14°C
Do školy až v září? Expert: Alespoň dva dny týdně. Dětem se stýská, chybí řád a hrozí úzkost
Zásadní informaci pro všechny české rodiče a řadu dalších v pondělí řekla hlavní hygienička Jarmila Rážová. Epidemiologové podle ní nedoporučují úplné otevření škol. Vláda, která se situací bude odpoledne teprve zabývat, si tím okamžitě vysloužila kritiku, že o situaci neinformuje jasněji a nepředkládá plány. Někdejší premiér Mirek Topolánek dokonce nazval předsedu vlády Andreje Babiše (ANO) idiotem. Negativně kroky hodnotí experti na vzdělávání i samotní učitelé. Někteří ale doporučují, aby se žáci vrátili do školy alespoň částečně. Ředitel platformy o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký dokonce mluví o velkém riziku pro děti.
Ministerstvo školství se snaží informace dostávat k vedení škol několika způsoby. O novinkách možných způsobů distanční výuky informuje přímo ředitele škol a také spustilo portál nadalku.msmt.cz, kde mohou informace najít i učitelé. Čím se bude ale řídit návrat zpátky do škol, nebo kdy k němu vůbec dojde, se tam nedozví. A opět se objevuje kritika protichůdných vyjádření hlavních aktérů.
Zatímco ministr školství Robert Plaga (ANO) ještě před týdnem mluvil o otevření škol v půli května, hlavní hygienička Jarmila Rážová řekla v pondělí pro Radiožurnál, že epidemiologové nedoporučují úplné obnovení povinné školní docházky do konce června.
Že je informování zmatečné, přiznávají i někteří učitelé. „Ministerstvo informuje školy přímo, bohužel mezi tím se objeví několik protichůdných opatření - viz. informace pana premiéra o rozestupech mezi dětmi, nebo včerejší vyjádření epidemiologů,“ řekl Blesk Zprávám učitel a tiskový mluvčí neziskové organizace Otevřeno, která se dlouhodobě zasazuje o rozvoj vzdělávání v Česku Daniel Pražák.
Topolánek: Velí tady někdo?
Slova hlavní hygieničky potvrdil následně webu Seznam Zprávy i epidemiolog Roman Prymula. „...vnímáme i to, že populace je dnes poměrně negativně naladěna k tomu, aby se školy ještě v současném školním roce otevřely. Takže se opravdu může stát, že školy do konce června otevřeny nebudou v závislosti na náladách, které tu teď panují,“ řekl.
To, že tak zásadní informaci nepředstavila vláda vhodnější cestou, překvapilo i některé politiky. „Takže nálada na hobby markety tu byla, nálada na otevření škol tu není? Podle toho se řídí boj vlády s COVID19??“ kritizoval například člen sněmovního školského výboru Martin Baxa (ODS).
Takže nálada na hobbymarkety tu byla, nálada na otevření škol tu není? Podle toho se řídí boj vlády s COVID19?? R. Prymula:”... Takže se opravdu může stát, že školy do konce června otevřeny nebudou v závislosti na náladách, které tu teď panují.”
— Martin Baxa (@MartinBaxa2) April 13, 2020
Bývalý premiér Mirek Topolánek se dokonce pustil rovnou do současného předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). „Velí tomu tady ještě někdo (nemyslím idiota s dvoumetrovým tatarem) nebo už můžeme zakládat městské státy?“ napsal si ironicky na twitter.
Velí tomu tady ještě někdo (nemyslím idiota s dvoumetrovým tatarem) nebo už můžeme zakládat městské státy?https://t.co/fvBX8xYGry
— Mirek Topolánek (@MirekTopolanek) April 13, 2020
Aby se do školy šlo až v září, chtějí i někteří rodiče. Petici pod hlavičkou spolku Fórum rodičů podepsalo přes 80 tisíc lidí. Těm se nezdá plán, že by děti měly nosit roušky a obávají se zrychlení šíření nákazy. Kritizovaný je i plán premiéra Babiše, že by děti měly dodržovat rozestupy. K tomu, že není možné rozdělit výuku nebo zavést veškerá bezpečnostní opatření, byl dříve skeptický i ministr Plaga.
Ministerstvo školství a jeho šéf Plaga teď ale zatím mlčí. Jasno by mohlo být po úterním jednání vlády. Zatím ministr řekl jen to, že s kolegy intenzivně spolupracovali s ministerstvem zdravotnictví a epidemiology na možnostech uvolňování opatření v oblasti školství coby součásti celkového uvolňovacího scénáře.
K návratu do školy až v září se přiklání i někteří učitelé. „Je ale nešťastné, pokud se taková informace dostává k veřejnosti takovým způsobem. Ani ne tak pro nás, jako učitele, jako spíš pro maturanty a studenty devátých ročníků, kteří jsou kvůli tomu v nejistotě z přijímacích zkoušek,“ popisuje situaci z pohledu praxe učitel Pražák.
Dětem hrozí úzkosti, míní Hřebecký
Návrat do škol by ale neměl být nijak dramatický. Podle ředitele platformy o vzdělávání EDUin Miroslava Hřebeckého jsou učitelé víceméně připraveni. Situace je podle něj podobná jako po návratu z prázdnin.
Jako problém spíš vidí to, že dětem chybí kontakt s kamarády a učiteli, ale i jistý řád, který škola do jejich života přináší. „Vidím tam velká rizika pro děti,“ říká expert na vzdělávání Hřebecký.
Upozorňuje, že nejprve je třeba brát v potaz bezpečnost a zdraví dětí, přidává ale sociologický pohled. „Co to dělá s dětmi, když jsou každý den doma. Většině už chybí ten každodenní lidský kontakt,“ říká s tím, že videokonference a výuka na dálku takové potřeby nenahradí.
Radost z toho, že nemusí do školy, podle něj dětem vydržela zhruba dva týdny. Teď už se podle zpráv od rodičů do školy děti i těší. „A to včetně středoškoláků. Jim se prostě po škole, která není jen učením, ale i prostorem pro setkávání a sociální kontakty, stýská,“ říká někdejší ředitel gymnázia a základní školy Hřebecký.
„Mohou tam být i narůstající úzkosti těch dětí a samozřejmě se zvyšující nerovnost,“ říká. Nerovnost se podle něj bez školní docházky může projevit jak ve znalostech a učení, tak i v sociální oblasti. „Nerovnost toho nemít dostatečné vzdělání, nebýt schopen se učit sám, nenajít si díky tomu práci a mít díky tomu prostě celoživotní chudobu,“ dodává Hřebecký.
Je potřeba ochránit staré učitele
Otázkou tak stále zůstává, zda děti nepustit do školy alespoň po menších skupinách a na kratší dobu. Pokud by to bylo z epidemiologického hlediska možné, měla by se podle Hřebeckého dát možnost rozhodnout ředitelům škol. „Aby prostě podle svých podmínek prostorových, personálních stanovil, jak to bude možné,“ říká.
Pokud by školy byly otevřeny, měli by mít učitelé podle Hřebeckého možnost volby. Řada českých učitelů je totiž v rizikové skupině, to zejména kvůli stáří. „Měli by mít nějakou možnost se toho účastnit dobrovolně, nebo by měli mít možnost za nějakých jednoduchých podmínek dostat neschopenku od lékaře,“ navrhuje.
„Já osobně se domnívám, že raději dva dny školy týdně než nic,“ říká Hřebecký s tím, že děti by alespoň nevypadly z rytmu. „Když teď v půlce dubna řekneme, že se jde do školy v půlce září, tak v tu chvíli tak zkomplikujeme situaci veškerým učitelům a rodičům s jakýmikoli pokusy o výuku,“ přiznal obavy Hřebecký.
Změní se „osnovy“?
Ministerstvo školství už dříve vyzvalo učitele, aby v době koronavirové krize, kdy se děti učí na dálku, neznámkovali. Plaga také apeloval, aby se soustředili na tzv. profilové předměty, tedy jednoduše řečeno na ty zásadní. Nikdo neskrývá, že domácí výuka v této situaci nemůže stoprocentně nahradit tu klasickou.
I z těchto důvodů se začíná řešit, jestli není na místě změnit či upravit vzdělávací plány známé jako „osnovy“. V jejich vytváření mají školy poměrně velkou svobodu, ministerstvo stanovuje pouze jejich základní rámec. Zaznívají tak názory, že by se měly školní vzdělávací programy přizpůsobit současné situaci.
Děti totiž dost možná do školy nepůjdou celý půl rok. Učitel Daniel Pražák ale připomíná, že nejde o úplnou půlroční pauzu. „Výuka - byť v jiné formě - teď probíhá a ministerstvo či Česká školní inspekce k tomu vydávají různá užitečná doporučení a metodiky. Věřím, že to zvládneme,“ říká.
Na optimismu může přidat i pohled na jiná kritická období. „Za zmínku stojí žáci, jejichž školní docházku ovlivnil hurikán Katrina. Podobné příklady ukazují, že i přes krizovou situaci není třeba mít strach zrovna z absence probrání některé látky - i přes to, že tito američtí studenti měli opravdu výpadek ve výuce, tak jsou z nich dnes podnikatelé, lékaři, právníci atd.,“ dodává pražský učitel.
U nás kantoři museli řádně slevit i z přijímacích řízení u této generace a generace naší z před několika let v těch podmínkách přijetí. Nevěřím, že tohle Plaga neví a od nich neslyší, když to povídají mé osobě. stejně tak ty basic znalosti studentů, že se zhoršují. Mně dnes řekne student, že se bojí, že ty znalosti zapomene. 
A ti špičkoví studenti na ty dnes nemáme čas, pač musíme tlačit tyhle slabé, je to jako ve fotbale, nemůžete vyhodit 11 hráčů, pokud hrají zle, vyhodí se trenér. A nikdo z nás nechce být vyhozen. Už to konečně pochopte, že 4 měsíce bez výuky matematiky, fyziky je prostě sebevražda. Je to celé pololetí.
.. já pamatuji uhelné, ale to se jednalo o krátkou dobu, to se nedá se současnou dobou srovnávat. Navíc se mohlo chodit ven a ne jako teď, kdy jsou děti už přes měsíc zavřené doma a ještě zavřené doma budou. To je sakra rozdíl. Pamatuji, jak jsme se po dvou měsících prázdnin těšili do školy na kamarády. Na citlivější děti může mít současný stav psychické následky. Už tak se společnost potýká s nárůstem úzkostí.