýhodňuje,“ vysvětlil ekonom Lukáš Kovanda.
Tuzemská ekonomika totiž podle něj výrazně stojí na průmyslové produkci - prakticky nejvíc ze všech zemí EU. „Pochopitelně poměrně citelně omezuje možnost práce na bázi „home office“, neboť ta je v průmyslové výrobě prakticky vyloučena,“ dodal Kovanda.
Na home office „alespoň občas“
Ne všichni ale pracují pouze z domova. Některé firmy místo výkonu práce svým zaměstnancům umožňují střídat. Počet těch lidí, kteří pracují z domova alespoň občas, se od roku 2009 zvyšuje.
A očekává se, že i vlivem koronavirové krize bude takových lidí dál přibývat. „V důsledku koronakrize tedy v příštích letech zřejmě dojde k poměrně znatelnému navýšení podílu jak těch osob, které pracují z domova obvykle, tak zejména těch, které takto pracují alespoň občas,“ zmínil Kovanda, který je také členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Jeho slova potvrzuje i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. „Řada firem přemýšlí nad tím, jestli ty home office nedržet třeba dva dny v týdnu,“ popsal.
Češi se víc snažili, míní Prouza
Podle informací svazu se nepotvrdily obavy z toho, že lidé při práci doma poleví. „Slyším, že lidé byli velmi disciplinovaní, že prostě pracovali. Ne tak, jak se občas říkalo, že home office znamená, že se budou lidi flákat,“ řekl Blesk Zprávám.
Lidé podle něj velmi často dokonce pracovali víc. „Oni se vlastně snažili, aby bylo poznat, že pracují,“ popsal pozitivum Prouza. Dalším plusem je podle něj schopnost využít moderní komunikační technologie.
Zaměstnavatelé si teď podle něj uvědomili, že on-line komunikační nástroje jsou v mnohém rychlejší a praktičtější, i když k nim byli dříve skeptičtí. „Když potřebujete schůzku, tak normálně byste si povídala hodinu a on-line to zvládnete za 20-25 minut, taky proto, že vás úplně nebaví sedět před tím počítačem,“ nastínil.
K tomu se ale částečně vážou i objevené negativní reakce. „Je vidět, že to není úplně samospasitelné. Spoustě lidí chybí ten sociální kontakt,“ říká Prouza s tím, že se zaměstnavatelé setkávali s prosbami zaměstnanců, zda by mohli pracovat raději z původního místa, například z kanceláře.
Zaměstnanci se možná budou dělit o stoly
Konzultantské firmy například podle Prouzy uvažují o tom, že každý pracovník už nebude mít své pracovní místo. Na den, kdy má přijít do práce, se mu pak přidělí volný stůl. Firmy podle něj budou hledat takové kompromisy i kvůli snaze ušetřit například za pronájem prostor. To se může týkat třeba poradenských společností, ale i centrál bank.
„Ekonomický dopad bude ještě dlouhodobý, takže i ty firmy budou řešit jak snížit náklady a nikdo nechce propouštět, ale ušetřit třeba za nájemné je to nejjednodušší, co by mohly udělat,“ zmínil.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.