Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Soukromá laboratoř Elisabeth Pharmacon v pondělí na jižní Moravě zaznamenala pět nových záchytů covidu-19 ve variantě omikron. Nadále tvoří přibližně pět procent pozitivních testů mezi vzorky z odběrného místa v Brně-Židenicích. Na twitteru o tom informoval ředitel Elisabeth Pharmacon Omar Šerý.

Fakultní nemocnice Brno eviduje celkově 35 případů varianty omikron a ověřuje podezření na další, uvedla dnes mluvčí nemocnice Veronika Plachá.

Laboratoř v australském městě Sydney dnes přiznala, že v době svátků mylně diagnostikovala část testů na covid-19 jako negativní, ačkoli byly ve skutečnosti pozitivní. Týká se to stovek lidí. Mnozí z nich se teď obávají, že o svátcích mohli nakazit své příbuzné, informovala stanice BBC.

Laboratoř SydPath se za omyl připisovaný chybnému vyhodnocení údajů omluvila. Věc se týká 886 lidí a mylné vyhodnocení bylo podle ní zaviněno bezprecedentním objemem testů ke zpracování.

Laboratoř 25. prosince oznámila čtyřem stovkám lidí, že jejich test byl negativní. Následující den ale dostali zprávu, že šlo o omyl. Laboratoř přiznala, že výsledky testů byly vydány předčasně v době, kdy vyhodnocování ještě nebylo ukončeno. Ze skupiny 886 lidí se nákaza podle dnešního oznámení nakonec potvrdila u 486 z nich.

Epidemická situace se zhoršuje i v Turecku. V pondělí tamní úřady uvedly, že za 24 hodin přibylo přes 26.000 nakažených, což byl oproti předchozímu dni nárůst o třetinu. „Varianta omikron se šíří rychleji než jiné varianty. Musíte být obezřetní a dojít si pro posilující dávku,“ varoval obyvatele ministr zdravotnictví Fahrettin Koca.

Řecko zažívá strmý vzestup počtu lidí nakažených koronavirem a ministr zdravotnictví Thanos Plevris varoval, že čísla nejspíš dál výrazně porostou. V pondělí úřady informovaly, že za 24 hodin přibylo více než 9000 případů infekce, nejvíce od začátku pandemie. Dnes bude podle Plevrise bilance ještě mnohem vyšší, a to kolem 15.000 nakažených. Vláda proto zvažuje, že nová opatření, která měla začít platit až po Novém roce, by mohla vstoupit v platnost dříve, napsal list Kathimerini.

Horská služba Šumava se letos nerozloučí s končícím rokem tradičním sjezdem s pochodněmi po nejprudší sjezdovce Šance na Špičáku v Železné Rudě. Poslední prosincový den se každý rok vydává z vrcholku zhruba 40 členů šumavské horské služby a lyžařů. Loučení se starým rokem přihlížejí stovky návštěvníků hor i místních. Za epidemie covidu-19 nepovažuje horská služba takto masovou akci za vhodnou, řekl dnes ČTK její náčelník Michal Janďura.

„Rozhodli jsme, že silvestrovský sjezd pořádat nebudeme. Obvykle se přijde podívat až 1500 hostů. Za současných podmínek nepovažujeme tuto akci za vhodnou. Kromě toho bude k tématu zasedat 29. prosince vláda a my nevíme, zda se neobjeví razantní zpřísnění opatření,“ uvedl Janďura.

Nejvíc posilujících dávek bylo první den po svátcích podáno v Praze (9444) a Jihomoravském kraji (5380). Více lidí než ve věkové skupině, pro kterou se pravidla změnila, se ale přišlo v pondělí očkovat mezi lidmi ve věku 45 až 49 let. Celkem jich dorazilo téměř 10.000.

Vůbec nejvíc posilujících dávek v pondělí podalo očkovací centrum v Praze v kongresovém centru (1905) a Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (1480), která provozuje také očkovací centrum v obchodním domě Kotva. Více než 900 posilujících dávek podala v pondělí také Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze-Krči nebo Ústřední vojenská nemocnice v Praze. Do očkovacího centra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v obchodním centru na Chodově přišlo pro vakcínu 840 lidí.

 Za posledních 20 dní zdravotníci aplikovali přes milion posilujících dávek vakcíny proti covidu-19. V pondělí si pro ni přišlo také více než 9300 lidí ve věku 30 až 44 let, pro které se od toho dne zkrátila lhůta ze šesti na pět měsíců po druhé dávce. Vyplývá to z denních dat o očkování, které zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví. Za pondělí se navíc dalších 114.000 lidí k očkování posilující dávkou registrovalo na webu ministerstva. Z nich 90.000 bylo ve věkové skupině, pro kterou se lhůta zkrátila, uvedli na twitteru zástupci projektu Chytrá karanténa.

V Moravskoslezském kraji přibylo v pondělí 999 nově nakažených koronavirem. Proti minulému týdnu je to méně, minulé pondělí bylo 1080 pozitivně testovaných.

Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnil hejtman Ivo Vondrák (ANO). Epidemie v regionu už několik týdnů zpomaluje, v kraji už bylo rovněž potvrzeno několik případů koronavirové varianty omikron.

„Data za včerejší den (pondělí) už mají potřebnou vypovídací schopnost. Nicméně, co je velkým varováním, je predikce rychlosti síření nové varianty omikron. Zcela určitě platí, že vakcíny fungují, protože prokazatelně jsou život zachraňující a brání těžkým průběhům,“ uvedl Vondrák. Kraj patří k regionům s nižší proočkovaností, v regionu s 1,2 miliony obyvatel má dvě dávky očkování necelých 53 procent z nich.

Stažené protiepidemické opatření ministerstva zdravotnictví o zpřísnění podmínek návratů z ciziny připravili hlavní hygienička Pavla Svrčinová a náměstek pro legislativu Radek Policar. Uvedl to dnes server Neovlivní.cz na základě vyjádření anonymních zdrojů. Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob na dotaz ČTK nechtěl okolnosti vzniku nového opatření dál komentovat.

Ministerstvo původně ve čtvrtek oznámilo, že od 27. prosince budou nově povinné testy i pro cesty lidí ze zemí s nízkým a středním rizikem nákazy a že od 3. ledna bude opatření platit i pro české občany. Později ale informaci stáhlo a uvedlo, že zpřísnění bude platit jen pro cizince. Policar byl už dříve za chyby v opatřeních potrestán snížením platu.

Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně se snižuje podíl nakažených lidí mezi testovanými. Před měsícem měl covid-19 každý třetí až čtvrtý člověk, nyní je to každý osmý až desátý, oznámila dnes mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Svatoanenská fakultní nemocnice v průměru provádí 320 PCR testů denně, v pondělí jich bylo 338, zájem byl také o vánočních svátcích. Na Štědrý den do 12:00 otestovali 108 lidí.

„Dle sdělení našich zdravotníků byli lidé na Štědrý den příjemní a milí, naopak v oba svátky se našlo dost arogantních a slovně agresivních jedinců, kteří se například dožadovali otestování bez objednání,“ uvedla Lipovská.

Zařízení Medical Plus v Uherském Hradišti, které nabízí očkování proti covidu-19 i bez předchozí registrace, eviduje zvýšený zájem o třetí dávku vakcíny. V pondělí se v něm nechalo naočkovat 285 lidí, naposledy zaznamenalo podobný zájem o vakcinaci v červnu. Obdobnou poptávku očekává také dnes. V uplynulých měsících očkovalo zařízení denně obvykle mezi 230 a 250 lidmi, řekl dnes ČTK manažer společnosti Medical Plus Ivan Dokoupil.

Část zájemců o vakcinaci podle něj tvoří lidé od 30 let, kteří dostali vakcínu před více než pěti měsíci a od pondělního rána se mohou hlásit k přeočkování třetí dávkou. „Zájem je vidět. Jsou tam i lidé, kteří jsou motivovaní tím, že pojedou do zahraničí. Zvlášť u mladých lidí se předpokládá, že budou plánovat nějaké lyžování a podobně. V zahraničí vás přitom často ani neubytují bez toho, aniž byste byl očkován,“ řekl Dokoupil.

Německý ústavní soud dnes nařídil zákonodárcům, aby přišli se závaznými pravidly, která zajistí zdravotní péči lidem s postižením a dlouhodobými zdravotními potížemi i v případě přehlcení nemocnic pacienty s těžkým covidem-19. Soud tak podle agentur vyhověl stížnosti devíti lidí s postižením, kteří vyžadují pravidelnou lékařskou péči a obávali se, aby lékaři při silných vlnách pandemie neupřednostňovali osoby nakažené koronavirem.

Podle ústavního soudu parlament svou nečinností v této věci porušil jeden z článků německé ústavy, podle nějž nesmí být nikdo diskriminován kvůli svému postižení. Zákonodárcům proto nařídil, aby situaci „bez prodlevy“ napravili.

Podle soudu nyní nejsou lidé s postižením dostatečně chráněni před rizikem toho, že budou porušena jejich ústavou daná práva v situaci, v níž se nemohou chránit sami. Směrnice, které v těchto ohledech vydávají lékařské asociace, nejsou právně závazné a nelze proto vyloučit, že by k diskriminaci vůči postiženým osobám skutečně nedocházelo, protože rozhodnutí o poskytnutí péče nyní leží na jednotlivých lékařích.

Ministerstvo školství vládě ve středu navrhne nákup dalších 14 milionů antigenních samotestů na covid-19 pro testování ve školách. Zakázka by měla být vypsána nejpozději 3. ledna, její vítěz by měl testy dodat postupně v únoru a březnu. Počítá se s testováním i očkovaných dětí a těch, které nedávno prodělaly covid. Vyplývá to z materiálu pro jednání vlády, který má ČTK k dispozici. Nákup testů pro leden a únor byl jedním z prvních kroků vlády po nástupu v polovině prosince. Na nákup testů pro další měsíce musí po skončení nouzového stavu vypsat běžnou veřejnou zakázku.

„Uvedených 14 milionů kusů AG testů odpovídá potřebě kusů na celkem deset kol testování všech dětí a žáků základních škol a žáků denní formy vzdělávání ve středních školách a konzervatořích bez ohledu na skutečnost, zda jsou očkováni či prodělali onemocnění COVID-19, kdy na jedno kolo testování je kvalifikovaně odhadována potřeba až 1,4 milionu kusů AG testů včetně drobné rezervy,“ píše se v dokumentu.

Belgický premiér Alexander De Croo, který dříve odmítal povinné očkování proti covidu-19, v nedělním rozhovoru s listem De zontag možnost povinné vakcinace připustil. Ke změně názoru ho podle jeho slov přiměla vysoká zátěž nemocnic, způsobená zejména neočkovanými lidmi, kterých je na jednotkách intenzivní péče v Belgii pětkrát více než očkovaných. Takto významné rozhodnutí nemůže učinit vláda, musel by se na něm shodnout parlament, uvedl De Croo.

„Relativně malá skupina lidí má na naši zdravotní péči příliš velký vliv. To nemůžeme dovolit. (John Mayard) Keynes, britský ekonom, jednou řekl: Když se změní fakta, změním názor. Dobré argumenty mě mohou přesvědčit,“ řekl De Croo. „Cíl je jasný: musíme očkovat všechny. Pokud může být povinné očkování cestou, jak toho dosáhnout, tak bych to rád zvážil,“ dodal.

Premiér De Croo odpovídal na dotazy šesti čtenářů listu, se kterými se setkal na terase hotelu v Bruselu. Při rozhovoru dbal na dodržování protipandemických opatření a byl to sám premiér, kdo navrhl venkovní prostory kvůli snížení rizika nákazy.

„Dříve jsme plánovali, jak se vyhnout novým vlnám. Dnes bychom spíš měli řešit, jak vlny udržet co nejrovnoměrnější. Buďme realisté, omikron nebude poslední vlna. Virus se bude množit i v následujících letech a musíme se s tím naučit žít,“ uvedl De Croo.

Itálie zvažuje zkrácení karantény pro lidi očkované proti covidu-19, a to zejména vzhledem k šíření nakažlivější koronavirové varianty omikron. Napsala o tom agentura ANSA. V zemi nyní platí pravidlo, že do karantény musí po blízkém kontaktu s nakaženým každý: u očkovaných trvá karanténa sedm dní, u neočkovaných deset dní.

Podle předběžných dat nyní v Itálii omikron převážil. Náměstek ministerstva zdravotnictví Pierpaolo Sileri stanici Sky TG24 řekl, že tato varianta je zodpovědná až za 60 procent případů nákazy a že denní bilance nakažených se brzy můžou vyšplhat k hranici 100 000.

Na Štědrý den Itálie zaznamenala bezmála 55.000 nových případů nákazy, což bylo nejvyšší číslo od začátku pandemie covidu-19. Během dalších dvou svátečních dnů laboratoře potvrdily zhruba 25.000 a 30.000 nakažených, což ale může souviset i s nižším počtem provedených testů.

Podívejte se na boj s pandemií covidu napříč planetou. Máme pro vás snímky z Izraele, Jižní Koreje i Indonésie.

Metro v New Yorku omezí kvůli vysokému počtu nakažených mezi zaměstnanci počet svých jízd. Informovala o tom v pondělí stanice CNN. Kvůli vysokému počtu nakažených společnost Apple v pondělí oznámila, že uzavírá všech svých sedm obchodů v New Yorku. V pátek stát New York zaznamenal svůj nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie. Koronavirová nákaza se za jeden den prokázala u bezmála 50 000 lidí.

Snížení počtu jízd newyorského metra potrvá nejméně do čtvrtka. „Nárůst počtu nakažených mezi našimi zaměstnanci kopíruje dění v celkové populaci,“ uvedl šéf provozovatele metra Metropolitan Transportation Authority (MTA) Janno Lieber. Podle společnosti nejméně 80 procent zaměstnanců má dokončené očkování a zbylí pracovníci se pravidelně testují. Personální situaci by mělo zlepšit opatření, které v pátek schválila guvernérka státu New York Kathy Hochulová. Podle nových pravidel budou smět zaměstnanci v klíčových sektorech opustit karanténu a vrátit se do práce už pátý den po pozitivním testu na koronavirus.

Mladá těhotná maminka Sadie Exleyová (†24) z britského Wakefieldu skončila po nákaze covidem na jednotce intenzivní péče. Kvůli silnému krvácení do mozku její boj s nemocí netrval dlouho. Miminko se díky včasnému císaři lékařům podařilo zachránit, chlapec Elliot a jeho dvouletá sestra jsou nyní v péči prarodičů. Podle zdravotníků by Britku zachránilo očkování.

Představitelé amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doporučili zkrátit izolaci Američanům nakaženým koronavirem z deseti na pět dní, pokud nemají příznaky. Podobně se má zkrátit také karanténa u lidí, kteří přišli s nakaženým člověkem do styku. Informuje o tom agentura AP.

Nové pokyny jsou podle CDC v souladu s rostoucími důkazy, že lidé nakažení koronavirem jsou nejinfekčnější v období dvou dní před až tří dní po rozvinutí příznaků. Podle agentury AP doporučení také souvisí se stávajícím prudkým nárůstem počtu nakažených, což je poháněno novou vysoce nakažlivou variantou omikron.

První zjištění naznačují, že omikron může způsobovat mírnější onemocnění než dřívější varianty koronaviru. Odborníci však uvádějí, že obrovské množství nově nakažených, kteří musejí do izolace či karantény, ohrožuje provozuschopnost nemocnic, leteckých společností a dalších podniků.

Počet nových případů koronavirové nákazy v Německu dále klesá. Za posledních 24 hodin Institut Roberta Kocha zaznamenal 21 000 nových nakažených. Před týdnem byl jejich počet o zhruba 2000 lidí vyšší, uvedla agentura DPA. V řadě spolkových zemích vstupuje dnes v platnost další zpřísnění opatření.

Počet nových případů za posledních sedm dní na 100 000 obyvatel klesl na 216, před týdnem byl o 90 případů vyšší. Za posledních 24 hodin pak v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo 372 lidí.

V řadě spolkových zemí, například v Bavorsku, Berlíně či Severním Porýní - Vestfálsku, vstupují dnes v platnost nová zpřísněná pandemická opatření. Před vánočními svátky se centrální vláda dohodla se spolkovými zeměmi na zavedení přísnějších pravidel nejpozději do 28. prosince. Podobu omezení si stanovuje každá spolková země sama, cílem je však omezit počet kontaktů ve sváteční době a zamezit šíření nové varianty omikron.

V Německu v pondělí vyšly proti pandemickým opatřením do ulic desítky tisíc lidí. Silné protesty zaznamenala spolková země Meklenbursko-Přední Pomořansko, kde platí přísnější pravidla. 

Řada protestů se uskutečnila i v Sasku a na demonstrace ve Freibergu a Budyšíně u českých hranic přišly stovky lidí. V Budyšíně se policie snažila zastavit pochod s několika stovkami účastníků. Při střetech se zranilo přes deset policistů a několik desítek protestujících bylo zadrženo. Na 5000 lidí přitáhlo protestní shromáždění v Magdeburgu v sousedním Sasku-Anhaltsku. Přes 1000 lidí protestovalo také v Koblenzu v Porýní-Falci.

Belgický šampion v kickboxu Frederic Sinistra (†41), vystupující pod jménem Undertaker, podlehl těžkému covidu, píší zahraniční weby. Před svou smrtí nemoc odmítal považovat za nebezpečnou, kritizoval roušky a bezpečnostní opatření a i přes to, že měl problémy s dýcháním, se rozhodl opustit jednotku intenzivní péče - navzdory doporučením lékařů podepsal revers. Jeho manželka si covid jako příčinu šampionovy smrti nepřipouští.

Za celou dobu epidemie v Česku od začátku loňského března bylo zaznamenáno asi 2,46 milionu případů nákazy a zemřelo 35 911 lidí s covidem-19. Už rok se v Česku proti covidu-19 očkuje. Vakcinace začala loni 27. prosince a podáno bylo od té doby zhruba 15,3 milionu dávek vakcín. Plně naočkováno bylo přes 6,6 milionu lidí. V pondělí po poklesu během svátků, kdy bylo třeba 25. prosince očkováno jen 18 lidí, počet očkovaných stoupl na více než 60 000. Ve srovnání s předchozím pondělím to však stále bylo o 28 procent méně.

Přibližně tři týdny se postupně snižuje také množství lidí, kteří s covidem-19 skončili v nemocnici. V sobotu se počet hospitalizovaných dostal na 3224, což bylo nejméně od 7. listopadu. Během neděle a pondělí pak množství hospitalizovaných skoro o tři stovky stouplo. Takové krátkodobé výkyvy se však objevují opakovaně. Počty lidí s covidem-19 v nemocnicích podle údajů ministerstva v uplynulých týdnech pravidelně do soboty klesaly, v neděli a pondělí pak mírně stouply, ale potom zase začaly klesat.

Navzdory celkovému poklesu počtu nakažených v pondělí kvůli nízkému počtu testovaných stoupl podíl odhalených případů nákazy na množství provedených testů. U preventivních a plošných testů, které tvoří většinu prováděných testů, podíl pozitivních vzrostl z 3,51 procenta za předchozí pondělí na 5,15 procenta. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, stoupl podíl pozitivních z 10,28 procenta na 12,91 procenta. Podíl pozitivních u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se oproti předchozímu pondělí zvýšil z 20,98 na 24,29 procenta.

Proč očkovat děti proti covidu? Experti vypočetli šest důvodů, vakcínu má i Ondřej (10)

Vakcinace dětí od pěti let se v Česku pomalu rozbíhá. Některé kraje již očkují, jinde se bude ve větší míře očkovat až po novém roce. K pondělku bylo podle statistik ministerstva zdravotnictví očkováno přes osm tisíc dětí, v Česku je však kolem 800 tisíc dětí v tomto věku. Odborníci apelují na rodiče, aby své ratolesti nechali očkovat.

Například v pondělí v očkovacím centru v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem v 8:00 začalo očkování dětí ve věku od pěti do 11 let proti covidu-19. Za první hodinu zdravotníci vakcinovali více než 30 z nich. Mezi nimi byl i Ondřej (10), který přišel s maminkou Terezou. Jaké jsou nejpádnější důvody pro vakcinaci dětí proti covidu-19?

Šíření covidu-19 zpomaluje již zhruba měsíc. Na konci listopadu se denní počty nově nakažených dostaly až na skoro 28 000, což byl nejvyšší nárůst za celou dobu epidemie. Klesá také asi tři týdny počet nových případů nákazy za posledních sedm dní v přepočtu na každých 100 000 obyvatel, tedy tzv. incidenční číslo. K dnešku se snížilo z pondělních 379 na 363. Pokleslo ve všech regionech. Nejvyšší je nadále s 433 případy v Libereckém kraji a nejnižší se 197 případy v Karlovarském kraji.