Nakažení zdravotníci v pražských nemocnicích, další v karanténě: Hrozí komplikace?

Pravděpodobně nejnepříjemnější pomyslný primát drží Thomayerova nemocnice v Krči. Ta nejenže evidovala první výskyt koronaviru mezi personálem, ale bohužel také úmrtí zdravotní sestry, která se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) nakazila od taxikáře (53), kterého nemocnice původně přijímala pro podezření ze zápalu plic.

V současnosti se Thomayerova nemocnice stará o 24 pacientů, u nichž byl prokázán koronavirus. Nákaza se momentálně týká celkem 11 sester a 1 lékařky z oddělení následné péče a z plicního oddělení. „Všichni pozitivní zaměstnanci jsou v domácí karanténě. Situaci máme pod kontrolou a přijali jsme režimová opatření, která se týkají hygieny, izolace a protiepidemických zásad,“ uvádí k 31. březnu na stránkách nemocnice její mluvčí Petr Sulek.

Komplikace nehrozí… zatím

Pacienty i personál s koronavirem potvrzují další pražské nemocnice. Ta největší – v Motole – eviduje ke konci března 18 pacientů pozitivních na COVID-19. „3 z nich jsou na umělé plicní ventilaci,“ upřesnila mluvčí Fakultní nemocnice Motol Pavlína Danková. Ta rovněž uvedla, že nemocnice má 8 zaměstnanců, u kterých se nákaza koronavirem potvrdila. V preventivní karanténě je celkem 60 zaměstnanců, mezi nimi 22 lékařů, 24 sester a 5 sanitářů.

Ve střešovické Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) je podle tamní mluvčí Jitky Zinke hospitalizováno 12 pacientů s onemocněním COVID-19. „Dalších 16 jich bylo propuštěno do domácí izolace. U 2 z nich již výsledky testování potvrdily, že jsou vyléčení,“ uvedla mluvčí. Z hlediska personálu lze hovořit o 2 nakažených zaměstnancích v domácí izolaci a dalších 8 v karanténě kvůli návratu ze zahraničí.

8 pacientů potvrzených, a další 3 s podezřením nyní hospitalizuje Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV). Její mluvčí Tereza Romanová sdělila, že také evidují 1 nakaženého zaměstnance, dalších 75 je v preventivní karanténě. Relativně nejlépe je na tom nemocnice Na Františku (NNF), která se na příjem nakažených pacientů teprve chystá. „V tuto chvíli není nikdo z personálu naší nemocnice v karanténě, ani nebyla u nikoho ze zaměstnanců nákaza koronavirem prokázána,“ odpověděla mluvčí nemocnice Lucie Krausová.

Oproti tomu určité problémy v tomto ohledu má nemocnice Na Bulovce. Ke dni 30. března se nemocnice starala o 56 koronavirem nakažených pacientů, což by mělo být i nejvíce v celé republice, zároveň už 9 zaměstnanců bylo na virové onemocnění pozitivně testováno. „V karanténě nezůstává nikdo, zdravotníci dál vykonávají svoji práci,“ uvedla pro ČTK mluvčí nemocnice Simona Krautová v souvislosti se zdravým personálem, který přišel do styku s nakaženými osobami. Bulovku dlouhodobě trápí nedostatek zdravotnického personálu.

Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) je v současné době hospitalizováno 10 pacientů, přičemž je dalších 8 osob z nemocničního personálu nakaženo. V preventivní karanténě je podle mluvčí Marie Heřmánkové zhruba 45 lidí. „Z personálního hlediska komplikace zatím nehrozí, ale s rostoucím výskytem počtu nakažených zdravotníků nebo těch, kteří jsou v karanténě, je to možné,“ připustila Heřmánková.

Střídání i připravenost v zázemí

Aby se nákaza koronavirem nešířila dále mezi personál, přikročily jednotlivé nemocnice k řadě opatření. Nutná je pochopitelně důkladná dezinfekce i využívání nezbytných kvalitních zdravotních pomůcek, zrovna jako omezení pohybu osob v areálu nemocnic či opatření v rámci stravování. „Díky požadavkům na omezení neurgentní péče bylo možno vyčlenit z týmů skupiny, které jsou doma a budou k dispozici podle potřeby později. Provoz zatím běží bez větších problémů,“ sdělila mluvčí FNKV k preventivním opatřením, co se personálu týče.

„Máme stanovené pracovní režimy se střídáním týden/směna/týmy, aby se minimalizovalo riziko případné nákazy,“ uvedla mluvčí ÚVN Zinke. Ve VFN podle Heřmánkové rovněž „na všech klinikách personál pracuje rozdělený na dvě a více směn tak, aby se vzájemně nepotkávaly.“ Stejně k prevenci přistupuje i nemocnice Na Františku. „Zvláště důrazně hlídáme dodržování nařízených opatření na oddělení dlouhodobě nemocných,“ upřesnila Krausová.

Zásob je dost – i díky solidaritě

Pozitivní se zdá být zásobení nemocnic. Tam, kde dochází standardní zásoby, totiž vlastním přičiněním přispívá veřejnost či soukromí sponzoři. „Aktuálně máme zásoby ochranných pomůcek na zhruba 5-7 dní, za což částečně vděčíme dárcům,“ vyjádřila se Krausová z NNF. Konkrétně vyzdvihuje pomoc Nadace J&T, firmy Prusa Research, UMPRUM či výrobce oděvů Blažek.

„Ochranných zdravotních pomůcek máme relativně zatím potřebné množství, ale vše je závislé na pravidelných dodávkách ministerstva zdravotnictví, a to zvláště u respirátorů typu FFP3 bez ventilů,“ uvádí Sulek na webu Thomayerovy nemocnice. Dostatek zásob eviduje také ÚVN. „Od veřejnosti dostáváme doma šité roušky a také mnoho dalšího na naši podporu. Využíváme této příležitosti, abychom poděkovali za každou nezištnou pomoc a podporu, které se nám dostává,“ váží si za střešovickou nemocnici Jitka Zinke.

Stejně vděční jsou lékaři a zdravotní sestry ve VFN, kam dobrovolníci doručili přes 3 tisíce ručně šitých látkových roušek. „Problém by ale mohl nastat u rukavic. Zatím je máme, ale na trhu je jejich nedostatek a nedají se koupit,“ obává se Heřmánková. Jinak ochranných pomůcek má nemocnice dostatek na zhruba 14 dnů. „Pokud nedojde k nenadálému zvratu ve vývoji pandemie,“ dodává.

Romanová za FNKV uvedla, že situace z hlediska zásob je stabilizovaná: „Podle aktuální spotřeby a komodity máme zásoby na několik dnů až týdnů. Materiál dostáváme průběžně jak z ministerstva, od našich smluvních dodavatelů i sponzorů, kterým bychom velmi rádi touto cestou poděkovali.“