Sobota 26. září 2020
Svátek slaví Andrea, zítra Jonáš
Zataženo, déšť 10°C

Strach ze smrti a koronaviru i hádky rodičů: V karanténě trpí děti víc než jindy

Autor: Sabina Dračková - 
25. dubna 2020
06:00

Na Linku bezpečí se teď děti obracejí víc než dřív. Mají strach z nákazy koronavirem, trápí je ale také problémy v rodině, které v době nařízené karantény vyplouvají na povrch. Děti, které teď nechodí do školy, jsou častěji nechtěnými svědky hádek svých rodičů. Chybí jim i kontakt s kamarády. Vedoucí Linky bezpečí Kateřina Lišková přiznává, že děti v souvislosti s koronavirem mluví i o sebepoškozování nebo dokonce o myšlenkách na sebevraždu. 

V březnu se na pracovníky linky bezpečí obrátilo o čtyřicet procent dětí víc než loni za stejný měsíc. Koronavirus zasáhl do dětských životů v mnoha ohledech. Jedním z důvodů, u kterého je nyní nejvyšší nárůst i oproti letošnímu únoru, jsou psychické obtíže.

„Hodně se nám ukazuje navyšování počtu duševního onemocnění u dětí nebo nějakých duševních potíží. Navyšují se nám sebevražedné myšlenky a sebepoškozování. Někdy to je a někdy to také není samozřejmě v důsledku obav z toho koronaviru,“ popisuje vedoucí Linky bezpečí Kateřina Lišková.

Na děti má velký vliv izolace. Je na ně podle Liškové v této době také vyvíjený velký tlak, chybí jim odreagování, běžné koníčky a kamarádi. „Ne všechno zvládne online svět,“ dodává, proč jsou děti v psychické nepohodě.

V rodinách vybublávají problémy

Koronavirem je nepřímo zasažená většina rodin, pokud se přímo nesetkali s nákazou, je pro řadu z nich obtížné zvládat společně nařízenou karanténu, která už trvá měsíc. „Ta rodina je teď uzavřená jednotka, takže tam začnou vybublávat potíže, které ta rodina měla latentní a teď to začne víc gradovat,“ popisuje Lišková.

Typickými příklady je třeba závislost na alkoholu u některého z rodičů. „Ty rodiče se pak třeba hůř starají o ty děti a ty se pak v té rodině fakticky mají hůř,“ říká.

V případě, že rodiče chtějí s odborníky probrat, jak o situaci se svými dětmi mluvit a jak pro všechny náročnou situaci zvládat, mohou zavolat na Rodičovskou linku. Ta má číslo 606 021 021 a provozuje i chat.

„I ty rodiče potřebují trošku upustit nějaké emoce a nějak se s tím porovnat, když ta situace je teď taková náročná. Protože když bude stabilnější ten rodič, tak potom může být stabilnější i to dítě,“ poznamenala Lišková.

Děti se strachují o rodiče

Rodičům by odbornice doporučila na téma přehnaně nesměřovat pozornost například celodenním sledováním zpráv týkajících se koronaviru. „Na druhou stranu dát těm dětem prostor mluvit o tom, jak se mají, co se jim honí hlavou. Zvlášť třeba, když někdy vidí, že to děcko je zádumčivé, nebo naopak jde do nějakého vzteku, tak si s ním třeba popovídat o tom, co se teď děje. Ty děti to mnohdy umí dobře popsat,“ radí.

Tématem hovorů je často přímo strach z nemoci covid-19. „Hodně hovoří o strachu, že oni se nakazí, že se nakazí někdo z jejich blízkých,“ popisuje vedoucí Linky bezpečí.

Strach mají děti hlavně z hospitalizace: „Představa, že by byli někde sami zavření, je pro ně vlastně velmi náročná. Nebo že by tam byl třeba zavřený někdo z jejich příbuzných, koho pak dlouho neuvidí, maminku nebo prostě koho mají rádi.“ Objevují se i hovory, kde děti popisují, že někdo z jejich rodiny na nákazu zemřel. S covidem-19 v Česku zemřelo už přes 180 lidí.

Klíčem je podle odbornice s dětmi hlavně otevřeně mluvit. „Klidně říct, heleď já jako máma, taky s tím má starost, taky mám strach, jak by to bylo, kdybys mi třeba onemocněl, taky je to pro mě těžký, že teď tady mám stíhat třeba práci z domova, tvoji školu a domácnost. Že toho je vlastně hodně na nás všechny,“ nabádá s tím, že se touto cestou lidé mohou více sblížit a najít vzájemné pochopení.

S Linkou bezpečí děti chatují

Na linku bezpečí se se svými potížemi nejčastěji obrací děti a mládež ve věku 14 až 17 let. To platí i nyní, v tomto věku totiž dost vnímají informace z medií a internetu.

Délka telefonních hovorů se v březnu prodloužila. I kvůli tomu, aby je při telefonování rodiče neslyšeli, využívají děti spíš možnost chatovat.

Přes čtyři sta dětí se na linku bezpečí v březnu obrátilo právě prostřednictvím chatu nebo e-mailu. To je také dáno tím, že právě na chatu jsou nyní pracovníci k dispozici dvanáct hodin denně. Dříve to bylo osm hodin.

Chybí zpětná vazba i informace

Další obavy, které děti zmiňují, se týkají například strachu, co s nimi bude, když rodič onemocní. V jejich obavách ale figuruje i nejistota týkající se školy. „Děti, kteří jsou před přijímačkama, tak pro ty to je teď hrozné zklamání, protože už je mohli tento nebo příští týden mít za sebou,“ dává příklad Lišková.

Řada problémů je podle vedoucí Linky bezpečí způsobená právě izolací. Po psychické stránce by mnohým dětem prospěl návrat do školy. „Chybějí jim určitě kamarádi,“ říká a dodává: „Děti, které se doma třeba nemají úplně dobře, tak tu školu mají trochu jako únik, protože tam právě mají ty kamarády. Tak jim trochu chybí se dostat z toho nepříjemného domácího prostředí.“

Tématem hovorů na Lince bezpečí je ale i speciální školní režim, se kterým se žáci potýkají. „Děti mluví o tom, že toho dostávají docela hodně, že to všechno nestíhají,“ popsala Lišková. Dětem také vadí, že nemají zpětnou vazbu a nemůžou s učiteli svoji práci konzultovat tak jako obvykle či si něco nechat dovysvětlit.

Pomoci může návrat do školy

O čem není pochyb, a co i expert na vzdělávání Miroslav Hřebecký připomíná, je to, že nejdůležitější pohled na věc je ten epidemiologický. Návrat dětí do škol musí být podle názorů odborníků především vedený tím, zda jim nebo jejich blízkým nehrozí zdravotní riziko.

„Čím déle toto provizorium trvá, tak tím větší budou ty sociální ztráty právě u dětí, které nemají možnost, aby je rodina takto podporovala. A to nemusí být jenom rodiny sociálně slabé, to může být v nejlepším míněno i nějaká rodina samoživitele nebo samoživitelky, kteří třeba dělají shodou okolností ve zdravotnictví a nasazují co mohou v práci a na ty děti nezbývá čas,“ nastínil ředitel informační platformy o vzdělávání EDUin Hřebecký.

V případě, že bude tato stránka zajištěna, množí se názory, že je dobré, aby rodiče své děti do školy poslali. Tato možnost bude podle harmonogramu ministerstva školství od 25. května. To ale pouze pro žáky prvního stupně základních škol. Jaká hygienická opatření budou muset školy dodržovat, není úplně přesně jasné, ministerstvo školství slibuje pokyny vydat do konce dubna.

Podle zkušeností Kateřiny Liškové je ale i samotný návrat do školy pro některé děti stresující. To zejména pro ty, které byly ve škole šikanované, nebo se tam nějakým způsobem neměly dobře. „Mají strach z toho, že to bude pokračovat dál, až se do té školy budou vracet,“ dodává s tím, že se mnoho problémů v současnosti přeneslo do online prostředí a více tak s dětmi musí řešit kyberšikanu.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud