Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Na zdravotnické zařízení zaměřené na fyzioterapii, rehabilitace a masáže v Děčíně se obracejí také klienti, kteří prodělali koronavirus. Někteří mají diagnostikovaný postcovidový syndrom, jiní klienti mají za to, že na jejich potížích má prodělaná nákaza podíl. Fyzioterapeut Petr Toncar, který je jednatelem soukromého zařízení, ČTK řekl, že se lidem mohou objevit problémy způsobené i tím, že museli být v době nemoci upoutáni na lůžko. Toncar koronavirus prodělal, byl prvním nakaženým v Ústeckém kraji. Covid se u něj potvrdil 1. března 2020.

„Návaznost na prodělanou infekci tam je. Jak to mám z praxe vypozorované, tak je to podle mě o tom, že tělo bylo zatíženo virovou infekcí, která je intenzivní, a došlo k oslabení organismu,“ uvedl Toncar. Někteří klienti mají třeba chronický zánět a jsou naučení s ním fungovat. „Je to jeho slabé místo. Ve chvíli, kdy prodělá náročnou léčbu, tak ten zánět v těle může vyplout na povrch a najednou ten člověk říká, že od té doby, co měl covid, tak se mu ten zánět třeba v lokti zhoršil,“ přiblížil Toncar problémy, s nimiž pacienti do zařízení přicházejí. Mezi další obtíže patří i blokace žeber či zad, které si mohli způsobit při kašlání.

Další skupina, která do zařízení přichází, jsou často lidé, kteří byli zvyklí intenzivně sportovat. Po onemocnění koronavirem, kdy museli odpočívat a ležet, mohou cítit problémy. Chtějí se totiž vrátit do režimu, na který byli zvyklí, ale mají oslabené svaly. „Odnese to třeba vazivový aparát, protože je přetížený,“ doplnil Toncar.

Kolik lidí po prodělané nákaze zařízení navštívilo, se podle Toncara říct nedá. „Vždycky byla větší poptávka po našich službách, než jsme byli schopni uspokojit,“ doplnil. S každou vlnou koronaviru i s příchodem respiračních onemocnění na podzim a na jaře se ale podle něj zvyšují čekací doby. Denně může zařízení objednat až 80 lidí, podotkl fyzioterapeut. Pro akutní pacienty nabízí pracoviště také pohotovost.

O tom, kolik dávek vakcín Česko dostane letos, se podle mluvčího Ondřeje Jakoba v současné době jedná. V rozpočtu na ně má ministerstvo vyčleněnu miliardu.

„V současné chvíli nelze říci, jaké konkrétně množství ČR v letošním roce obdrží, cílem je vzhledem k aktuálním skladovaným zásobám odložení na pozdější období a celkově zajistit racionální rozložení dodávek reflektující reálné potřeby vycházející ze zájmu o očkování,“ uvedl mluvčí.

Ministerstvo zdravotnictví vynaložilo za tři roky v souvislosti covidem přes 18 miliard korun. Nejvíc stály vakcíny, které byly dosud nakoupeny za 14,6 miliardy. Na začátku epidemie úřad vydal 2,37 miliardy za ochranné pomůcky nebo plicní ventilátory, které sám nakupoval. Více než 940 milionů stál provoz Chytré karantény a informačních linek, 160 milionů šlo na mediální kampaně a reklamu. Vyplývá to z výpočtů ČTK podle seznamu uhrazených faktur ministerstva.

Další stovky miliard stála epidemie systém veřejného zdravotního pojištění za testování, aplikaci vakcín a léčbu nakažených. První tři případy nákazy se v Česku objevily 1. března 2020.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by lidé při nakažení covidem nemuseli do izolace pravděpodobně již v půlce března. 

„Potřebovali jsme, aby se dostal covid ze seznamu nemocí, jejichž šíření je trestným činem. Podle mých informací je to otázka desítek dnů. I u chřipky i jiného virového onemocnění může být člověk v izolaci. Tady šlo o to, že to bylo plošné nařízení,“ uvedl v pořadu Partie na CNN Prima.

Za sobotu bylo potvrzeno 138 případů covidu-19 včetně reinfekcí. V nemocnicích je aktuálně 613 hospitalizovaných, 35 z toho na JIP.

Od začátku letošního roku na jihu Čech onemocnělo covidem-19, který se v Česku začal šířit před třemi lety, téměř 2000 lidí. Zdravotníci ve většině případů evidují velmi lehký průběh onemocnění. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytli hygienici. Za tři roky hygienici v regionu evidovali více než 270.000 případů tohoto typu koronaviru. V době pandemie v některých dnech přibývalo i několik stovek případů.

„Koronavirus řadíme už mezi, v uvozovkách, běžné respirační onemocnění, ale pořád k němu musíme přistupovat opatrně. A platí, že nejzranitelnější skupinou jsou především senioři a lidé s chronickým onemocněním,“ řekla ředitelka jihočeské krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.

Současný stav je podle Kotrbové pozitivní v tom, že průběh onemocnění bývá většinou lehký. „Společnost má protilátky z prodělaného covidu nebo z očkování. Otázka je, jak dlouho nám vydrží a zda by to stačilo v momentě, kdy by se případně objevila nějaká nová varianta koronaviru,“ řekla Kotrbová. Podle ní je důležité sledovat ukazatel, kolik pacientů s covidem-19 potřebuje nemocniční péči. V současnosti je podobných případů minimum.

„Pacienti s koronavirem jsou směrováni převážně na infekční oddělení nemocnic, případně mají v nemocnici pro takového pacienta vyčleněn izolační pokoj na standardním oddělení nemocnice. V nemocnicích už nemáme zřízeny ty takzvané covidové jednotky,“ řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).

Dodal, že všichni pověření se v Jihočeském kraji snažili o to, aby bylo zdravotnictví na nápor pacientů s koronavirem připraveno. Proto nechal připravovat modely, které v letech 2020 až 2022 ukazovaly, jak rychle budou v nemocnicích přibývat nové případy. „A nejhůř mi bylo vždy ve chvílích, kdy pandemie plnila lůžka ARO a JIP pacienty v těžkém stavu, a my jsme na grafech viděli, že když se pandemie nezlomí, tak nám dojdou místa. Protože jsem na těchto odděleních jako lékař sloužil a znám dobře, jak náročná je tam péče o pacienty, bylo mi jasné, že tam nelze navyšovat kapacity donekonečna,“ uvedl Kuba.

Nemocnice v Karlovarském kraji zůstávají v pohotovosti a připravené rychle se přizpůsobit, řekl ČTK hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN).

„Současná covidová situace je klidná, byť jsme zaznamenali v poslední době mírnou vlnku nárůstu, která ovšem běží pořád v rovině respiračního onemocnění, aniž by nám vstupovala do nemocnic. Jsme s týmem z Karlovarské krajské nemocnice ostražití, pokud by k něčemu takovému jako před rokem nebo dvěma znovu došlo. Je pořád připraven aktivační plán, který by v řádu hodin mohl změnit některá oddělení na covidová oddělení. A nemusí to být jen covid, ale třeba i jiná pohroma. Tuto strategii zatím neopouštíme, byť v souladu s odbornou veřejností neočekáváme, že by se něco takového mělo opakovat,“ řekl ČTK hejtman Kulhánek.